Aktuality

Vědci spouští novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka pro veřejnost. Výzkum klíšťat v ČR patří mezi světovou špičku. Změny klimatu vedou nejen k vyššímu počtu případů nákazy, ale také k prodloužení aktivity klíšťat během roku. Nově se objevují i nepůvodní druhy a šíří se více infekcí. Zásadní novinkou je rozšíření aplikace na sledování výskytu infikovaných klíšťat i na městskou zeleň. Uživatelé tak mohou včas zjistit, kde v jejich okolí se nacházejí klíšťata infikovaná borreliemi, anaplasmou, rickettsií, neoehrlichií či návratnou horečkou.

Aplikace Klíšťapka čerpá data a poznatky z rozsáhlého výzkumu, který je výsledkem spolupráce významných českých vědeckých institucí – Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze, Státního zdravotního ústavu, VŠB – Technické univerzity Ostrava, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, České lesnické společnosti a za podpory Lesů České republiky. Výsledkem této spolupráce je nová verze mobilní aplikace Klíšťapka, která přináší uživatelům detailní informace o výskytu a aktivitě klíšťat na území České republiky.

„Kromě údajů o aktuální aktivitě a infikovanosti klíšťat v lesních porostech, přináší aplikace nově informace i o klíšťatech ve vybrané městské zeleni ve všech krajských městech. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v posledních dvou letech v rámci projektu ‘Klíšťata ve městě’,“ vyzdvihl novou funkci hlavní řešitel partnerského projektu Mgr. Václav Honig, Ph.D. z Biologického centra Akademie věd ČR.

„Klíšťapka nyní ve městech ukazuje nejen infikovanost klíšťat borreliemi, ale i dalšími bakteriemi způsobující závažná onemocnění jako anaplasmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka. V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další klíšťaty přenášené infekce, jako je klíšťová encefalitida, tularemie či Q horečka, a také o analýzu klíšťat z městských parků dalších menších měst. Můžeme tedy slíbit, že Klíšťapka se bude dále ve spolupráci s našimi partnery vyvíjet a obohacovat v rámci dalších projektů jako jsou např. evropský projekt ‘One Health Vector Surveillance’,” slibuje další rozvoj informací v aplikaci spoluřešitelka projektu RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu.

  „Aplikace je nově rozšířená o data z let 2023 a 2024. Celkem bylo analyzováno přes 67 tisíc klíšťat odchycených v lesích po celé ČR. Při sběru klíšťat takzvaným vlajkováním jsme během čtyř let urazili přes 46 tisíc kilometrů, což je více než obvod Země. Výsledky ukazují výrazný nárůst početnosti – v loňském roce jsme zaznamenali o 75 % více klíšťat než v roce 2021. Při predikci aktivity klíšťat jsme se nově v aplikaci detailně zaměřili na druhové složení porostů, charakter stanovišť, sezónní dynamiku výskytu a počasí. Klíšťata jsou navíc aktivní prakticky po celý rok. Navíc aktivita v minulém týdnu už výrazně přesáhla maximum, které jsme zaznamenali v loňském roce,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu doc. Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Nová verze aplikace umožňuje také interaktivní zapojení veřejnosti. „Nově se také Klíšťapka rozšiřuje o možnost hlášení nalezených i přisátých klíšťat širokou veřejností. Je možné nejen zaznamenat data, ale i nahrát fotografii klíštěte. Všechny záznamy hlášených klíšťat je pak možno zobrazit na mapě,“ zdůraznil doc. RNDr. Pavel Švec, Ph.D. z VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Cílem celého projektu je vytvořit jednotný, srozumitelný nástroj, který zprostředkuje veřejnosti aktuální rizika a vývoj situace pomocí kombinace výzkumných dat a predikčních modelů. „Díky podpoře Lesů ČR nejen vznikla nová verze mobilní aplikace Klíšťapka pro OS Android, ale také nově verze aplikace pro iOS (dostupné z Apple Store). Obě aplikace pracují se stejným databázovým serverem, ze kterého načítají jak statická data o rizicích ze strany klíšťat v městských parcích, tak i data pro dynamický výpočet rizik ze strany klíšťat v lesních porostech, se zahrnutím aktuálního počasí. Zajímavostí je tedy kombinace obou výzkumných datasetů. Jedná se o unikátní řešení, které je výsledkem dlouholetého výzkumu ze strany všech zúčastněných výzkumných institucí. Projekt Klíšťapka je projektem typu Citizen Science – věda pro veřejnost anebo věda pro lidi, lidé pro vědu. Zejména díky zapojení kolegů z VŠB-TU Ostrava, kteří přichází s webovým portálem Klíšťata ve městě (https://klistatavemeste.vsb.cz/) a nabízí veřejnosti možnost záznamu s nahlášením nalezeného klíštěte,“ vysvětlil doc. Ing. Jan Bartoška, Ph.D., spoluřešitel projektu z Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze.

„Lesy České republiky dlouhodobě podporují výzkumné a inovativní projekty prostřednictvím své Grantové služby, zaměřené na praktické potřeby lesnictví, vodohospodářství a myslivosti. Tyto projekty financují a jejich výsledky zpřístupňují odborné i široké veřejnosti. Aktuálním příkladem propojení vědeckého poznání a jeho sdílení se širokou veřejností je mobilní aplikace Klíšťapka, která poskytuje informace o výskytu klíšťat na území České republiky,“ řekl ekonomicko-správní ředitel Lesů ČR Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., a poděkoval Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze za spolufinancování projektu Klíšťapka a vědeckému týmu za spolupráci a úspěšné dokončení projektu.

„Poznejte oblasti, kde na vás číhají infikovaná klíšťata. Chraňte se před nimi účinnými repelenty i vhodným oděvem, nezapomeňte se po pobytu v takových místech vždy dobře prohlédnout a případně přisáté klíště co nejdříve odstranit. Včasné vytažení parazita může zabránit přenosu například lymeské borreliózy. Po přisátí klíštěte také vždy bedlivě sledujte svůj zdravotní stav a v případě pochybností ihned kontaktujte svého praktického lékaře s informací, že jste měli klíště. Nezapomínejte ani na možnost ochrany očkováním proti klíšťové encefalitidě,“ připomíná na závěr RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu.