SZÚ V MÉDIÍCH

 

Kouřit za školou, dát si s partou pár piv a trochu se opít. Podobné excesy byly u mladistvých dříve celkem běžné. V posledních letech se ale trend výrazně mění. Mladí lidé „frčí“ hlavně na e-cigaretách, nikotinových sáčcích, energetických nápojích, kratomu a dalších látkách.

Podle aktuálních výsledků Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách 2024 (ESPAD), do níž se zapojilo 346 tříd na 151 školách napříč republikou, přetrvává i užívání nelegálních drog. Zkušenost s nimi má čtvrtina dospívajících ve věku 16 let, přičemž nejčastěji jde o konopné látky (24 procent). To je méně než v roce 2019, kdy proběhlo obdobné šetření. Na zhruba stejné úrovni se pohybuje užívání extáze, LSD nebo halucinogenů a halucinogenních hub, které se pohybují okolo tří procent. Drogou, se kterou se děti setkávají více než v uplynulých letech, je extáze, s níž mají zkušenost necelá dvě procenta šestnáctiletých.

„Před třemi lety se zvedla velká vlna užívání nových derivátů kanabinoidů, jako je HHC. Od loňského března ale začala dostupnost těchto látek klesat, protože se dostaly na seznam zakázaných látek,“ řekl MF DNES Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb.

Mnoho drog lze však stále bez problémů sehnat online. „Všichni dnes používají šifrované aplikace, jako je WhatsApp nebo Telegram, přes které se kdokoli dostane k čemukoli. Policie je vůči tomu bezzubá. Dá se tedy čekat, že v těchto skupinách obchod s drogami ještě víc pokvete,“ dodal. Jednou z nejrozšířenějších látek je ale mezi dospívajícími nikotin. Podle výše zmíněné studie v populaci dospívajících sice klesá podíl kuřáků běžných cigaret, ale zároveň roste podíl jiných tabákových výrobků. V současnosti kouří klasické cigarety 21 procent 16letých, zatímco e-cigarety užívá 31 procent. Desetina žáků užívá nikotinové sáčky a 7 procent zahřívané tabákové výrobky. Ze širšího průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mezi mladými lidmi v kategorii 15 až 24 let vyplývá, že za posledních pět let se počet uživatelů nikotinových sáčků téměř ztrojnásobil. Zatímco klasické cigarety i e-cigarety užívají častěji dívky, nikotinové sáčky jsou oblíbenější mezi chlapci. Ukazuje se, že obliba e-cigaret je u českých dospívajících také vyšší než mezi jejich evropskými vrstevníky.

„Je alarmující, že e-cigarety užívá denně až 15 procent 16letých, přestože by se k těmto výrobkům neměli vůbec dostat. Je potřeba více dbát na vymahatelnost zákona a na druhé straně posílit prevenci, zvyšovat povědomí dětí a dospívajících, ale i jejich rodičů a učitelů o rizicích,“ komentuje výsledky ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky Lucia Kiššová.

Podle již zmíněné studie považuje za snadno dostupné elektronické cigarety 77 procent dospívajících, nikotinové sáčky 67 procent a zahřívané tabákové výrobky polovina dospívajících. I když se konkrétně nikotinové sáčky v Česku nesmějí prodávat nezletilým, často jsou k dostání online bez věkového omezení.

„Je to obtížně regulovatelné. Když se podíváme na e-shopy a reklamu, vše je cílené specificky na věkovou skupinu 13 až 18 let. Obaly, reklama i design,“ řekl MF DNES Ondřej Sklenář, adiktolog z Psychiatrické kliniky Masarykovy nemocnice vÚstí nad Labem. Popularita nikotinových sáčků a elektronických cigaret mezi mladými podle něj stále roste zejména kvůli atraktivním příchutím, snadné dostupnosti a falešné představě, že jsou „bezpečnější než klasické cigarety“.

Aktuálně je v meziresortním připomínkování novela vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která měla omezovat složení a příchutě v náplních do elektronických cigaret. Snížit se tak měla jejich atraktivita pro děti a mladistvé. Jenže aktuální návrh nakonec takřka žádné příchutě nezakazuje. Omezuje pouze obsah cukrů v cukrovinkových příchutích typu marshmallow, donut nebo cukrová vata. Náplně s příchutí tabáku, ovoce, mentolu, kávy i čaje mají zůstat.

„Dá se předpokládat, že počet uživatelů náhražek tabáku bude v následujících letech dále stoupat, pokud nedojde k zásadnějšímu legislativnímu omezení,“ uvedli odborníci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na dotaz MF DNES. Podle nich má užívání nikotinu nezletilými řadu negativních dopadů včetně narušení vývoje mozku, které se může projevit problémy se soustředěním. Navíc narušuje neurologický vývoj a zvyšuje pravděpodobnost budoucího užívání dalších návykových látek.

Více než třetina dospívajících podle odborníků konzumuje občas nadměrné dávky alkoholu, tedy pět a více sklenic při jedné příležitosti. Opakované pití uvádí 15 procent studentů. Rizikové je také pití alkoholu v kombinaci s energetickými nápoji, které uvádí pětina dospívajících. To může zvyšovat riziko intoxikace.

„Jelikož jsou letní prázdniny, konzumace alkoholu a drog stoupá na popularitě, a naopak klesá dohled rodičů a školy,“ varuje Sklenář.

K oblibě energy drinků v mladší populaci přispívá také to, že je propagují známé osobnosti či influenceři. Před časem například představil americký youtuber Logan Paul nápoj Prime, jehož půllitrová lahev obsahuje tolik kofeinu jako několik espres.

Energetické nápoje jsou kromě vysokého obsahu kofeinu, taurinu a dalších stimulačních látek charakteristické i obrovským množstvím cukru. Podle SZÚ působí nepříznivě na srdce, přispívají k rozvoji nadváhy a obezity a negativně dopadají na spánek a jeho kvalitu. Při nadměrném příjmu může docházet i k bušení srdce či potížím s dechem. „Dětský organismus je na kofein citlivější oproti dospělým. V extrémním případě mohou problémy vést až k hospitalizaci,“ uvádí experti SZÚ.

Na tom, že energetické a kofeinové nápoje by neměly mít možnost kupovat si děti a mladiství do 16 let, se shodla i řada poslanců. Připravili změnu zákona, který se nyní nachází před posledním kolem schvalování ve Sněmovně. „Energetické nápoje pije asi 60 procent středoškoláků. Máme i případy, kdy žák během vyučování, tedy v době, kdy se prakticky nehýbe, vypil sedm těchto produktů a dostal se do velmi nepříjemného stavu,“ uvedla na semináři v Poslanecké sněmovně Kristýna Jonová ze střední odborné školy ze Šumperka.

Na školách se pedagogové setkávají i s tím, že studenti kombinují s energetickými nápoji různé látky, například kratom. Tato kombinace může vyvolat silné úzkosti až psychotické stavy. Spojení kratomu s alkoholem zase může vést ke ztrátě kontroly, nevolnosti až ztrátě vědomí. Oblíbené je také užívání společně s benzodiazepiny (Neurol, Rivotril), což vyvolává potíže s dechem a hrozí předávkování. Dlouhodobé užívání kratomu často vede k rozvoji závislosti, poruchám nálady, podrážděnosti, depresím a problémům se soustředěním.

Kratom byl v Česku do roku 2025 legální. Od ledna je řazen mezi psychomodulační látky. Dostupný by měl být pouze dospělým, a to ve specializovaných prodejnách, aktuálně se ale změna nachází teprve v takzvaném notifikačním procesu v rámci EU a čeká se na výsledek.

„Bude-li kratom mezi psychomodulační látky zařazen, jak je očekáváno, uplatní se na něj robustnější systém omezení, než jaký platí pro prodej alkoholu nebo tabáku. Lze tedy předpokládat výrazné snížení jeho dostupnosti mladistvým,“ řekla MF DNES vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Zatím je kratom pro nezletilé snadno dostupný. „V ambulanci stále slyšíme, že si ho mladiství dokážou bez potíží obstarat – ať už přes starší kamarády, online prodejce nebo i kamenné prodejny, které kontrolu věku často obcházejí,“ říká Sklenář.

Spousta mladých končí po požití kratomu v rukou lékařů. Obecně třeba v Kraji Vysočina musela letos zdravotní záchranná služba jezdit k pacientům s potížemi kvůli užití návykových a omamných látek až o 30 procent častěji než v minulých letech.

U kratomu je nejnebezpečnější jeho kombinace s některými léky. Současné užívání opioidů (tramadol, kodein nebo heroin) výrazně zvyšuje riziko předávkování. Euforické a tlumivé účinky těchto látek se totiž vzájemně stupňují.

„Kombinace s antidepresivy typu SSRI nebo SNRI, jako je sertralin nebo venlafaxin, představuje riziko vzniku serotoninového syndromu, zejména při vyšších dávkách kratomu, což může vést k vážným a život ohrožujícím neurotoxickým reakcím,“ zdůrazňuje Chomynová.

„Dobrou zprávou je, že roste počet mladistvých klientů, kteří si již uvědomují vzniklou závislost a hledají pomoc – zejména kvůli abstinenčním příznakům, úzkostem nebo ztrátě kontroly nad užíváním,“ dodal adiktolog Sklenář.

Ilustrační foto: Shutterstock

Autor: Kamila Bendová spolupracovnice MF DNES