Syndrom toxického šoku
1. Původce – agens
Kmeny Staphylococcus aureus, produkující toxin TSST-1 (Toxic shock syndrome toxin – 1) nebo některý typ enterotoxinu (nejčastěji SEA–SED). Potencionálně může být původcem i nově popsaný druh S. argenteus s produkcí těchto toxinů.
2. Klinický obraz a diagnostika infekce
Diagnostická kritéria syndromu toxického šoku, jsou vysoká teplota (nad 38,9 oC), vyrážka (nejčastěji ve formě difuzní erytrodermie, vzácněji drobné petechie či bulózní exantém), pokles krevního tlaku a 1-2 týdny po počátku onemocnění olupování pokožky na dlaních a ploskách. K těmto čtyřem základním se řadí dále: zvracení, průjem, bolest svalů, hyperémie sliznic, poruchy CNS, zvýšené hodnoty urey či kreatininu, sediment s pyurií, zvýšené jaterní testy. Různé kombinace těchto příznaků mohou znesnadňovat určení správné diagnózy.
Z důvodu správné terapie účinným antibiotikem je důležité zjistit etiologii tohoto závažného onemocnění. Metodou volby je kultivace a následná identifikace etiologického agens z ložiska, z vaginálního výtěru a ze stěru menstruačního tamponu. Důležitou indicií je zjištění produkce specifických toxinů (TSST-1, enterotoxinů). Provádí se v Národní referenční laboratoři pro stafylokoky i v Odděleních klinické mikrobiologie některých nemocnic. K zabránění falešné negativity je nezbytné dodržet podmínky úspěšné kultivace (odběr biologického materiálu před nasazením antibiotik, minimální doba mezi odběrem materiálu a jeho vyočkováním na kultivační půdy, event. používání transportních souprav při přepravě na mikrobiologické zpracování).
3. Výskyt
Toto závažné, život ohrožující onemocnění bylo popsáno v roce 1978, zřejmé se vyskytovalo již podstatně dříve a bylo diagnostikováno např. jako „stafylokoková spála“. Případy syndromu toxického šoku jsou často popisovány ve spojitosti s menses a to především s používáním vaginálních tampónů.
Syndrom toxického šoku se vyskytuje i jako komplikace různých forem stafylokokových nákaz, jako jsou infikované rány, popáleniny, puchýřky, záněty ledvin, močového měchýře, kostní dřeně. Existují i případy nemocničních nákaz.
Ve světě je v posledních letech těmto onemocněním věnována pozornost vzhledem k jejich zvýšenému výskytu v některých zemích. V České republice jsou aktivně vyhledávána v programu surveillance, jejich výskyt však zde není častý. V období 1983-2025 bylo v NRL pro stafylokoky zaznamenáno 294 případů syndromu toxického šoku, z těch bylo 120 případů menstruální formy. Ze souboru 174 zaevidovaných případů nemenstruální formy skončilo 38 úmrtím (smrtnost 21,8 %). Všechny pacientky s menstruální formou STŠ přežily, ale v řadě případů se jednalo o těžký průběh, včetně pobytu na JIP.
4. Zdroj – rezervoár
Stafylokoky jsou ubikviterní bakterie, zdrojem může být jakékoliv jejich ložisko především v nemocničním prostředí, pacient se stafylokokovým onemocněním, stejně jako asymptomatický nosič. Infekce může být u jedince i endogenní (např. vaginální nosičský kmen).
5. Cesta přenosu
Přímá i nepřímá – v nemocnicích často přenos infekce rukama personálu. Zavádění vaginálních tampónů.
6. Inkubační doba
Inkubační doba závisí na podmínkách, za kterých může kmen stafylokoka naprodukovat dostatečné množství toxinu. Nejkratší interval je uváděn 8 hodin, nejdéle do dvou dnů.
7. Období nakažlivosti
Nedá se přesně vymezit, potencionálně může být člověk se stafylokokovým ložiskem nakažlivý kdykoliv. Možnost přenosu stafylokoků z kožní léze končí vyhojením afektu, k němuž může dojít až za dlouhou dobu, i přes nasazení účinného antibiotika.
8. Vnímavost
Bylo zjištěno, že existují lidé, kteří jsou k syndromu toxického šoku vnímavější. Je to jistá forma imunitní nedostatečnosti vůči bakteriálním toxickým antigenům (dnes známým jako tzv. superantigeny), které tato onemocnění způsobují. U těchto osob byly popsány i opakované stafylokokové infekce s tímto závažným průběhem.
9. Principy terapie
Předpokladem úspěšné terapie život ohrožujících onemocnění je rychlé nasazení účinného antibiotika v dostatečných dávkách. Lékem volby je oxacilin, při rezistenci vankomycin.
Dalším důležitým terapeutickým postupem je protišoková terapie a velmi důležitý je i radikální chirurgický zásah odstraňující nekrotickou část až do zdravých tkání. U menstruální formy odstranění tamponu.
10. Epidemiologická opatření
A) preventivní
- důsledné dodržování opatření k zamezení postoperačních infekcí
- u rozsáhlých chirurgických výkonů i předchozí eradikace nasálního nosičství
- při používání vaginálních tampónů jejich častá výměn
B) represivní
- hlášení onemocnění
- odběr biologického materiálu ke stanovení etiologie
NRL pro stafylokoky CEM – SZÚ, 4.5.2026