Aktuality

Sledováním vztahů mezi životním prostředím a zdravím se Státní zdravotní ústav (SZÚ) systematicky zabývá již od roku 1994. K letošnímu 30. výročí existence Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí pořádá SZÚ dne 5. 12. 2024 odbornou konferenci, která je plně přístupná i veřejnosti. Jaké dopady na lidské zdraví má znečištěné ovzduší nebo hluk v českých městech, jak a které škodlivé látky se do našeho těla dostávají z potravy a z pitné vody a kolik jich pak naše tělo obsahuje, i o tom budou hovořit odborníci z celé republiky.

„Systém monitoringu, jaký máme díky práci kolegyň a kolegů v SZÚ k dispozici, je dodnes něčím, čím se zdaleka nemohou pochlubit všechny okolní země. Díky dlouhodobému sledování a zaznamenávání informací z mnoha oblastí jsou jeho výstupy zdrojem cenných poznatků o vývoji a míře ovlivnění zdravotního stavu české populace širokou škálou vlivů. Tato mravenčí práce a sběr dat slouží k nastavování postupů v ochraně životního prostředí i zdraví spotřebitelů a pomáhá rozpoznávat i budoucí rizika pro lidský organismus,“ pojmenovává význam 30 let systematické práce hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

 „Monitorování a výzkum vlivu životního prostředí na zdraví jsou těžištěm naší práce. Za dobu svého trvání vytvořil Systém monitoringu unikátní časové řady dat o působení toxických látek na obyvatelstvo, což umožňuje hodnotit vývoj během uplynulých tří dekád. Zaznamenali jsme jak pozitivní, tak negativní změny životního prostředí a přestože dochází ke zlepšování některých ukazatelů, nepřetržité sledování látek ovlivňujících zdraví má nadále zásadní význam. Navíc se objevují nová rizika, vyplývající například z masivního používání škodlivých chemických látek při výrobě běžných komerčních výrobků jako jsou plastové obaly, oblečení, kosmetické přípravky a další, anebo problémy související s nakládáním s čím dál větším množstvím plastového odpadu,“ popisuje MUDr. Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí.

Nejvýznamnější cestou přívodu většiny toxických chemických látek pro člověka je potrava. Monitoring dietární expozice zahrnuje celý model chování spotřebitele, od nákupu obvykle konzumovaných potravin v tržní síti až po kulinární úpravu. Díky tomu analyzované vzorky reprezentují běžnou českou stravu a zahrnují celý tzv. spotřební koš potravin. Pravidelně je analyzováno téměř 70 chemických látek. „Ve snaze podchytit změny ve spotřebitelském chování zařazujeme nové přístupy k pořizování vzorků, jako třeba nákupy až „do domu“ prostřednictvím internetu a dovážky nebo dříve méně známé komodity, například kuskus nebo avokádo. Vzorky před chemickými analýzami kulinárně upravujeme podle běžných zvyklostí českých domácností, aby byl co nejlépe popsán skutečný přívod sledovaných kontaminantů i nutrientů,“ upřesňuje RNDr. Irena Řehůřková Ph.D. z Centra zdraví, výživy a potravin.

Významný přívod škodlivin do těla představuje dýchání znečištěného ovzduší. Dlouhodobá expozice zvýšeným koncentracím jemných aerosolových částic se podílí na vzniku nebo zhoršuje srdečně cévní a respirační onemocnění, včetně rakoviny plic, a zkracuje délku života. Z monitoringu například vyplývá, že v důsledku dlouhodobé expozice aerosolovým částicím umírá v ČR předčasně několik set osob ročně.

Lidský biomonitoring hodnotí koncentrace toxických látek přímo v biologickém materiálu jako je krev nebo moč. V současnosti se zaměřuje především na ty chemické látky, které mají kromě jiných toxických účinků schopnost poškozovat hormonální systém s potenciálně závažnými zdravotními důsledky jak pro jedince, tak pro jeho potomstvo. Expozice obyvatelstva těmto látkám je vzhledem k jejich současnému širokému komerčnímu používání masivní a nepřetržitá. „V biologickém materiálu každého jedince včetně dětí zjišťujeme přítomnost řady látek, které mohou poškodit hormonální systém, jako jsou polychlorované bifenyly a další chlorované organické sloučeniny, bisfenoly, per- a polyfluorované sloučeniny nebo zpomalovače hoření a jejich náhrady,“ říká RNDr. Vladimíra Puklová z Centra zdraví a životního prostředí.

Kromě zdravotních dopadů souvisejících s přítomností nežádoucích chemických látek se v rámci Systému monitorování také realizují národní studie sledující v pravidelných intervalech zdravotní stav obyvatelstva. „Studie prováděné na vybraných vzorcích jak dospělé, tak dětské populace, přinášejí unikátní data o výskytu nejčastěji se vyskytujících onemocnění a jejich rizikových faktorech. Těmi jsou u dospělých například vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních lipidů, diabetes nebo onemocnění srdce a u dětí alergie či obezita. Takové individuální údaje, které sdělují buď samotní respondenti, nebo lékaři o svých pacientech, doplněné o výsledky vybraných vyšetření, nejsou v systému zdravotních dat v ČR jinde dostupné. Tyto informace jsou pak samozřejmě prezentovány sumárně v anonymní podobě,“ vysvětluje MUDr. Jana Kratěnová, z Centra zdraví a životního prostředí.

O unikátních výstupech i budoucích výzvách k výzkumu a monitorování budou odborníci diskutovat na konferenci, která je přístupná i zájemcům z řad veřejnosti. Informace o konání konference jsou zde.

O zajímavých poznatcích systému k vlivům na zdraví každého z nás i o chystané konferenci hovoří také MUDr. Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí, v podcastu, který si můžete poslechnout zde.