Lepra

Lepra – malomocenství, Hansenova nemoc (dg A30 dle MKN–10)

Lepra je chronické infekční onemocnění vyskytující se ve 120 zemí světa s přibližně 200 tisíci novými případy ročně. Jedná se o tzv. opomíjenou tropickou nemoc (Neglected Tropical Disease, NTD), která se primárně projevuje postižením kůže, periferního nervového systému, sliznice horních cest dýchacích a očí. Onemocnění leprou je dodnes spojené se stigmatizací a sociální izolací, přestože je dostupná účinná antibiotická léčba.

Výskyt: Endemicky se onemocnění vyskytuje v některých oblastech zemí amerického kontinentu, Asie a Afriky. V Evropě je výskyt onemocnění vzácný a nejčastěji se jedná o importované případy. Dle údajů WHO byla v roce 2023 lepra hlášena ve 120 zemích světa se 182 815 novými případy. V roce 2024 bylo hlášeno celkem 172 717 nových případů. Nejvíce nových případů bylo hlášeno v Indii, Brazílii a Indonésii. Dalších 12 zemí hlásilo 1000– 10 000 nových případů (Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mosambik, Myanmar, Nepál, Nigérie, Filipíny, Somálsko, Srí Lanka a Tanzanská republika). V Evropském regionu WHO bylo v roce 2024 hlášeno 79 nových případů (Francie, Portugalsko, Spojené království, Španělsko Švédsko, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán, Dánsko, Německo, Irsko). Podpůrné aktivity v rámci programu eliminace lepry byly narušeny pandemií onemocnění Covid-19 a dalším vývojem ve světě se všemi důsledky (nedostatečné financování, migrace, nárůst případů…).

Příznaky onemocnění: Příznaky postihují hlavně kůži, nervy a sliznici nosu. Pokud se neléčí nebo se léčí pozdě, může způsobit vážné komplikace a postižení.

Příznaky a symptomy lepry:

• změny kožního zbarvení nebo světlejší skvrny na kůži, zarudlé kožní léze
• pevné, zaoblené hrbolky pod kůží
• tlustá, tuhá nebo suchá kůže
• nebolestivé vředy na chodidlech
• nebolestivé otoky nebo bulky na obličeji nebo ušních lalůčcích
• ztráta obočí nebo řas
• světlé kožní léze na hrudi osoby s leprou, léze jsou často světlejší než ostatní kůže
• ucpaný nos
• krvácení z nosu
• necitlivost kůže v postižených oblastech
• svalová slabost nebo paralýza, zejména v rukou a nohou
• zvětšené nervy, obvykle kolem loktů, kolen a boku krku
• problémy s očima, které mohou vést k oslepnutí

Pokud se pokročilá lepra neléčí, může způsobit komplikace:

• ochrnutí, postižení rukou a nohou
• zkrácení prstů na nohou a rukou v důsledku snahy těla znovu vstřebat tkáň
• chronické otevřené vředy na spodní straně chodidel, které se nehojí
• slepotu
• ztrátu obočí
• znetvoření nebo poškození nosu
• bolestivé nebo citlivé nervy
• pocit pálení v kůži
• zarudnutí a bolest v okolí postižené oblasti

Onemocnění leprou má zásadní vliv na psychické zdraví pacientů, kteří často čelí stigmatizaci a sociální izolaci.

V souvislosti s anamnézou pacienta je na možnost lepry třeba pomýšlet v rámci diferenciální diagnostiky jiných kožních onemocnění, jako je například syfilis, lupénka, vitiligo, sarkoidóza a další.

Inkubační doba: Bakterie způsobující lepru rostou a množí se velmi pomalu. Inkubační doba se proto pohybuje v rozmezí několika týdnů až 30 let, průměrně v rozmezí 3–10 let.

Původce: Původcem lepry jsou bakterie Mycobacterium leprae a nově objevené Mycobacterium lepromatosis.

Zdroj onemocnění: Potvrzenými zdroji onemocnění jsou nemocný člověk a pásovec devítipásý. Zvažována je možnost přenosu z dalších zvířat (mangabejů kouřových, makaků jávských, šimpanzů, divokých hlodavců včetně veverek) či z životního prostředí

Přenos: Cesty přenosu lepry nejsou dosud přesně známy. V současné době je popsán jak přenos mezi lidmi, tak přenos zoonotický (tj. ze zvířete na člověka). U mezilidského přenosu bylo prokázáno, že zvýšenému riziku jsou vystaveny osoby žijící v úzkém, dlouhodobém kontaktu s neléčeným nemocným (přenos kapénkami nemocného při kašlání a kýchání a pravděpodobně také přímý kontakt).

Dlouhodobý kontakt se dle WHO definuje jako: „kontakt s neléčeným pacientem po dobu 20 hodin týdně po dobu nejméně tří měsíců v roce, např. členové rodiny, sousedé, přátelé, spolužáci ve stejné třídě; spolupracovníci ve stejné kanceláři.“

Onemocnění se nepřenáší běžným mezilidským kontaktem, jako je například podání ruky, objetí.

Na americkém kontinentu byl jako další přirozený hostitel a rezervoár infekce identifikován pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus). Například v USA je kontakt s pásovci (především s masem a krví) považován za významný rizikový faktor pro onemocnění leprou.

Další potenciální rezervoáry a přenašeči: Nedávno byly u zrzavých veverek na britských ostrovech pozorovány lepře podobné léze, v nichž byla detekována DNA M. leprae a M. lepromatosis.

Autoři Ploemacher a kol. spekulují, že to může být pozůstatek ze středověku, kdy byl aktivní trh s kožešinami veverek a lepra se tak mohla přenášet mezi lidmi a veverkami. Potenciál pro přenos lepry by dle experimentálních vědeckých prací mohly mít jihoamerické krevsající ploštice rodu Rhodnius a klíšťata rodu Amblyomma. Jejich role na přenos lepry však stále zůstává nejasná. Přežití a šíření M. leprae v prostředí mohou pravděpodobně napomáhat všudypřítomné améby (rod Acathamoeba). Do budoucna je potřeba objasnit roli možných rezervoárů onemocnění, protože přenos nákazy z rezervoárů by mohl částečně vysvětlit trvalý globální výskyt lepry navzdory účinné a široce rozšířené léčbě případů u lidí

Terapie: Včasná diagnostika a léčba zlepšují prognózu onemocnění. V současné době se v léčebném programu lepry podává kombinace tří antibiotik v dlouhodobém režimu (multidrug therapy, MDT).

Poučení pacienta, jeho rodiny a blízkých kontaktů o možnostech a účinnosti léčby včetně faktu, že během léčby není pacient pro své okolí již dále nakažlivý, je nezbytné pro snižování stále trvající stigmatizace nemocných, jejich sociální izolace a diskriminace. Diskriminační postoj k nemocným s leprou má negativní vliv na přístup k léčbě a její úspěšnost. Dle WHO je zastavení předsudků jedním ze zásadních faktorů pro vymýcení lepry.

Prevence: Podle doporučení WHO je pro přerušení přenosu lepry důležité nejen aktivní vyhledávání nemocných, trasování a vyšetřování kontaktů, léčba nemocných, ale také postexpoziční profylaxe blízkých kontaktů v domácnosti, sousedství a sociálních kontaktů podáním jednorázové dávky rifampicinu.

Očkování proti tuberkulóze BCG vakcínou (Bacille Calmette-Guérin) je považováno za částečně účinné i proti onemocnění leprou; rozsah tohoto účinku se však liší zejména podle věku očkovaného, klinické formy atd.

Vzhledem k tomu, že na evropském území patří lepra k raritním onemocněním, je nezbytnou součástí prevence lepry průběžné vzdělávání zdravotnických pracovníků v rozpoznávání a diagnostice lepry a dalších opomíjených tropických onemocnění (NTD), aby nedocházelo k prodlení v určení správné diagnózy.

Zdroj informací:

• CDC, About Leprosy (Hansen’s Disease). Dostupné z: https://www.cdc.gov/leprosy/about/index.html#cdc_disease_basics_risk-where-it-occurs
• CDC, Dostupné z Signs and Symptoms of Leprosy | Leprosy (Hansen’s Disease) | CDC
• https://apps.who.int/neglected_diseases/ntddata/leprosy/leprosy.html
• PAHO, Leprosy (Hansen disease). Dostupné z: https://www.paho.org/en/topics/leprosy-hansen-disease
• WHO, Leprosy, 2025. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/leprosy
• Leprosy/Hansen disease: Contact tracing and post-exposure prophylaxis. Technical guidance. 2020. ISBN: 978-92-9022-807-3. Dostupné z: https://iris.who.int/server/api/core/bitstreams/4106d8da-db88-4911-a7df-29d246429f8d/content
• Towards zero leprosy. Global leprosy (‎Hansen’s Disease)‎ strategy 2021–2030. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789290228509
• WHO, The Global Health Observatory: Explore a world of health data. Dostupné z: https://www.who.int/data/gho/map-gallery-search-results?&maptopics=910b5dfc-ce2e-4440-8b43-8d83f4a85485&term=Leprosy
• Avanzi C, Singh P, Truman RW, Suffys PN. Molecular epidemiology of leprosy: An update. Infect Genet Evol. 2020 Dec;86:104581. doi: 10.1016/j.meegid.2020.104581.
• Heymann, D.L. (2022) Control of Communicable Disease Manual. 21th Edition, American Public Health Association, Washington DC. ISBN: 978-0-87553-323-0
• Huang CY, Su SB, Chen KT. An update of the diagnosis, treatment, and prevention of leprosy: A narrative review. Medicine (Baltimore). 2024 Aug 23;103(34):e39006. doi: 10.1097/MD.0000000000039006.
• Chen KH, Lin CY, Su SB, Chen KT. Leprosy: A Review of Epidemiology, Clinical Diagnosis, and Management. J Trop Med. 2022 Jul 4;2022:8652062. doi: 10.1155/2022/8652062.
• Merle CS, Cunha SS, Rodrigues LC. BCG vaccination and leprosy protection: review of current evidence and status of BCG in leprosy control. Expert Rev Vaccines. 2010 Feb;9(2):209-22. doi: 10.1586/erv.09.161. PMID: 20109030.
• Ploemacher T, Faber WR, Menke H, Rutten V, Pieters T. Reservoirs and transmission routes of leprosy; A systematic review. PLoS Negl Trop Dis. 2020 Apr 27;14(4):e0008276. doi: 10.1371/journal.pntd.0008276. PMID: 32339201; PMCID: PMC7205316.

 

Lepra – základní informace o onemocnění

 

Aktualizace leden 2026