Aktuality

Co by se stalo, kdybychom při rozhodování o zdraví neměli k dispozici vědecké poznatky? Světový den zdraví 2026 připomíná zásadní roli vědy při ochraně veřejného zdraví. Ověřené informace, prevence a spolupráce odborníků tvoří základ rozhodnutí, která ovlivňují zdraví jednotlivců i celé společnosti.

Každoročně si dne 7. dubna připomínáme Světový den zdraví, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Téma pro rok 2026 „Together for health. Stand withscience.“ – zdůrazňuje význam vědeckých poznatků, spolupráce a důvěry v ověřené informace při ochraně a podpoře zdraví.

Jak by vypadal jeden den bez vědy?

Vaše dítě se budí s horečkou, je zpocené, dýchá rychleji než obvykle. Na dotek hoří, oči má skleněné, nechce pít, jen leží a je malátné. Sedíte u něj a snažíte se vyhodnotit situaci. Je to ještě „běžná“ horečka, nebo už něco vážnějšího?

Rozhodnete se vyrazit do nemocnice. V nemocnici vás přijme lékař. Vyšetří dítě, ptá se na příznaky, které jsou však mírně nespecifické. Chvíli přemýšlí a váhá. Za normálních okolností by se opřel o jasně dané postupy – co sledovat, kdy zasáhnout, jaký krok zvolit jako další. Jenže teď nemá k dispozici to, na co jsme dnes zvyklí.

Žádné laboratorní výsledky, které by ukázaly, co se v těle děje.
Žádné zobrazovací metody, které by pomohly odhalit příčinu.
Žádné ověřené postupy, o které by se mohl opřít.
Zůstává zkušenost, intuice, ale i nejistota.

V místnosti je ticho. Vy čekáte na odpověď, která nepřichází…

A právě v té chvíli si uvědomíte, co znamená rozhodovat se bez vědy. Nejen nejistotu, ale i to, že někdy správný krok může být jen otázkou zkušenosti. To je svět bez vědy.

Příklady poznatků založených na důkazech

Současná medicína a veřejné zdravotnictví poskytují řadu jasně doložených závěrů,
 jež vycházejí z dlouhodobého výzkumu a mezinárodní spolupráce odborných institucí:

Antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím a jejich nesprávné užívání přispívá k rozvoji antibiotické rezistence.
Očkování je jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence infekčních onemocnění
Pravidelná pohybová aktivita, kvalitní spánek a vyvážená strava mají prokazatelný vliv na zdraví.
Screeningové programy umožňují včasný záchyt onemocnění a zvyšují úspěšnost léčby.
Rizika dezinformací v oblasti zdraví

Současné informační prostředí je charakteristické vysokou dostupností obsahu, který však není vždy odborně ověřený. Zdravotní dezinformace mohou vést k nesprávným rozhodnutím o léčbě, oddalovat vyhledání odborné pomoci a snižovat důvěru ve zdravotnický systém. Podpora zdravotní gramotnosti
a schopnosti orientovat se ve zdrojích informací je proto klíčová pro ochranu veřejného zdraví.

Mezi důvěryhodné zdroje informací patří zejména Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Praktické a srozumitelné informace pro veřejnost poskytují rovněž velká zdravotnická zařízení, například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze nebo Fakultní nemocnice Motol. V mezinárodním kontextu je vhodné vycházet z informací Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Naopak informace z neověřených internetových zdrojů, komerčních webů nebo diskuzních fór je vhodné posuzovat kriticky.

Co znamená „stát na straně vědy“?

V kontextu letošního tématu Světového dne zdraví znamená podpora vědy zejména:
Hledat informace z důvěryhodných zdrojů.
Řídit se doporučeními odborníků.
Kriticky hodnotit informace získané z neověřených zdrojů.
Podporovat preventivní přístupy k péči o zdraví.
Vědecké poznatky tvoří základ moderního zdravotnictví a každodenních rozhodnutí, která ovlivňují zdraví jednotlivců i celé společnosti. Důvěra ve vědu a ověřené informace je jedním z klíčových předpokladů ochrany a podpory veřejného zdraví.

Vyzkoušejte si krátký kvíz a ověřte si, jak se orientujete v mýtech a faktech o zdraví.
Mýty a fakta o zdraví

MÝTUS: Antibiotika pomáhají na nachlazení a chřipku.
FAKT: Antibiotika působí na bakterie, ne na viry. Jejich nesprávné užívání přispívá k antibiotické rezistenci.

MÝTUS: Tělo potřebuje pravidelný „detox“.
FAKT: Tělo má vlastní detoxikační mechanismy (játra, ledviny). Účinnost komerčních detox programů není vědecky prokázána.

MÝTUS: Když nemám potíže, ani bolesti, nepotřebuji lékaře.
FAKT: Některá onemocnění probíhají dlouho bez příznaků. Preventivní prohlídky a screening pomáhají odhalit nemoc včas.

MÝTUS: Informace o zdraví na internetu jsou vždy spolehlivé.
FAKT: Ne všechny zdroje jsou odborně ověřené. Důvěřujte informacím od zdravotnických institucí a odborníků.

MÝTUS: Doplňky stravy nahradí zdravý životní styl.
FAKT: Základem zdraví je vyvážená strava, pohyb a spánek. Doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani prevenci.

MÝTUS: Očkování není nutné, protože některé nemoci se už téměř nevyskytují.
FAKT: Očkování je jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence. Právě díky němu se některé nemoci v populaci téměř nevyskytují.

MÝTUS: Léčba pomocí bylinek znamená vždy bezpečné.
FAKT: I přírodní látky mohou mít nežádoucí účinky nebo interakce s léky. Bezpečnost je nutné posuzovat na základě doporučení lékaře.

MÝTUS: Stres nemá na zdraví vliv.
FAKT: Opakovaný nebo dlouhodobý stres může ovlivnit imunitu, spánek i kardiovaskulární zdraví.

Zdroje
WHO – World Health Day 2026:
https://www.who.int/news-room/events/detail/2026/04/07/default-calendar/world-health-day-2026-together-for-health-stand-with-science
WHO – Antimicrobial resistance:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antimicrobial-resistance
CDC – Antibiotic use:
https://www.cdc.gov/antibiotic-use/index.html
WHO – Physical activity guidelines:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/physical-activity
WHO – Cancer prevention:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/cancer