Aktuality

Mnozí Češi si myslí, že nemohou dostat klíšťový zánět mozku. Než onemocní.

Je to paradox. Asi polovina Čechů je očkovaná proti viru klíšťové encefalitidy, který způsobuje zánět mozku. Mnozí však netuší, že nejsou proti infekci chránění.

Vakcína je sice účinná, ale problém mají lidé, kteří nedokončili očkování nebo vynechávají posilující dávky. Onemocnění centrální nervové soustavy, které často končí ochrnutím a někdy i smrtí, je proto může postihnout stejně, jako kdyby vakcínu nikdy nedostali. Desítky z nich už skončily v nemocnici.

Česko je rájem klíšťat a patří mezi země s nejvyšším výskytem nákaz klíšťovou encefalitidou. V přepočtu na počet obyvatel jsme na třetím místě v Evropě – za Litvou a Estonskem. „Nemocnost je u nás asi třikrát vyšší než v Rakousku a téměř desetkrát vyšší než v Německu. Léčíme pětinu všech pacientů v Evropě,“ upozorňuje epidemiolog Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Každý osmý ochrne

Loni v Česku onemocnělo 703 lidí, 411 mužů a 292 žen. Sedm z nich zemřelo, dva ve středním věku a pět seniorů. Podle odborníků průměrně každý osmý nakažený v různé míře ochrne. Zotavování trvá měsíce i déle a ne vždy je úspěšné.

„Části pacientů zůstávají těžké trvalé následky, kvůli kterým se nemohou vrátit z nemocnice domů, ale končí v ústavní péči. Jde o závažné onemocnění, proto doporučujeme chránit se očkováním. Nejlepší je začít s vakcinací v chladných měsících, než začnou být klíšťata hodně aktivní,“ upozorňuje primář infekčního oddělení v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

V sousedním Rakousku, které je na tom s výskytem klíšťat podobně jako Česko, se nechává proti klíšťovému zánětu mozku očkovat až 80 procent lidí. U nás méně.

Populační průzkum, který dělá nezávislá výzkumná agentura už deset let, sice ukázal, že v Česku mělo sice loni alespoň jednu dávku vakcíny historicky nejvíce obyvatel – 51 procent, jenže plně chráněná je pouze malá část z nich. Jen ti, kteří dokončili základní schéma očkování zahrnující tři injekce a s odstupem let nezapomínali ani na nezbytné přeočkování.

„To, že každý druhý má alespoň jednu dávku vakcíny, je velké zlepšení oproti pouhým 29 procentům v roce 2019. Reálná ochrana je však nízká: částečnou mají 34 procenta lidí, plně chráněných je ale pouze 17 procent,“ varuje šéf vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Znepokojivé podle něj je, že až 75 procent očkovaných se mylně domnívá, že jsou dostatečně chránění, ačkoli nedokončili očkování.

Donedávna k nim patřila i padesátiletá Martina z Prahy, která se nechala naočkovat před čtvrt stoletím. „Nevěděla jsem, že potřebuji každých pět let přeočkování,“ říká.

Podle odborníků je iluze o ochraně velký problém v kombinaci s vysokou mírou rizika nákazy. „Klíšťata jsou v Česku téměř všude a třetina lidí na sobě měla v posledním roce přisáté nejméně jedno,“ líčí Chlíbek. Pokračování na str. 3 Pokračování ze str.1

Přesné údaje o počtu lidí s kompletním očkováním a posilujícími vakcínami zatím podle ministerstva zdravotnictví k dispozici nejsou. Nový očkovací registr totiž shromažďuje informace o aplikovaných vakcínách až od ledna 2023.

700 tisíc dávek ročně

„Lékaři od té doby vykázali více než 2,3 milionu podaných dávek očkovací látky proti klíšťové encefalitidě. Očkují přes 700 tisíc lidí ročně, z toho zhruba 230 tisíc první dávkou. Letos už aplikovali téměř 240 tisíc vakcín, z toho 75 tisíc prvních dávek,“ informuje ředitel odboru veřejného zdraví Matyáš Fošum.

Očkování je podle něj nejlepší formou ochrany před těžkým klíšťovým zánětem mozku, ochrnutím či úmrtím. „Zdravotní pojišťovny hradí vakcíny nejohroženější skupině obyvatel ve věku od 50 let, ostatním na ně přispívají z fondů prevence,“ doplňuje Fošum. Pro samoplátce stojí jedna dávka podle typu vakcíny a místa očkování okolo tisíce až 1 200 korun. V letech 2018 až 2025 onemocnělo v Česku klíšťovou encefalitidou přes 5,5 tisíce lidí, z nichž přes tři desítky zemřely. Převažovali neočkovaní senioři, kteří měli nárok na ochranu vakcínami zdarma. V nemocnicích skončily v uplynulých letech i desítky lidí s infekcí, proti které se nechaly očkovat. Například jen na jihu Moravy se od roku 2018 léčilo na infekčních odděleních 463 lidí s klíšťovou encefalitidou, z toho 18 očkovaných.

„Ani jeden z těch osmnácti však očkování nedokončil. Většina měla jen první dávku vakcíny s usmrceným virem, což nestačí. Po ní se teprve začínají tvořit protilátky a aktivují se buňky, které si pamatují, jak virus vypadá,“ vysvětluje Renata Ciupek, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

„Všem doporučujeme minimálně dvě dávky podané v rozmezí dvou týdnů až tří měsíců, které chrání člověka alespoň jednu sezonu. Do roka je potřebná třetí dávka a pak posilující vakcíny vždy po třech až pěti letech,“ dodává epidemioložka Ciupek s tím, že teprve tak si člověk zajistí dlouhodobou ochranu.

„Právě přeočkování je nejslabším článkem ochrany proti klíšťové encefalitidě. Lidé na to zapomínají nebo se mylně domnívají, že další vakcíny už nejsou nutné,“ potvrzuje primář infekčního oddělení v Českých Budějovicích Aleš Chrdle.

Problém je ale i v tom, že mnozí naočkovaní vůbec netuší, že potřebují posilující vakcíny.

Život v omylu

Donedávna k nim patřila i padesátiletá Martina z Prahy. Očkovat se nechala v mládí a čtvrt století žila v přesvědčení, že je chráněná před těžkou infekcí. Že je to jinak, se dozvěděla až loni na podzim, kdy se kvůli epidemii nechala očkovat proti žloutence A.

„S lékařkou jsme probíraly i další rizika nákaz a já jsem zjistila, že potřebuji tetanovku i přeočkování proti klíšťovce,“ líčí žena.

Překvapilo ji to, protože ve svých 25 letech dostala tři základní dávky vakcíny. Věřila, že tím je proti viru klíšťové encefalitidy chráněná do konce života.

„Tehdy mi nikdo neřekl a ani později jsem neslyšela, že se mám nechat přeočkovat každých pět let a v seniorském věku dokonce co tři roky,“ vysvětluje paní Martina.

Protože chce mít klid, půjde si pro další vakcínu. Ale musela počkat. „Teprve jsem dokončila očkování proti žloutence a mezitím dostala i trojvakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu. Teď se chystám na test protilátek proti klíšťovce. Pokud ještě nějaké mám, mělo by stačit přeočkování jednou dávkou. Pokud nemám, asi budu muset opět podstoupit tři dávky v rozmezí jednoho roku,“ přemítá Martina. V poslední době už odborníci na nutnost přeočkování upozorňují. „Řekli nám to hned, když jsme se před třemi lety nechali s manželkou očkovat první dávkou kvůli zvýšenému riziku nákazy na Opavsku. Získali jsme tam chalupu a vyděsilo nás, když jsme na zahradě našli mrtvou srnu pokrytou snad třemi sty nacucaných klíšťat,“ líčí třiašedesátiletý Lukáš z Ostravy.

Množství vakcín patří k důvodům, které od očkování odrazují. Řeší to především mladé rodiny.

„Před čtyřmi lety jsme se stěhovali z města do Beskyd. Máme les i louky, chováme ovce, proto jsme zvažovali očkování. Nakonec si zaplatil tři vakcíny jen manžel. Na mě klíšťata nejdou, asi jim nechutnám, tak to zatím neřeším. U malé dcery lékařka radila, ať počkáme. Hlavně kvůli počtu vakcín, které by v životě musela dostat,“ popisuje pětatřicetiletá Kateřina. Infektolog Pavel Dlouhý doporučuje očkování dětí asi od 9 až 11 let. I proto, že klíšťová encefalitida má u dětí mírnější průběh než u dospělých. „Nejohroženější jsou senioři, doporučujeme tedy nejdříve očkovat prarodiče, pak rodiče a nakonec děti,“ říká Dlouhý.

Varuje, že by nikdo neměl spoléhat na to, že na něj klíšťata nejdou: „K nemoci stačí jedno přisáté nakažené klíště nebo požití infikovaného čerstvého kozího mléka či sýra.“

Vědec změnil názor po nemoci

O tom, že klíšťata jsou nevyzpytatelná, se přesvědčil na vlastní kůži i uznávaný odborník na klíšťata, ředitel Biologického centra Akademie věd a vědecký pracovník Parazitologického ústavu Libor Grubhoffer. „Klíšťata reagují na pach, mikrobiom kůže i další podněty z těla hostitele, které souvisejí s naší genetikou, takže ovlivnit je moc nemůžeme. Na někoho se sice přisávají raději, nicméně věda o tom zatím ví velmi málo a spoléhat na to nelze. Také jsem dlouho tvrdil, že na mě klíšťata nejdou. Do doby, než jsem před pěti lety onemocněl lymskou boreliózou,“ líčí parazitolog.

Při sekání vysoké trávy křovinořezem na sebe nachytal několik velmi drobných larev klíšťat. Včas je odstranil až na jednu, kterou objevil o den později. Byla již nasátá krví.

„Překvapivě až po sedmi týdnech jsem zpozoroval kolem místa vpichu na kůži červenou skvrnu, což je typická reakce na bakterie, které způsobují boreliózu. Očkovat se proti této nemoci nelze. Ale jedna z vyvíjených vakcín už je v závěru schvalování, takže se snad brzy dostane na trh,“ dodává Grubhoffer.

5 553 

lidí se léčilo s klíšťovou encefalitidou v letech 2018 až 2025.

32

nakažených v uplynulých osmi letech zemřelo, z toho sedm loni.

18

pacientů z jihu Moravy bylo sice očkovaných, ale nemoc dostali.

Reálná ochrana je nízká: částečnou mají 34 procenta lidí, plně chráněných je ale pouze 17 procent.