Aktuality

Hodnocení zdravotních rizik vyplývajících pro českou populaci z životního prostředí. To je úkolem systému monitorování, pro který Státní zdravotní ústav sbírá a zpracovává data už od roku 1994. Pravidelné výroční zprávy pak průběžně přináší mnohé zajímavé informace. Zpráva za rok 2024 nabízí informace z programů, které se zabývají zdravotními důsledky znečištění ovzduší, vody, či hluku, ale i tím jaké látky získáváme ze stravy, či jaké chemické látky se dostávají do našeho těla. Nechybí ani studie o životním stylu dětí a zdravotních rizicích plynoucích pro naše zdraví z pracovních podmínek.

„Díky dlouhodobému sledování a porovnávání dat z mnoha oblastí jsou výstupy monitoringu cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky, ovlivňují naše zdraví. Získané informace pomáhají nastavovat prevenci i rozpoznávat rizika pro náš organismus,“ vysvětluje význam takové formy monitoringu hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Napříč generacemi má česká populace starší 4 let problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Prakticky všem od dětí po seniory chybí vápník. Naopak máme nadměrný přívod sodíku. „Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než 80 % lidi starších 60 let. Nedostatečný je ale také přívod hořčíku, a to zejména u žen a seniorů, nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15–17 let. Nižší přívod železa, než je doporučeno, vidíme u poloviny žen ve fertilním věku a také u poloviny dětí od 7 do 10 let. U sodíku pozorujeme naopak nadměrný přívod, a to vzhledem ke zdravotním rizikům, která z něj plynou. Především u mužů bylo 91 % ve věku 15–59 let nad hodnotou doporučení,“ vysvětluje RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D. z Centra zdraví, výživy a potravin. Nadměrný příjem sodíku může být přitom spojen s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. Naopak chybějící vápník může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy.

Výzkum také ukazuje, že většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny – pouze 4 % jí denně pět porcí. Rodiče i děti mají nízké povědomí o výživových doporučeních. Většina si myslí, že 2–3 porce ovoce a zeleniny denně postačují. „Významný vliv mají rodičovské návyky – děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů – děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity. Výsledky podtrhují potřebu rozsáhlejší prevence a větší informovanosti o zdravém životním stylu. Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje, stejně jako zdravé návyky v rodině,“ shrnuje hlavní poznatky Studie Zdraví dětí 2024 MUDr. Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí.

Zdraví Čechů ale neovlivňují jen stravovací návyky. Významným faktorem jsou například i hluk, znečištění ovzduší či voda, kterou pijeme.

„U obyvatel s expozicí hluku zjištěnou v rámci Strategického hlukového mapování odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 % nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů tohoto onemocnění v důsledku expozice hluku,“ uvádí konkrétní čísla MUDr. Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

Co se týká pitné vody, z hlediska dosud známých zdravotních rizik jsou nejproblematičtějšími kontaminanty vedlejší produkty dezinfekce, které vznikají v důsledku dezinfekce vody, a také dusičnany. Pitím pitné vody z veřejných vodovodů je průměrně čerpáno 8–10 % celkového množství dusičnanů, které lze denně přijmout bez následků pro zdraví. Nadměrný příjem dusičnanů je nevhodný, protože se mohou v těle přeměnit na dusitany a ty následně za určitých podmínek na karcinogenní nitrosaminy. Ty zvyšují riziko rakoviny střev a dalších nádorových onemocnění. K hlavním zdrojům dusičnanů patří i průmyslově zpracované potraviny, zejména masné výrobky a uzeniny. 

U kvality pitné vody se ale sleduje celkem 377 různých ukazatelů a látek. „Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu. Limity zdravotně významných ukazatelů byly ve velkých vodovodech zásobujících více než 5 tisíc obyvatel překročeny pouze v setinách procent, konkrétně v 0,07 % stanovení. Mezní hodnoty ukazatelů jakosti pak nebyly dodrženy v 0,3 % stanovení. V menších vodovodech zásobujících do 5 tisíc obyvatel překročilo limity 0,3 % stanovení a mezní hodnoty 1,5 % stanovení,“ uvádí vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu MUDr. František Kožíšek, CSc.

Z hlediska vlivu na zdraví mají v ovzduší největší význam aerosolové částice, oxid dusičitý a polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se význam přízemního ozónu. 

“V městských, dopravou a průmyslem nezatížených oblastech, se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na 6 % navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi 2 případy na 100 tisíc až 2 případy na 10 tisíc obyvatel,” přibližuje hlavní řešitelka MUDr. Helena Kazmarová z Oddělení hygieny ovzduší.

Kompletní zpráva ale přináší mnohé další poznatky. Dává nahlédnout do míry ohrožení zdraví v důsledku znečištění ovzduší, u dětí se zabývá i expozicemi kadmiu a rtuti, shrnuje i zjištění pro zdravotní rizika plynoucí z pracovních podmínek. Celý materiál je k prostudování zde.