Aktuality

Česko čelí patrně největší epidemii žloutenky typu A za posledních 46 let. Začala loni v dubnu ve vyloučených lokalitách Ostravy, kam se virus dostal ze Slovenska. Jeho šíření se stále nedaří zastavit.

Zatímco loni onemocnělo v Česku 676 lidí a zemřeli dva, letos lékaři hlásí již 2 141 pacientů a 26 zemřelých, z toho deset v Praze. Nejmladší měl 35 let. I kvůli tomu stoupá zájem o placené vakcíny, ale ne dost. Experti proto chtějí, ať je vybraným skupinám hradí pojišťovny.

O tom, kdo by měl mít nárok na bezplatné vakcíny, teď diskutují experti. Znovu by to měli řešit právě dnes na setkání Národního institutu pro zvládání pandemie – poradního orgánu ministerstva zdravotnictví. Názory na to, zda a koho očkovat zdarma, se však liší. A ne všichni jsou pro.

„Státní zdravotní ústav navrhuje očkování předškolních dětí. Předpokládám ale, že budeme diskutovat i o nejvíce ohrožené skupině lidí, což jsou pacienti s chronickými nemocemi jater. Právě ti umírají na žloutenku A nejčastěji, proto by měli mít nárok na očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Matyáš Fošum, zástupce hlavní hygieničky a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví.

Podle něj není vyloučené, že vakcíny by mohly dostat obě skupiny, tedy menší děti i dospělí s nemocemi jater. „Návrhů je více, uvidíme, na čem se shodnou odborné skupiny.

Pokud bychom se rozhodli zařadit vakcínu proti žloutence typu A do očkovacího kalendáře dětí, muselo by ministerstvo vydat novou vyhlášku a domluvit se s výrobci vakcín na vyšších dodávkách,“ zmiňuje Fošum.

Žloutence čili virové hepatitidě A se říká nemoc špinavých rukou. Virus se totiž dostává do úst z kontaminovaných rukou, potravin nebo vody. Proto lékaři za současné epidemie doporučují chránit se častým a pečlivým mytím rukou, ale hlavně očkováním. Protilátky získané po vakcíně chrání před nemocí nejméně dvacet let, ale většinou doživotně. Tak jako prodělaná infekce.

Zájem o vakcíny roste. „Očkovat se letos nechalo přes 112 tisíc lidí, což je víc než dvojnásobek loňského počtu,“ říká Fošum.

Někde už dokonce chybějí vakcíny, hlavně pro děti. Ale ministerstvo to řeší a na trhu jsou tři druhy monovakcín proti žloutence A, z nichž si lze vybírat. „Máme všechny,“ ujišťuje přednosta pražské infekční kliniky v Motole Milan Trojánek.

I tak je ale proočkovanost stále velmi nízká. „Většina pacientů, kteří leželi v nemocnicích ve vážném stavu nebo zemřeli, očkovaná nebyla. Jen dva dostali první dávku, ale až postexpozičně, tedy v inkubační době, která je až padesát dní. A bohužel si jejich organismus už nedokázal s nákazou virem žloutenky A poradit,“ líčí epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.

Pokračování na str. 3

Přibývá žloutenky i obětí

Spory lékařů o vakcínu zdarma

Pokračování ze str. 1

Žloutenka A se u nás podle odborníků šíří snadno proto, že většina lidí nemá protilátky. Neměli se kde nakazit, protože od poslední velké epidemie, spojené s dovozem kontaminovaných polských jahod v roce 1979, uplynulo téměř půl století. Tehdy onemocnělo asi 30 tisíc lidí. V roce 1989 bylo přes 2 600 nakažených, ale letos jich bude asi víc. Předloni onemocnělo jen 65 lidí.

Čtvrtina nakažených jsou děti

„Nejméně čtvrtina letošních nakažených jsou děti. Ty sice mají obvykle mírnější nebo i bezpříznakový průběh infekce, ale virus šíří. Proto jsem pro plošné očkování právě v dětském věku,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Ze stejných důvodů podporuje očkování předškolních dětí i epidemiolog Roman Prymula. „Díky tomu by časem ubylo problémů s nutností opakovaně řešit karanténní opatření ve školách. Ale je třeba posoudit ekonomické náklady na očkování a jeho přínos,“ upozorňuje Prymula.

Pro očkování dětí je také Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení v Ústí nad Labem a předseda České společnosti infekčního lékařství. Podle něj jsou k dlouhodobé ochraně před žloutenkou nutné dvě dávky vakcíny s odstupem přibližně jednoho roku. Každá ale stojí okolo 1 400 korun pro děti a okolo 1 700 pro dospělé. Ceny se liší podle druhu vakcíny i místa očkování.

Nejvíce nakažených je však mezi sociálně slabšími lidmi, kteří žijí ve vyloučených lokalitách s nedostatečnými hygienickými podmínkami. Často jde o bezdomovce, alkoholiky nebo narkomany. Ti nemají z čeho vakcínu zaplatit. „Na očkování přispívají pojišťovny z fondů prevence. Přesto i mnohé seniory nebo rodiny s více dětmi cena vakcín odrazuje. Proto podporuji hrazené očkování pro vybrané skupiny lidí,“ říká lékař Dlouhý.

A odhaduje, že když se stát rozhodne naočkovat například vždy jeden ročník mladších školních nebo předškolních dětí a po roce je přeočkuje, vyjde to přibližně na čtvrt miliardy korun ročně.

Nyní mají nárok na bezplatné vakcíny jen lidé v ohniscích epidemie, kde mimořádné očkování nařídí hygienici. Případně je některým zdravotníkům, třeba na infekčních odděleních, hradí zaměstnavatelé.

Než žloutenku A, raději rotaviry

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek je ale proti plošnému hrazení vakcín dětem.

„Nejsem proti očkování. V současné situaci ho velmi doporučujeme řadě cílových skupin. Ale za vlastní peníze. Nemohu podpořit návrh na bezplatné očkování dětí proti žloutence A v situaci, kdy rozpočet na vakcíny je omezený a my už dlouho marně prosazujeme například hrazené očkování dětí proti rotavirovým infekcím,“ vysvětluje Chlíbek.

Zatímco epidemie žloutenky podle něj brzy odezní a bude delší dobu klid, rotaviry, které způsobují i těžké střevní infekce, jsou tady pořád, nejčastěji v zimních měsících.

Každý rok se nakazí desítky tisíc dětí a nižší tisíce končí v nemocnicích. Kvůli silným průjmům a zvracení bývají mnohé tak dehydrované, že kolabují a některé i zemřou.

„Pokud budeme řešit, které očkování hradit dětem, prioritu by měly mít rotaviry,“ tvrdí Chlíbek.

Totéž si myslí i primář dětského oddělení v Ostravě–Vítkovicích Jan Boženský. „Určitě by měly dostat přednost rotaviry,“ míní pediatr.

Epidemie zatím nekončí

Podle Kateřiny Fabiánové však epidemie žloutenky A zatím nekončí. „Zkušenosti z minulosti ukazují, že může trvat ještě nejméně další rok až dva,“ říká epidemioložka.

Na čem se nakonec shodnou odborníci, bude sice důležité, ale mohou jen doporučovat. Hlavní slovo bude mít ministerstvo zdravotnictví. Asi už to bude řešit nový ministr, tedy pravděpodobně Adam Vojtěch (ANO). Ten ujišťuje, že na staronovou funkci už se připravuje a epidemiologickou situaci sleduje.

„Určitě budu řešit možnosti očkování proti žloutence A. Jsem pro, aby ji měly co nejdříve zdarma rizikové skupiny dospělých, pro které může být nákaza rozsudkem smrti,“ říká Vojtěch.

U dětí však bude podle něj nutné posoudit, zda to má smysl z hlediska nákladů a přínosů. „Tím si zatím nejsem jistý i vzhledem k tomu, že epidemie žloutenky nebývají časté. Ale bude záležet i na názoru odborníků,“ dodává Vojtěch.

Roste zájem i o placené testy nákazy či protilátek

● Laboratoře testují rekordní počty vzorků krve na žloutenku A. Na přání lékařů či samoplátců zjišťují, jestli pacient prodělává infekci, nebo zda má dlouhodobé ochranné protilátky. Nejčastěji zjišťují obojí. ● Laboratoře Synlab letos testovaly už přes 9 500 vzorků na aktivní protilátky IgM, které potvrzují nemoc, a většinu i na ochranné protilátky (IgG). Je to nejvíce za poslední roky. Loni bylo těchto testů méně o čtvrtinu, předloni o 59 procent. Zájem samoplátců o zjištění ochranných protilátek vzrostl proti loňskému říjnu sedmkrát. ● Laboratoře Spadia letos do poloviny října vyšetřily 5 375 vzorků, předloni za celý rok 3 021. Počet samoplátců se zvýšil dvojnásobně. 2 141 lidí v Česku onemocnělo od začátku roku žloutenkou typu A.