Divoký poliovirus typu 1 detekován ve vzorku odpadní vody v Hamburku
Národní referenční centrum pro poliomyelitidu a enteroviry (NRZ PE) detekovalo v Hamburku ve vzorku odpadních vod divoký poliovirus typu 1 (WPV1). Analýzy provedené ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ukázaly, že izolát vykazuje velmi silnou podobnost s genetickým klastrem v Afghánistánu.
Vzorek odpadní vody v Hamburku byl odebrán 6. října 2025 (41/2025 kalendářní týden) a analyzován v rámci výzkumného projektu pro detekci poliovirů v odpadních vodách (PIA). Byl informován příslušný státní orgán v Hamburku. Dosud nebyly Institutu Roberta Kocha (RKI) hlášeny žádné klinické ani suspektní případy poliomyelitidy (dětské obrny).
Detekce divokého polioviru v odpadních vodách je neobvyklá, ale ne zcela neočekávaná událost. WPV1 v současnosti cirkuluje pouze v Afghánistánu a Pákistánu. V posledních letech byl však WPV1 detekován i mimo tyto dvě země: ve vzorcích životního prostředí v Íránu (2019) a u potvrzených případů v Malawi (2021) a Mosambiku (2022).
Poslední případ poliomyelitidy vyvolaný divokým poliovirem, který onemocněl v Německu, byl zaznamenán v roce 1990; poslední importované případy byly registrovány v roce 1992.
Pravidelné testování vzorků odpadních vod na polioviry se v Německu provádí od května 2021 v rámci výzkumného projektu RKI PIA v úzké spolupráci s Německou agenturou pro životní prostředí (UBA). WPV1 nebyl v minulosti v odpadních vodách v Německu detekován.
Aktuální zjištění naznačují, že virus vylučovala minimálně jedna osoba, která se v době odběru vzorku odpadní vody nacházela v Hamburku. Neexistuje žádná souvislost s cirkulujícími z vakcíny odvozenými polioviry typu 2 (cVDPV2), které byly od konce roku 2024 detekovány ve vzorcích odpadních vod v Německu a několika dalších evropských zemích, protože se jedná o jiný typ polioviru. RKI několikrát informoval o detekci cVDPV2 ve svém Epidemiologickém bulletinu, naposledy u příležitosti Světového dne dětské obrny v říjnu 2025.
Od poslední zprávy v červenci 2025 byly další detekce cVDPV2 zaznamenány ve vzorcích odpadních vod v Mnichově v týdnu 29/2025, v Mohuči v týdnu 31/2025, ve Frankfurtu nad Mohanem v týdnu 34/2025 a v Kolíně nad Rýnem v týdnech 39 a 41/2025.
Oba typy poliovirů (cVDPV2 a WPV1) mohou způsobit poliomyelitidu u neočkovaných nebo neúplně očkovaných jedinců. Kompletní očkování proti dětské obrně inaktivovanou vakcínou používanou v Německu poskytuje před onemocněním spolehlivou ochranu, ale pouze omezenou ochranu před infekcí a přenosem patogenu, infikované osoby mohou potenciálně nakazit další lidi. K infekci dochází především přímým kontaktem a kontaminovanými povrchy, zejména stolicí za špatných hygienických podmínek. Na začátku infekce je možný i přenos kapénkami, např. kašláním nebo kýcháním.
Proočkovanosti proti poliomyelitidě u dětí v Hamburku je nad celostátním průměrem.
V Hamburku bylo do 24 měsíců věku plně očkováno proti poliomyelitidě 81 % dětí narozených v roce 2021 – oproti 77 % proočkovanosti v celé zemi.
V šesti letech bylo v Hamburku plně očkováno proti poliomyelitidě 91 % dětí narozených v roce 2017– oproti 88 % v celé zemi. Tato data jsou zjišťována ze záznamů ze zdravotního pojištění, které jsou vyhodnocovány RKI v rámci programu monitorování proočkovanosti.
Data o proočkovanosti, „VacMap“ RKI, podle věku, spolkové země a okresu: https://www.rki.de/DE/Themen/Infektionskrankheiten/Impfen/Impfquoten/VacMap/vacmap.html.
Riziko onemocnění poliomyelitidou vyvolaného divokými polioviry pro populaci v Německu je považováno za velmi nízké vzhledem k vysoké míře proočkovanosti a izolované detekci v odpadních vodách.
Doporučení pro zdravotnický a laboratorní personál, která RKI v posledních měsících několikrát zveřejnila v souvislosti se zjištěními cVDPV2, platí i pro aktuální detekci WPV1:
- Odstraňování mezer v očkování: Očkující lékaři a rodiče by měli zajistit, aby bylo v prvním roce života provedeno úplné očkování proti poliomyelitidě v souladu s doporučeními Stálého výboru pro očkování (STIKO) a aby byly neprodleně odstraněny veškeré stávající mezery v očkování v dětství a dospívání.
- Nezbytná ochrana očkováním před cestováním: Před pobytem v Afghánistánu nebo Pákistánu STIKO doporučuje přeočkování proti poliomyelitidě, pokud byla poslední dávka vakcíny podána před více než deseti lety. Pro pobyty delší, než čtyři týdny platí mezinárodní doporučení. Ta stanoví, že všechny osoby před odjezdem z Afghánistánu nebo Pákistánu musí prokázat, že dostaly dávku vakcíny proti poliomyelitidě nejméně čtyři týdny, a ne více než jeden rok předtím, než vycestují. Toto opatření má omezit další šíření divokých poliovirů.
- Je potřeba v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na poliomyelitidu: Většina infekcí polioviry probíhá asymptomaticky. Pokud je postižen centrální nervový systém, může se objevit paralytická forma onemocnění. Typické pro tuto formu onemocnění jsou příznaky aseptické meningitidy a také akutní chabá paréza. Pokud se tyto příznaky objeví, je třeba v rámci diferenciální diagnózy zvážit poliomyelitidu.
- Národní surveillance enterovirů: Pro identifikaci jedinců vylučujících polioviry nebo dokonce nemocných poliomyelitidou v rané fázi by lékaři a zdravotnické laboratoře měli využívat bezplatnou diagnostiku enterovirů ze vzorků stolice nebo mozkomíšního moku. Tato služba je nabízena všem pediatrickým a neurologickým klinikám pro diferenciální diagnostické vyšetření virové meningitidy nebo encefalitidy, stejně jako akutní chabé parézy. NRZ PE také nabízí bezplatné vylučovací testy na polioviry u vzorků pacientů pozitivních na enteroviry. Viz také rki.de/EVSurv.
- Hlášení suspektních případů a zjištění viru: Případy a úmrtí způsobené polioviry, i suspektní případy, musí být hlášeny příslušnému orgánu veřejného zdraví do 24 hodin v souladu se zákonem o ochraně před infekcemi a definicí případu RKI. Tato hlášení musí být poté neprodleně předána příslušnému státnímu orgánu, který je následně neprodleně předá RKI. I suspektní případy bez laboratorně potvrzených příznaků musí být hlášeny. Viz rki.de/meldepflicht.
- Pokud se v Německu vyskytne klinický případ poliomyelitidy, postupuje se v souladu se směrnicemi Národní komise pro eradikaci poliomyelitidy v Německu. Viz rki.de/polio-leitfaden.
RKI bude situaci i nadále podrobně analyzovat společně se státními orgány federálních států, WHO, Globální iniciativou pro eradikaci dětské obrny a Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí a bude o tom informovat odbornou veřejnost.
Další informace: Odpovědi na často kladené otázky (FAQ) týkající se poliomyelitidy se zaměřením na analýzu odpadních vod: www.rki.de/polio-abwasser-faq
Poliomyelitida – situace v České republice
Poliomyelitida neboli dětská přenosná obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které může způsobit celoživotní ochrnutí i smrt. Virus se přenáší nejčastěji přímo z člověka na člověka fekálně-orální nebo orálně-orální cestou, ale také nepřímo, předměty, potravou i vodou v případě znečištění stolicí infikované osoby. V roce 2025 bylo v ČR vypracováno a publikováno Metodické doporučení k zajištění zvýšení surveillance přenosné dětské obrny, kde jsou dostupné podrobné informace:
V České republice se od druhé poloviny roku 1960 nevyskytl žádný případ indigenní (neimportovaný) paralytické poliomyelitidy, díky úspěšnému národnímu očkovacímu programu. Celoplošný očkovací program OPV byl zahájen na jaře roku 1960, kdy bylo naočkováno 94 % dětí do 15 let věku. Ještě v první polovině roku 1960 bylo evidováno 33 případů onemocnění, od druhé poloviny roku 1960 se nevyskytl žádný případ poliomyelitidy a ČR tak mohla jako první země na světě deklarovat eliminaci poliomyelitidy čili stav dlouhodobého územního přerušení procesu šíření nákazy.
V současné fázi polioeradikace je důležité důsledně dodržovat všechny zásady surveillance, a to zejména provádění environmentální surveillance – vyšetřování odpadních vod, klinické surveillance – sledování výskytu akutních chabých paréz a udržení vysoké proočkovanosti proti poliomyelitidě.
Informace k problematice poliomyelitidy: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/p/poliomyelitida/
Environmentální surveillance odpadních vod v ČR je zajišťována Národní referenční laboratoří pro enteroviry v SZÚ, kde jsou odpadní vody z různých odběrových míst shromažďovány a vyšetřovány. Počet odběrových míst byl v roce 2022 rozšířen tak, aby byly zastoupeny všechny kraje ČR, odpadní vody jsou vyšetřovány i ze zařízení pro zajištění cizinců a z přijímacích a pobytových středisek. Odběry jsou prováděny 1x měsíčně pracovníky zdravotních ústavů a KHS. Na základě globálního vývoje epidemiologické situace a s přihlédnutím k hlášeným detekcím cirkulujících, z vakcíny derivovaných poliovirů typ 2 v odpadních vodách na území některých evropských států (Velká Británie, Finsko, Německo, Španělsko, Polsko) i mimo Evropu (některé africké země, pásmo Gazy) v roce 2024, a na základě závěrů z jednání Národní komise pro certifikaci polioeradikace ČR byla v roce 2025 rozšířena environmentální surveillance poliovirů o další lokality.
https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/11/Enviromentalni-surveillance_Polio_CR.pdf
Od roku 2007, kdy byl naposledy v ČR v odpadních vodách detekován z vakcíny derivovaný poliovirus (VDPV; zdrojem byl uprchlík migrující přes Českou republiku), nebyl do 14. 11. 2025 zaznamenán žádný další pozitivní nález.
V rámci informovanosti jsou zveřejňovány informace o výsledcích odběrů odpadních vod, od roku 2025 jsou výsledky vyšetření odpadních vod zveřejňovány průběžně:
https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/p/poliomyelitida/odpadni-vody/
V ČR probíhá každotýdenní hlášení akutních chabých paréz (AChP) u dětí do 15 let věku (realizované od roku 1998), včetně nulových hlášení, a každý týden probíhá hlášení do Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejčastěji jsou děti s AChP hospitalizovány v lůžkových zařízeních na neurologických, dětských a infekčních odděleních. U dítěte s AChP se odebírají 2 vzorky stolic během 48 hodin a odesílají se na vyšetření do Národní referenční laboratoře pro enteroviry (SZÚ).
V současné situaci je důležité udržet vysokou proočkovanost, tak aby se nevytvářely neočkované kapsy („gaps“) v populaci, vzhledem k tomu, že proočkovanost hexavakcínou v ČR u primovakcinovaných dětí do 2 let věku byla sice u dětí narozených v roce 2022 cca 96 %, ale v proočkovanosti existují regionální rozdíly.
Data o pročkovanosti v ČR jsou spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), jsou shromažďována a sbírána v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a národních zdravotních registrů: https://www.nzip.cz/data/1704-ockovani-v-dostupnych-datech-nzis.
Závěr: V žádné ze zemí EU/EHP s detekcí VDPV2 v odpadních vodách nebyly dosud hlášeny případy paréz u lidí, ani v souvislosti s nálezem divokého polioviru (WPV1) v Hamburku nebylo zaznamenáno žádné onemocnění.
Evropský region WHO, včetně zemí EU/EHP, je od roku 2002 bez přenosné dětské obrny a měl by si tento status zachovat. Pokud budou v evropských zemích existovat neočkované nebo nedostatečně proočkované skupiny populace a poliomyelitida nebude celosvětově eradikována, přetrvává riziko opětovného zavlečení polioviru do Evropy.
V současné situaci je při cestách do Německa riziko nákazy pro očkované osoby nízké.
Další informace k poliu naleznete zde:
Aktuální situace ve výskytu polia – přednáška z Konzultačního dne SZÚ dne 8.10. 2025 https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/11/2025_10_08_Polio_Fabianova_Kostalova_KD.pdf
Zpracovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, listopad 2025