Aktuality
Jan Kynčl pro ČRo: Aby nedošlo k epidemickému šíření infekcí, je zapotřebí vysoká proočkovanost
03. ledna 2025 | Autor: ČRo Plus
ČRo Plus, pořad Věda Plus, 3. 1. 2025, živý rozhovor v 13:50:
Moderátorka Renata Kropáčková: Spalničky, příušnice nebo záškrt. Nízká proočkovanost vrátila do Česka nemoci, které u nás téměř vymizely. Podle Státního zdravotního ústavu byly například u záškrtu loňské počty nemocných nejvyšší za 25 let, u černého kašle od roku 1958. My už jsme ve spojení s doktorem Janem Kynčlem, vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Dobré odpoledne.
Proti záškrtu, černému kašli, spalničkám, které se v různé míře vrací v několikaletých vlnách, se povinně očkuje v dětském věku. Jak moc musí být u těchto nemocí vysoká proočkovanost, aby byla celá populace chráněna?
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.: Aby nedošlo k epidemickému šíření, tak je zapotřebí, aby byla vysoká proočkovanost. U záškrtu se bavíme o zhruba o minimálně 85 % proočkovanosti. U černého kašle nebo spalniček by měla být 95 % a více, což tedy už je číslo, které třeba právě u spalniček není dosahováno. Tam v posledních letech, jak u nás tak i v zahraničí, se proočkovanost snižuje a ruku v ruce s tím jde právě zmiňovaný výskyt spalniček.
Moderátorka: Ano, to znamená, když loni bylo třicet čtyři případů spalniček, přičemž v posledních čtyřech letech se díky covidovým opatřením vlastně téměř nevyskytovaly, tak i pro letošek počítáte s vyšším výskytem?
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.: To se zatím velmi špatně odhaduje. Já bych se na ta data podíval v delším časovém horizontu a už za tu druhou dekádu tohoto století v Česku evidujeme tři nebo čtyři regionální epidemie, výskyt v Ústeckém kraji, v Moravskoslezském a pak Praha a Středočeský kraj. Čili to už je ten signál, že se něco děje, mění a nejsem schopen říct, zda letos, ale prostě v nadcházejícím období spalničky nás určitě budou postihovat. A je to spíše tedy, jak zmiňujete ty různé kraje, regionální záležitost. To je ta záležitost, tak jak se postupně snižuje proočkovanost. A pak to bylo o zavlečení zdrojů. Třeba Ústí byl jeden případ dovezený z Asie. Následně ten nemocný byl v kontaktu s dalšími lidmi, byla tam řada i zdravotníků nemocných a došlo k rozšíření. Vzhledem k relativně vysoké proočkovanosti nedošlo k celoplošnému rozšíření. Ale tak, jak jsem zmiňoval, postupně se snižující proočkovanost vede k tomu, že zrovna ty spalničky, které jsou vysoce nakažlivé, se tady vyskytovat do budoucna budou. Čili i tady je třeba být nějak připravený. Koneckonců i epidemie černého kašle, která probíhala zejména v loňském roce a nyní doznívá, je toho dokladem toho. Tam ten výskyt byl srovnatelný s úrovní v 60. letech minulého století, kdy bylo přes 36000 případů za rok, tedy černého kašle.
Moderátorka: Je to nízkou proočkovaností nebo i změnou vakcíny, která je třeba lepší, než které se dávaly předtím?
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.: Tady si troufnu říct, že je to s vysokou pravděpodobností spíš tou vakcínou, která opravdu, tak, jak jste zmiňovala, je podstatně šetrnější, má výrazně méně nežádoucích účinků. Ruku v ruce s tím ovšem jde nižší účinnost. Tady u černého kašle je ovšem zapotřebí dodat, že ani vakcína, ani prodělané onemocnění neposkytuje celoživotní imunitu. I když onemocním černým kašlem, tak jsem chráněný na nějakých osm, maximálně deset let a poté mohu opět onemocnět. Čili to je ten důvod, proč tady jsou epidemické vlny, vlny vyššího výskytu onemocnění v několikaletých cyklech, tři až pět let, to jsou ty vlny onemocnění.
Moderátorka: Takže i třeba ten současný vyšší výskyt případů není nic mimořádného nebo měl by nás znepokojovat?
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.: No, u černého kašle by nás to trochu znepokojovat mělo. Jedná se o onemocnění, které banální není. I pro zdravého dospělého je to problém, a problém je to především pro novorozené děti. Čili zejména v této souvislosti by třeba především těhotné ženy měly uvažovat o možnosti očkování proti pertusi v době jejich těhotenství, kdy ochrání sebe a pak protilátkami i to narozené dítě následně.
Moderátorka: Jaké další skupiny obyvatelstva třeba proti tomu černému kašli nebo dalším zmiňovaným nemocem byste jim doporučil, aby se nechali očkovat?
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.: Tak tady se můžeme bavit o kombinované vakcíně tetanus, záškrt, černý kašel, případně i přenosná dětská obrna. A tam řada zahraničních zemí doporučuje alespoň jednou v dospělosti přeočkování, zhruba ve středním věku, ale prostě alespoň jednou přidat, posílit imunitu proti těmto nemocem. To je jedna z možností. Určitě se můžeme bavit dál třeba o očkování proti klíšťové encefalitidě, protože jsme vysoce endemická země a myslím si, že i to je dokladem závažnosti nemoci, že zdravotní pojišťovny začaly před několika málo lety hradit očkování osobám nad 50 let. Pak se můžeme bavit také třeba o očkování proti žloutence typu A, která v posledním roce má vyšší výskyt v ČR, nikoliv jenom v souvislosti s podzimními povodněmi. A koneckonců žloutenka typu A je významná třeba i v souvislosti s cestováním, protože cestujeme čím dál více a čím dál dále. Těch nemocí je řada a u mnohých z nich je k dispozici očkování.
Moderátorka: Proti jakým nemocem by se měli lidé nechat naočkovat, o tom jsme mluvili s Janem Kynčlem, vedoucím oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Děkuji za váš čas. Na slyšenou.