Aktuality

Bylo mu zle, měl teplotu, pak zežloutl. Když se šedesátiletý muž dostal na infekční oddělení v Ostravě, byl jedním z několika set pacientů, které tam od loňska dostala místní epidemie žloutenky typu A. Věřil, že se vyléčí. Netušil, že má nemocná játra, která virus zničí. Cílená léčba není. Pomoci mohla transplantace, té se ale muž nedočkal.

Virová hepatitida A, neboli žloutenka známá jako nemoc špinavých rukou, se v Česku šíří ve zvýšené míře poslední rok. Loni se prokazatelně nakazilo 636 lidí, z toho skoro polovina dětí do 14 let.

„Loňský počet pacientů je desetinásobně vyšší než v roce 2023, kdy jich bylo 65,“ upozorňuje primář ústeckého infekčního oddělení a předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

Podle něj se ve skutečnosti mohlo nakazit pět- až desetkrát více lidí, jen se o nich neví, protože neměli příznaky a nebyli vyšetřeni.

Minulé jaro vypukla epidemie žloutenky A v Ostravě, která stále trvá a zatím si vyžádala dvě oběti. Postupně se ale rozšířila do dalších krajů. Lokální epidemie řešili loni hygienici v Libereckém a Karlovarském kraji. Letos je nejvíc nemocných kromě Ostravy ve Středočeském, Olomouckém i Karlovarském kraji a v Praze. I tam umírají lidé.

„Loni zemřeli dva a letos už čtyři nakažení lidé ve věku od 34 do 74 let. Po dvou v Praze a Moravskoslezském kraji, další dva v Libereckém a Karlovarském kraji,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.

Epidemie žloutenky A se podle ní vracejí ve vlnách vždy po několika letech. Poslední byla v Česku mezi lety 2014 až 2017, kdy onemocnělo průměrně 775 lidí ročně. I tehdy zemřelo několik lidí. Letos ale může být situace ještě horší. Infekci se totiž nedaří zastavit a její šíření zrychluje. „Od 1. ledna do neděle 6. dubna evidujeme už 347 nakažených,“ potvrzuje MF DNES Fabiánová.

S rostoucím počtem pacientů přibývá i těžkých stavů a úmrtí. Největší riziko hrozí starším lidem, především těm s nemocnými játry. Dva zemřeli letos na jaře v pražské Fakultní nemocnici Bulovka.

„Nemoc má obvykle lehčí průběh, ale oba muži ve středním věku měli těžce postižená játra. Ta po nákaze žloutenkou A selhala,“ říká primářka kliniky Hana Roháčová.

Stejně na tom byli dva lidé z Ostravy, kteří nákazu nepřežili. Měli už dřív postižená játra. „Od loňského března jsme léčili téměř 300 pacientů se žloutenkou A. Loni zemřela žena, letos muž,“ říká primářka infekční kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová.

Pětapadesátiletá žena podle ní věděla, že má nemocná játra, žila v ohnisku nákazy ve vyloučené lokalitě, přesto se nenechala naočkovat, což jí mohlo zachránit život. „Po několika dnech od přijetí na lůžko zemřela,“ dodává primářka.

Koncem loňského roku se na stejnou kliniku dostal i šedesátiletý inženýr, který až do propuknutí infekce pracoval a neměl nejmenší tušení, že i on má nemocná játra.

Podle odhadu odborníků má opotřebovaná a poškozená játra až čtvrtina starších Čechů. Většina to ale neví, protože necítí výrazné potíže.

Muže, jehož ztučnělá játra po nákaze virem žloutenky začala selhávat, poslali ostravští lékaři do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Jedinou nadějí na jeho záchranu byla transplantace. Muž se jí však nedočkal.

Transplantace nebyla možná

„Zemřel v lednu, ještě před zařazením na čekací listinu,“ potvrzuje vedoucí lékař brněnského transplantačního oddělení Vladimír Mejzlík.

Podle něj šlo o výjimečný případ, protože pacienty s akutním selháním jater po nákaze žloutenkou neoperují. „Muž měl játra ve velmi špatném stavu již před infekcí. Kdyby přišel včas, mohl dostat nový orgán. Při selhání jater se u něj rozvinula další vážná komplikace – akutní zánět slinivky. V takovém stavu není zákrok možný,“ líčí lékař.

V podobné situaci je nyní i muž středního věku z Prahy. „Před nákazou žloutenkou A měl chronické onemocnění jater. Před dvěma týdny jsme ho ve vážném stavu předali Institutu klinické a experimentální medicíny ke zvážení transplantace jater,“ říká Milan Trojánek, přednosta infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice v Motole.

Více těžkých stavů řeší nyní lékaři také u nakažených dětí a mladých lidí, jejichž zdravý organismus by si měl s infekcí poradit nejlépe.

Například na infekčním oddělení Slezské nemocnice v Opavě leželo od konce loňského roku deset nakažených a polovina z nich měla tak vážné potíže, že museli užívat kortikoidy, aby jim neselhala játra.

Podle emeritního primáře Petra Kümpela je neobvyklé, že ve vážném stavu byli i dva mladí muži ve věku 22 a 34 let a teprve osmiletá dívka, kterou v pátek propustili domů. „Všichni byli do nákazy zdraví. Nepamatuji, že bychom v minulosti museli kortikoidy léčit tak malé dítě,“ dodává Kümpel.

Na oddělení ležel nejdříve otec zmíněné dívky. Lékaři rodině doporučili, aby se proti žloutence typu A hned nechaly naočkovat jeho osmatřicetiletá manželka a dcera.

„Bohužel se neočkovaly a postupně onemocněly. Maminka dívky na tom byla tak špatně, že jsme zvažovali transplantaci jater. Podpůrné kortikoidy ale nakonec pomohly,“ líčí lékař s tím, že cílená léčba žloutenky A neexistuje. „Tlumíme jen příznaky nemoci a důležitý je klidový režim na lůžku,“ říká Kümpel.

Podle odborníků je hepatitida A virový zánět jater, který může pro pacienty s poškozením tohoto centra látkové výměny v těle skončit fatálně. Proto radí chránit se před nákazou očkováním.

„Přednostně by se měli očkovat lidé s jakýmkoli poškozením jater. Dvě vakcíny podané s odstupem 12 až 18 měsíců chrání doživotně,“ říká primář Pavel Dlouhý. Podle něj by se měli očkovat i cestovatelé, zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, policisté či lidé, kteří žijí nebo pracují ve vyloučených lokalitách, ale také zaměstnanci firem, které čistí ulice nebo vyvážejí a třídí odpadky.

Kromě očkovaných jsou chráněni i lidé, kteří už infekci prodělali, nebo se s ní dříve setkali a mají protilátky. Těch je ale málo stejně jako očkovaných, proto je většina české populace k infekci vnímavá a virus se může snadno šířit.

„Poslední mimořádně velkou epidemii žloutenky A u nás v roce 1979 způsobily mražené krémy z dovezených polských jahod. Tehdy onemocnělo přes 30 tisíc lidí, ale nesmělo se o tom veřejně informovat,“ vzpomíná vedoucí Národní referenční laboratoře pro virové hepatitidy Vratislav Němeček.

I když zdejší odborníci neměli potřebné vybavení, nemohli poslat vzorky krve pacientů na testy do Londýna, odkud přišla nabídka pomoci. „Nakonec jsem je odvezl do Moskvy, kde potvrdili žloutenku A,“ dodává Němeček s tím, že od té doby počet lidí s protilátkami klesá.

● Je to akutní infekční onemocnění jater vyvolané virem hepatitidy A. ● Příznaky jsou v mnoha případech mírné, nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí. ● Doba, která uplyne od nákazy do projevů prvních příznaků, se pohybuje od 15 do 52 dnů. ● Mezi příznaky infekce patří nevolnost, zvracení, žluté zabarvení kůže a očí, zvýšená teplota, bolesti břicha, u starších lidí selhání jater. ● Nakazit se lze od nemocného člověka, z kontaminovaných potravin a vody i znečištěných předmětů.

Autor: Ivana Lesková reportérka MF DNES