Pyly

Pylový monitoring v Praze v roce 2024
19. 2. 2025

Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu (50^o 5´ s. š., 14^o 25´ v. d., 245,5 m n. m.) probíhalo sledování od poloviny ledna do druhé poloviny října. Areál se nachází ve východní části centra města a jsou v něm částečná parková úprava, keře a stromy. V jeho okolí je vilová čtvrť, areál nemocnice a přibližně 1 km od stanoviště se rozprostírá rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin a bylin.

Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických obdobích a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin v ovzduší v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů vyplývá, že pylová sezona obvykle začíná v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má dvě maxima. První, období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

• jarní 5. – 13. týden (únor – březen, duben) – olše, líska, bříza, cypřišovité
• pozdně jarní 14. – 25. týden (duben – červen) – trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
• letní 26. – 38. týden (červenec – září) – jitrocel, pelyněk, ambrozie
• raně podzimní 39. týden a dále (konec září až říjen) – ambrozie, pelyněk a spory plísní, které jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období

Pylová sezona 2024 začala na začátku února. Celý průběh sezony je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1). Oproti roku 2023 začala pylová sezóna v roce 2024 asi o měsíc později. Díky tomu došlo k současnému výskytu více druhů významných jarních pylů a první polovina roku 2024 tak byla pro alergiky náročnější než v roce 2023. Například počet pylových zrn břízy byl zhruba trojnásobně vyšší než v roce 2023. Nejvyšší výskyt pylových zrn břízy byl na začátku dubna, tedy asi o dva týdny dříve, než v roce 2023. Zbytek pylové sezóny 2024 byl již srovnatelný s rokem 2023.

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významné alergeny a způsobují první alergické obtíže. Jejich sezona trvala od začátku února do konce března. Nejvyšší počty zrn lísky byly napočítány v 6. týdnu (560), olše v 8. týdnu (827).

Významný jarní alergen, pyl rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), jsme v ovzduší nacházeli od poloviny února do konce května, s vrcholem v 8. týdnu (1 144 zrn). V tomto období byla do poloviny května v ovzduší také alergenně méně významná pylová zrna topolu (Populus) a tisu (Taxus). Zrna tisu s vrcholem v 8. týdnu (1 319 zrn), zrna topolu v 10. (144).

Od začátku března se v ovzduší vyskytoval pyl jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 13. týdnu počtem zrn 836, vrba v týdnu 12. (231 zrn). Habr (Carpinus), s dobou květu od půlky března do poloviny dubna, dosáhl maxima v 13. týdnu (68 zrn). Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od poloviny dubna do konce května, vrcholu dosáhnul v 15. týdnu s 932 zrn. Tyto dřeviny patří do skupiny středně významných alergenů.

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Ta začala tento rok kvést na začátku března a v ovzduší se její pyl vyskytoval téměř do konce května. Vysoké počty zrn byly zaznamenávány od konce března do poloviny dubna s vrcholem ve 14. týdnu (9 268 zrn). Den s nejvyšším počtem byl 1. duben (3 332). (obr. č. 2) Ve srovnání s loňskou sezonou byla tato hodnota zhruba trojnásobná.

V druhé polovině dubna začaly rozkvétat jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus).  Nejvyšších hodnota pylových zrn smrku byla v 15. týdnu (788 zrn) a zrn borovice v 19. týdnu (2 960 zrn). V ovzduší se pyl obou stromů objevoval do začátku července. Nejedná se o významné alergeny, ale ve velkém množství mohou potíže vyvolat.

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2024 začaly trávy kvést na začátku května a jejich pyl se nacházel v ovzduší do konce září, ve vysokých počtech od půlky května do půlky července s kulminací ve 23. týdnu (675 zrn).

Na konci května a na začátku června se v ovzduší objevila pylová zrna šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Bez přestal kvést na konci května, šťovík s jitrocelem začátkem září. Pyl bezu působí alergické problémy stále většímu množství lidí, šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou. Týdenní počty pylových zrn nebyly v okolí stanice vysoké. (obr. č. 3)

Na začátku května jsme zaznamenali první pylová zrna kopřivy (Urtica). Její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob vyvolat potíže. Křivka výskytu měla tři vrcholy – na konci června, července a v polovině srpna. Nejvyšší počet zrn (1 826) jsme naměřili v srpnu, ve 32. týdnu.

V celém letním období se nacházel v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období – pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Týdenní počty zrn pelyňku ale byly na pražské stanici spíše nízké. Pelyněk začal kvést v polovině června a dokvétal na začátku října s nejvyššími počty pylu ve 32. týdnu (98 zrn). Pyl ambrozie jsme nalézali od poloviny srpna do konce října s vrcholem ve 36. týdnu (128 zrn). Od července do druhé poloviny září byl v ovzduší v malém množství přítomen také pyl merlíkovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen. (obr. č. 4)

V podzimním období byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých. Od poloviny září do konce jejich výskytu na začátku října se jednalo o velmi malá množství, s výjimkou ambrozie, o jednotky pylových zrn za týden. Spory plísní se nacházely na vyšších hodnotách do konce září. (obr. č. 5)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíce spor za 24 hod., a to na konci května a v průběhu července s vrcholem v první polovině července (rody Cladosporium a Alternaria).

Srovnání vývoje nálezu spor plísní, celkového počtu sledovaných pylových zrn a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.