Pyly

Pylový monitoring v Praze v roce 2025
10. 12. 2025

Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu (50° 5´ s. š., 14° 25´ v. d., 245,5 m n. m.) probíhalo sledování od poloviny ledna do poloviny října. Areál se nachází ve východní části centra města a jsou v něm trávníky, keře a stromy. V jeho okolí je vilová čtvrť, areál nemocnice a přibližně 1 km od stanoviště se rozprostírá rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin a bylin.

Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických obdobích a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin v ovzduší v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů vyplývá, že pylová sezona obvykle začíná v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má dvě maxima. První, období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

• jarní 5. – 13. týden (únor – březen, duben) – olše, líska, bříza, cypřišovité
• pozdně jarní 14. – 25. týden (duben – červen) – trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
• letní 26. – 38. týden (červenec – září) – jitrocel, pelyněk, ambrozie
• raně podzimní 39. týden a dále (konec září až říjen) – ambrozie, pelyněk a spory plísní, které jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období

Pylová sezona 2025 začala na začátku února. Celý průběh sezony je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1). Oproti roku 2024 začala pylová sezóna v roce 2025 v Praze skoro o měsíc později. Díky tomu došlo k současnému výskytu více druhů významných jarních pylů. Zatímco počet pylových zrn olše a lísky byl zhruba dvojnásobný oproti roku 2024, počet pylových zrn břízy byl naopak na úrovni 1/10 hodnot z roku 2024. Nejvyšší výskyt pylových zrn břízy byl v půlce dubna, tedy asi o dva týdny později, než v roce 2024.

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významné alergeny a způsobují první alergické obtíže. Jejich sezona trvala od začátku února do konce března. Nejvyšší počty zrn byly napočítány v 10. týdnu (líska 948 a olše 2489).

Významný jarní alergen, pyl rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), jsme v ovzduší nacházeli od začátku března do poloviny dubna, s vrcholem v 12. týdnu (1549 zrn). V tomto období byla do poloviny května v ovzduší také alergenně méně významná pylová zrna topolu (Populus) a tisu (Taxus). Zrna tisu vrcholila v 10. týdnu (1108 zrn), zrna topolu v 11. týdnu (227).

Od začátku března se v ovzduší vyskytoval pyl jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 14. týdnu počtem zrn 1805, vrba v týdnu 16. (378 zrn). Habr (Carpinus), s dobou květu v průběhu dubna, dosáhl maxima v 15. týdnu (319 zrn). Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od poloviny dubna do konce května, vrcholný byl 17. týden s 1360 zrny. Tyto dřeviny patří do skupiny středně významných alergenů.

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Ta začala tento rok kvést na začátku dubna a v ovzduší se její pyl vyskytoval téměř do konce května. Vyšší počty zrn jsme zaznamenávali od konce března do konce dubna s vrcholem v 16. týdnu (1002 zrn). Den s nejvyšším počtem byl 15. duben (281). (obr. č. 2) Ve srovnání se sezonou 2024 byla tato hodnota zhruba desetinová.

Na konci dubna začaly rozkvétat jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus).  Nejvyšších hodnot dosahoval smrk (318 zrn) i borovice (4022 zrn) v 18. týdnu. V ovzduší se pyl borovice objevoval do poloviny července. Nejedná se o významné alergeny, ale ve velkém množství mohou vyvolat potíže.

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2025 začaly trávy kvést na konci dubna a jejich pyl se nacházel v ovzduší do konce září. Nejvyšší hodnoty byly v období od konce května do půlky července s kulminací ve 27. týdnu (714 zrn).

Od poloviny května do začátku července se v ovzduší objevila pylová zrna šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Bez přestal kvést na konci června, šťovík na začátku července a jitrocel koncem září. Pyl bezu působí alergické problémy stále většímu množství lidí, šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou. Týdenní počty pylových zrn nebyly v okolí stanice vysoké. (obr. č. 3)

Na konci května jsme zaznamenali první zrna kopřivy (Urtica). Její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob vyvolat potíže. Křivka výskytu měla dva vrcholy – v polovině června a v polovině srpna. Nejvyšší počet zrn (1545) jsme naměřili v srpnu, ve 33. týdnu.

V celém letním období se nacházel v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi jsou nejvýznamnější alergeny tohoto období – pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Týdenní počty zrn pelyňku byly v Praze nízké. Pelyněk začal kvést v polovině července a dokvétal na konci září s nejvyššími počty pylu ve 33. týdnu (130 zrn). Pyl ambrozie jsme nalézali od poloviny srpna do konce září s vrcholem ve 35. týdnu (46 zrn). Od července do druhé poloviny září byl v ovzduší v malém množství přítomen také pyl merlíkovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen. (obr. č. 4)

V podzimním období byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých. Od poloviny září do konce jejich výskytu na začátku října se jednalo o velmi malá množství, v řádu jednotek pylových zrn za týden. Spory plísní se nacházely na vyšších hodnotách do konce září. (obr. č. 5)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíce spor za 24 hod., a to na konci května a v průběhu července s vrcholem v druhé polovině července (rody Cladosporium a Alternaria).

Srovnání vývoje nálezu spor plísní a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.