
Záchyt cirkulujících z vakcíny odvozených poliovirů typu 2 (cVDPV2) v zemích EU/EHP a Spojeném Království a situace v Pakistánu
Ze Zprávy ECDC o významných přenosných infekčních nemocech za 50. kalendářní týden, 7. – 13. prosince 2024 / ECDC Communicable Disease Threats Report, Week 50, 7-13 December 2024
Finsko, Německo, Polsko, Španělsko a Spojené Království oznámily detekci cirkulujícího z vakcíny odvozeného polioviru typu 2 (cVDPV2) ve vzorcích odpadních vod:
- 10. prosince 2024 Spojené království oznámilo, že cVDPV2 byl detekován ve městech Leeds, Londýn a West Essex;
- 9. prosince 2024 finské orgány veřejného zdraví oznámily, že cVDPV2 byl zjištěn ve vzorcích odpadních vod v Tampere;
- 28. listopadu 2024 zveřejnily orgány veřejného zdraví v Německu zprávu o záchytu cVDPV2 ve vzorcích odpadních vod ze čtyř různých měst, Mnichov, Bonn, Kolín nad Rýnem a Hamburg a podle RKI také na dalších třech místech (Drážďany, Düsseldorf a Mainz);
- 18. listopadu 2024 zveřejnily polské orgány veřejného zdraví tiskovou zprávu záchyt cVDPV2 ve vzorku komunální odpadní vody odebraném ve Varšavě;
- 22. září 2024 zjistila regionální laboratoř v Katalánsku na základě předběžných výsledků přítomnost cVDPV2 ve vzorku odpadní vody odebraném v polovině září v metropolitní oblasti Barcelony.
V žádné zemi se záchytem cVDPV2 v odpadních vodách nebyly zatím hlášeny případy akutní chabé parézy (AFP, AChP).
Orgány veřejného zdraví v těchto zemích zintenzivnily surveillance a úsilí na zajištění doporučeného očkování proti polioviru v souladu s národními schématy.
Evropský region WHO, včetně EU/EHP, je od roku 2002 prostý dětské obrny. Ve všech zemích EU/EHP se používají inaktivované vakcíny proti dětské obrně.
Protože v evropských zemích stále existují neočkované nebo nedostatečně očkované skupiny obyvatel a poliomyelitida nebyla celosvětově eradikována, riziko opětovného zavlečení viru do Evropy přetrvává.
Dvě země sousedící s EU/EHP (Bosna a Hercegovina a Ukrajina) jsou stále vystaveny vysokému riziku poliomyelitidy v důsledku importu divokého polioviru nebo výskytu cirkulujícího z vakcíny odvozeného polioviru (cVDPV). Podle zprávy Evropské regionální certifikační komise pro eradikaci poliomyelitidy (RCC) zveřejněné v listopadu 2023, která se odvolává na údaje z roku 2022, je to způsobeno suboptimální výkonností očkovacích programů a nízkou imunitou populace. Podle stejné zprávy je šest zemí EU/EHP vystaveno střednímu riziku výskytu poliomyelitidy (https://www.who.int/news/item/02-02-2023-statement-of-the-thirty-fourth-polio-ihr-emergency-committee ). Pokračující cirkulace divokého polioviru typu 1 (WPV1) v Pákistánu a Afghánistánu ukazuje, že stále existuje riziko zavlečení této nemoci do zemí EU/EHP. Ohniska cVDPV, která se objevují a šíří v důsledku nedostatečné imunity proti poliomyelitidě v populaci, rovněž ilustrují potenciální riziko dalšího šíření.
Pro omezení rizika znovuzavlečení a trvalého přenosu divokých a derivovaných poliovirů (WPV a cVDPV) v EU/EHP je zásadní udržet vysokou proočkovanost v obecné populaci a zvýšit proočkovanost v oblastech s nedostatečně proočkovanou populací.
Země EU/EHP by měly vytvořit přehledy proočkovanosti proti dětské obrně, zjistit případné mezery v imunizaci obyvatelstva a prostřednictvím dobře fungujících systémů surveillance zajistit schopnost včasné identifikace cirkulace viru.
Sledování akutní ochablé paralýzy (AFP) je zlatým standardem pro detekci případů dětské obrny a je nezbytné pro globální eradikaci poliomyelitidy. Zahrnuje detekci případu, odběr vzorků stolice, laboratorní analýzu. Součástí je i vyšetřování odpadních vod (environmentální surveillance). Testování odpadních vod na přítomnost divokého polioviru (WPV) a polioviru odvozeného z vakcíny (cVDPV) může poskytnout cenné doplňkové informace.
ECDC podporuje prozatímní doporučení WHO pro občany EU/EHP, kteří jsou rezidenty nebo dlouhodobými návštěvníky (>4 týdny) zemí, které WHO zařadila do kategorie zemí s potenciálním rizikem mezinárodního šíření dětské obrny: v období od 4 týdnů do 12 měsíců před cestou do zahraničí by jim měla být podána vakcína proti poliomyelitidě. Cestovatelé do oblastí s aktivním přenosem divokého nebo cirkulujícího z vakcíny odvozeného polioviru by měli být očkováni podle národních schémat.
Další informace:
Nárůst případů poliomyelitidy v Pákistánu v roce 2024
Počty případů přenosné dětské obrny v Pákistánu se rychle zvyšují. Od roku 2019 byl v roce 2024 zaznamenán třetí nejvyšší počet případů vyvolaných divokým poliovirem (WPV) ve srovnání s 84 v roce 2020 a 147 v roce 2019.
V roce 2024 bylo celostátně hlášeno 63 případů dětské obrny. V provincii Balúčistán byl zaznamenán nejvyšší počet s 26 případy, následovaly provincie Khyber Pakhtunkhwa s 18 a Sindh se 17 a po jednom případě v Paňdžábu a Islámábádu. Oproti loňskému roku se jedná o desetinásobný nárůst počtu případů onemocnění, v roce 2023 bylo hlášeno 6 případů, v roce 2022 celkem 22 případů, v roce 2021 byl zaznamenán 1 případ.
Podle Národního institutu zdraví (NIH) byl divoký poliovirus typu 1 (WPV1) nalezen ve vzorcích odpadních vod od Dera Ismail Khan, Charsadda, Rawalpindi, Qambar, Jamshoro, Killa Saifullah, Barkhan a Mastung.
Rostoucí výskyt poliomyelitidy vyvolal vážné obavy z možného šíření, které představuje velké riziko pro děti v celé zemi.
Dne 13. prosince oznámil Pákistán další 4 případy poliomyelitidy během 24 hodin, čímž se celkový počet případů v roce 2024 zvýšil na 63. Podle Národního nouzového operačního centra (NEOC) pro eradikaci dětské obrny nově hlášené případy pocházejí z provincií Dera Ismail, Khan, Sukkur, Jacobabad a Tank. NEOC potvrdil, že byly hlášeny 3 případy u dívek a jeden u chlapce.
Zdravotnické úřady Pákistánu pokračují ve svém úsilí v boji proti šíření viru prostřednictvím očkovacích kampaní a iniciativ na zvýšení povědomí veřejnosti.
Nárůst případů přenosné dětské obrny v Pákistánu vyvolal obavy mezinárodních organizací, které vyzvaly Pákistán k provedení mimořádných opatření. Pákistán je ujistil o přijetí rychlých opatření.
Poliomyelitida je vysoce infekční virové onemocnění. Napadá nervový systém a může během několika hodin způsobit úplnou paralýzu.
Virus se přenáší z člověka na člověka především fekálně-orální cestou nebo méně často vehikulem (například kontaminovanou vodou nebo potravinami), množí se ve střevě. Počáteční příznaky jsou horečka, únava, bolest hlavy, zvracení, ztuhlost šíje a bolesti končetin. Nevratné parézy se vyskytnou většinou u jednoho z 200 nakažených (obvykle nohou). Z nich 5 – 10 % umírá v důsledku parézy dýchacích svalů.
Onemocnění postihuje především děti do 5 let. Onemocněním se však může nakazit kdokoli v jakémkoli věku, kdo není očkovaný. Na onemocnění neexistuje žádný lék; lze mu pouze zabránit pouze očkováním. Vakcína proti obrně, podaná vícekrát, může chránit dítě po celý život.
K dispozici jsou 2 vakcíny: perorální vakcína a inaktivovaná vakcína proti přenosné dětské obrně. Obě jsou účinné a bezpečné a obě se celosvětově používají v různých kombinacích v závislosti na místních epidemiologických a programových okolnostech, aby byla zajištěna co nejlepší ochrana populace. V zemích EU/EHP se očkuje inaktivovanou vakcínou.
Zdroje:
- https://promedmail.org/
- https://www.endpolio.com.pk/polioin-pakistan/district-wise-polio-cases
- https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/p/poliomyelitida/prenosna-detska-obrna-poliomyelitida/
- Polio Weekly Global Update. Týdenní přehledy k epidemiologické situaci přenosné dětské obrny ve světě – rok 2024
- ECDC: Polio dashboard https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/polio-dashboard
Podle dostupných materiálů zpracovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ