Aktuality
Mezinárodní den školního stravování
12. března 2026 | Autor: Mgr. Lenka Secká, Mgr. Alexandra Košťálová
Mezinárodní den školního stravování je kampaň, která byla založena jako iniciativa na podporu zdravého školního stravování a sdílení dobré praxe mezi zeměmi. Původně vznikla v roce 2013 ve Spojeném království a postupně se rozšířila do desítek států po celém světě. Tato kampaň sdružuje učitele, žáky, politiky, personál školních jídelen, odborníky na výživu a další zainteresované osoby a organizace z celého světa.
Proč takový důraz na školní stravování?
Zdravé stravovací návyky je velmi důležité formovat již v předškolním a školním věku, kdy si děti upevňují základní vzorce chování a vytvářejí své preference. Stejně jako se děti učí chodit, učí se i mít rády potraviny. Začíná to doma, ale už ve dvou nebo třech letech děti nastupují do mateřských škol a tam konzumují až 60 % denního příjmu potravy. V mnoha případech se stává jídelna mateřské školy partnerem rodiny, kde děti získají základní stravovací návyky, na ty poté naváže školní jídelna a rozvíjí je dále. Právě v mateřských školách je velmi funkční i nápodoba buď vrstevníků, nebo paní učitelky, ke které děti vzhlíží. Často se tak stane, že děti právě ve škole či školce ochutnají to, co doma nechtějí nebo ani nemají příležitost ochutnat. Jídelna je tak součást jejich nutričního prostředí a to má obrovský vliv na lidské zdraví. Právě nutriční prostředí může během života přispívat ke snížení, ale i ke zvýšení rizika vzniku obezity, diabetu 2. typu, srdečně-cévních onemocnění či některých typů rakoviny.
Školní stravování ve světě
V současnosti hlavním důvodem pro zvýšený zájem o nutričně kvalitní školní stravování dětí je zejména navyšování výskytu nadváha a obezity. Obezita je přitom rizikovým faktorem již zmíněných závažných onemocnění. Nadváha a obezita u dětí rostou celosvětově již desetiletí, v roce 2025 bylo ve světě poprvé více dětí obézních než podvyživených — asi 1 z 10 dětí je obézních (podle WHO kritérií). Výskyt obezity nyní převyšuje výskyt podváhy ve všech regionech světa, kromě subsaharské Afriky a jižní Asie.
Za jednu z hlavních příčin nárůstu výskytu obezity je označováno navyšování konzumace ultrazpracovaných (vysoce průmyslově zpracovaných) potravin a sladkých nápojů velmi oblíbených u dětí a mládeže po celém světě. Jedná se o chemicky zpracované potraviny, které mají obvykle vysoký obsah cukru, transmastných kyselin a umělých přísad. Takovými potravinami jsou např. sladké limonády či jiné slazené nápoje, cukrovinky, párky, chipsy, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí a mnohé další. V zemích jako je Austrálie, Kanada, USA nebo Spojené království tvoří takové potraviny u adolescentů polovinu nebo i více než polovinu denního energetického příjmu.
Ve vysoko-příjmových zemích se proto programy školního stravování zaměřují na řešení rostoucí míry nadváhy a obezity, zejména se vyvarují nabídce a používání nezdravých nebo ultrazpracovaných potravin a nápojů. Hlavním cílem je poskytovat zdravou a výživnou stravu a snažit se o budování znalostí a dovedností dětí a dospívajících v oblasti potravin a výživy.
Konzumace ultrazpracovaných potravin se v dnešní době bohužel navyšuje i v nízkopříjmových zemích, k čemuž výrazně přispívá agresivní marketing a jejich příznivá cena. Nadváha a obezita se proto stávají významným tématem také v těchto regionech. Zároveň se však tyto země nadále potýkají s podvýživou části populace. V rámci boje proti podvýživě je školní strava v některých zemích poskytována zdarma nebo s finančním příspěvkem. Školní jídla tady mohou výrazně pomoci ke zlepšení výživového stavu dětí z rodin ohrožených chudobou, zvýšení jejich pozornosti, motivace a školního výkonu a dokonce mohou být důvodem, proč děti do školy docházejí.
Školní stravování v ČR
V České republice je nárůst počtu dětí s nadváhou a obezitou alarmující. Zatímco ještě v roce 1991 činil podíl obézních dětí v populaci pouhá 3 %, v roce 2016 to bylo už 10% (k tomu 7% dětí s nadváhou). Podle studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost došlo v roce 2021 k nárůstu výskytu obezity až na 16,4 %, v tuto dobu v ČR vrcholila epidemie Covid-19. Předběžné výsledky studie Státního zdravotního ústavu z let 2024/2025 ukazují, že v porovnání s rokem 2021 došlo k poklesu výskytu obezity a data se pomalu vrací na úroveň z roku 2016, nicméně výskyt obezity u dětí zůstává nadále velmi vysoký.
Vhodným nástrojem pro zvrácení tohoto nepříznivého trendu je prevence. Jedním z nejsilnějších nástrojů je právě školní stravování. Každý den tak dostane příležitost 1,6 milionu dětí pochutnat si na nutričně hodnotné stravě. Když připočítáme zaměstnance škol a cizí strávníky, kteří služeb školních jídelen využívají, pak se celá 1/5 české populace stravuje právě ve školním stravování a to už má obrovský preventivní potenciál.
Jednou z příčin zvýšení počtu obézních dětí v rámci covidu byla právě nemožnost docházet do školní jídelny. Děti nedodržovaly pestrou stravu ani stravovací režim, doma měly přístup k lednici a mohli konzumovat cokoli neomezeně po celý den. Toto chování podporoval i stres ze sociální izolace a nedostatečné pohybové vyžití. Právě v covidu se prokázalo, jak silný preventivní nástroj je školní stravování.
Školní stravování má v České republice již téměř stoletou tradici. Hlavní očekávání nespočívá pouze v tom, že má školní strava děti zasytit. Měla by jim také chutnat, být nutričně vyvážená a zároveň něco děti naučit. Současně by měla být udržitelná a spravedlivá – tedy umožnit stravování ve školní jídelně i dětem s dietními omezeními.
V průběhu let se změnily nejen znalosti o výživě, ale také technologie a vybavení jídelen i dostupnost různých druhů potravin na trhu. Proto vznikla před několika lety snaha systém zmodernizovat. Na těchto systémových úpravách školního stravování začal pracovat projekt Státního zdravotního ústavu „Máme to na talíři a není nám to jedno“ a na jeho aktivity poté navázala Meziresortní pracovní skupina pro institucionální stravování zřízena ministrem zdravotnictví. Návrhy odborníků se promítly do nové vyhlášky o školním stravování (č. 310/2025 Sb.).
Nová vyhláška si klade za cíl přiblížení školního stravování aktuálním výživovým doporučením, zvýšení kvality a pestrosti jídelníčků, omezení nadměrného příjmu soli, přidaného cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Tyto změny vyplývají mj. i z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).
Škola by měla pro dítě představovat zdravé a podpůrné prostředí. Zdravá strava podávaná ve školní jídelně má být tou nejdostupnější a nejjednodušší volbou stravování pro dítě i školní personál. Je důležité si uvědomit, že školní stravovací systém může mít zásadní dopad na utváření stravovacích návyků dítěte a významně ovlivnit jeho současné i budoucí zdraví. Prostřednictvím zdravého školního stravování, které eliminuje nabídku nutričně méně hodnotných pokrmů, potravin a nápojů, a systematického vzdělávání dětí v oblasti výživy, může škola děti motivovat k osvojování zdravějších stravovacích návyků i mimo školní prostředí.
Zdroje:
https://www.awarenessdays.com/awareness-days-calendar/international-school-meals-day/
GFRP-Factsheet_School-Food_Mar-2025_REV.pdf
https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/studie-zdravotniho-stavu-obyvatelstva/deti/
NZIP-ultrazpracované potraviny