Aktuality

 

Vitaminy, minerály, kolagen nebo omega-3 mastné kyseliny. Nabídky výživových doplňků slibujících zlepšení zdraví se na lidi stále více valí z reklam, letáků i od pracovníků lékáren. V posledních letech sílí jejich propagace také ze strany influencerů na sociálních sítích, kteří cílí na děti a mladé lidi. „Trh s doplňky stravy rychle roste, je to celosvětový trend a jedním z faktorů je právě masivní reklama,“ potvrdila MF DNES Eliška Selinger, nutriční epidemioložka z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odhaduje se, že Češi ročně nakoupí produkty v řádu pěti až deseti miliard, ale přesná data nikdo nesleduje.

Jenže velmi často naletí, aniž to vědí. Koupí si něco, co žádný pozitivní účinek na zdraví nemá. Nebo hůř, škodí jim to.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni namátkou zkontrolovala 186 vzorků, přičemž požadavkům právních předpisů nevyhovělo 85 z nich. Letos hodnotila zatím 85 vzorků, nevyhovělo 18 produktů. Nejčastější vadou je právě špatné označování. Jinými slovy, výrobek slibuje účinky, které nejsou prokazatelné. Závažná kontrolní zjištění SZPI dlouhodobě zveřejňuje na webu Potraviny na pranýři. Tam se objevují nejen ty produkty, u nichž kontrola odhalila, že neobsahují to, co deklarují, ale i ty, v nichž jsou obsaženy nebezpečné látky.

Z nedávného průzkumu společnosti Vitalpoint mezi více než tisícovkou respondentů vyplývá, že výživové doplňky užívá 85 procent lidí. Pro čtvrtinu z nich představují každodenní rutinu. Nejčastěji za ně utratí mezi 100 a 500 korunami měsíčně. „Spotřeba doplňků stravy se postupně zvyšuje, což je dáno i vyšším zájmem populace preventivně podpořit svůj zdravotní stav a inovacemi na straně jejich výrobců. Roste ale bohužel i cena přípravků,“ říká farmaceut Lubomír Chudoba.

Do ceny se sice u renomovaného výrobce promítá cena kvalitních surovin či technologického zpracování, ale v zásadě si do ní mnoho producentů promítá i tučné marže. Doplňky stravy totiž nejsou vedené jako léčivo, ale jako „potravina“. „Na rozdíl od výrobců léků tak firmám ve stanovení ceny není ‚brzdou‘ systém správních řízení pro stanovení cen a úhrad léčivých přípravků,“ podotýká Chudoba. Dle jeho názoru navíc ani odborník není schopen posoudit, zda cena je adekvátní a zda skutečně odráží hodnotu výrobku.

Podle doktorky Selinger je tento „wellness průmysl“ a celý trend rostoucí spotřeby doplňků málo prozkoumaný a žádná z institucí ho řádně nesleduje ani nekontroluje.

Zákazník tak i přes nezřídka vysokou cenu nemá jistotu, že výrobek funguje. A že po něm skutečně bude lépe spát, mít víc energie nebo kvalitnější vlasy. V některých případech produkt ani neobsahuje to, co inzeruje na krabičce.

Nejde přitom jen o výrobky odněkud z Asie. Zakázané látky kontroloři našli i u německých výrobků prodávaných v drogeriích. Častým trikem prodejců také je udávat vyšší obsah účinných látek, než v přípravku reálně je. Třeba na etiketě jednoho z nich bylo uvedeno: „Plod camu camu má druhý nejvyšší obsah vitaminu C na světě. Obsahuje ho až 3 %.“ Skutečný obsah vitaminu C ve výrobku byl přitom méně než 0,01 procenta.

Zástupci výrobců však tvrdí, že klamání spotřebitelů jde na vrub hlavně neznámým či pochybným firmám. „Je třeba dávat pozor a nevěřit na přehnané sliby zejména ohledně prevence a léčby onemocnění, jako je rakovina, nebo na přílišné sliby, co se týká hubnutí a podobně, jimiž spotřebitele klamou někteří nerenomovaní výrobci,“ řekla MF DNES Martina Šímová, předsedkyně představenstva České a slovenské asociace pro speciální potraviny (zastupuje výrobce doplňků). Doporučuje proto nákup v lékárně, kde se případně lze i poradit. Naopak odrazuje od nákupů na cizokrajných e-shopech.

Podle lékařů navíc lidé stále často nechápou rozdíl mezi doplňkem stravy a lékem. „Někteří výrobci těchto preparátů dělají i různé triky, že do směsí přidávají nízké dávky vitaminu D, a proto mohou na obal napsat, že podporují imunitu,“ uvedl již dříve ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Problém je to právě u onkologických pacientů, kteří často užívají kapsle se „zázračnými“ bylinami.

„Měli jsme tu muže s nádorem prostaty, který měl velmi účinnou hormonální léčbu. Po několika týdnech ji musel ukončit pro zhoršení dušnosti, bolesti jater a těžkou únavu,“ vzpomíná Svoboda. Lékaři pak zjistili, že vysoké dávky bylin, které muž užíval, výrazně snižovaly odbourávání protinádorových léků v játrech. Ty se pak v těle hromadily a v mnohem větší síle způsobily nežádoucí účinky.

Souběžné užívání doplňků stravy a léků bez vědomí lékaře může způsobit vážné stavy i u relativně zdravých lidí. Může vést k ovlivnění nastavené léčby či k vyššímu riziku nežádoucích účinků. V tuzemsku od roku 2015 funguje na Státním zdravotním ústavu v Brně systém Nutrivigilance, kam může každý dobrovolně nahlásit nežádoucí účinek po doplňcích stravy (a dalších potravinách). „Nejzávažnějším případem, který jsme kdy řešili, byla akutní otrava po konzumaci doplňku stravy s amygdalinem, kde bez akutního zásahu lékařů hrozilo úmrtí pacienta,“ dodala Svatava Bischofová ze Státního zdravotního ústavu.

V některých zemích jsou zase známé případy, kdy užívání doplňků stravy s kurkuminem vyvolalo u několika desítek osob zánět jater.

Proč tolik lidí hazarduje se zdravím? Neseriózní prodejci podle Svobody prodávané doplňky mnohdy doprovázejí různými příběhy o zázračně uzdravených lidech.

„Přál bych si pravidelné kontroly u výrobců, kde byl nalezen problém v množství deklarovaných substancí,“ myslí si farmaceut Chudoba. Laik však podle něj nemá šanci poznat, zda je preparát účinný.

Problém s doplňky spočívá i v jejich nadměrné konzumaci. Je proto třeba číst informace na obalech o doporučené denní dávce. „Dlouhodobé nadužívání doplňků stravy může mít nežádoucí zdravotní účinky, například přílišné nahromadění vitaminů v těle,“ varuje Pavel Kopřiva z potravinářské inspekce.

Podle doktorky Selinger neexistuje produkt, který by napravil celkově nevyváženou stravu. A právě nevhodná strava je důvodem, že většině populace – i přes masivní polykání doplňků – chybí základní živiny. Lidé totiž jedí příliš mnoho průmyslově zpracovaných potravin s minimem zeleniny. Podle nedávno vydané zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva zjistili experti, že česká populace starší čtyř let má problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Prakticky všem od dětí po seniory chybí zejména vápník. Ženám a dětem pak chybí železo a zinek.

Podle odborníků ale existují specifické životní situace, kdy lékaři doplňky stravy doporučují. Těhotným ženám je tak třeba doporučeno užívat kyselinu listovou, jod či vitamin D. Sportovcům se zase obvykle doporučuje hořčík. Pokud někdo potřebuje zlepšit stav kůže, vlasů nebo kloubů, může mít doplňování kolagenu a dalších látek smysl, zvlášť pokud je dotyčný vegetarián.

Česká populace má problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálů. Většina lidí je však nedoplňuje vhodnou stravou, ale umělými preparáty. To jen vytváří prostor pro nabídky slibující „zázračné“ zlepšení zdravotního stavu.

„Největším problémem nekvalitních doplňků nejsou jen zbytečně vyhozené peníze, ale hlavně riziko, že do sebe dostáváme látky, které nám mohou uškodit – od těžkých kovů a pesticidů až po zbytky léků,“ řekla specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Do jaké míry se do trendu doplňků propisují stravovací návyky Čechů?

Situace se u některých skupin obyvatel zhoršuje. Zejména u starších lidí je největší problém s nedostatkem vápníku a u dospívajících dívek chybí železo. Hlavní příčinou jsou současné stravovací návyky nebo možná spíš zlozvyky: málo zeleniny a fermentovaných mléčných výrobků, mnoho ultrazpracovaných potravin. Lidé nejsou moc zvyklí si jídlo připravovat doma. Prostě jíme více marketing než živiny.

Které látky a vitaminy bychom měli doplňovat náhradní formou skrz ty doplňky?

Doplňky dávají smysl tam, kde jídlo nestačí nebo je riziko deficitu. Jde třeba o vitamin D, a to hlavně v zimě. U žen v reprodukčním věku, které mají prokazatelný deficit, je vhodné užívat navíc železo. Při plánování těhotenství pak aktivní formy folátů, tedy vitamin B9 a jeho různé formy, které tělo potřebuje pro tvorbu DNA, krvetvorbu a správný vývoj buněk. U vegetariánů a veganů je zase potřeba doplňovat vitamin B12 a u lidí s křečemi, spánkovými potížemi nebo vysokým stresem pak hořčík. Vápník je ideální přijímat z potravin. Doplněk bych volila, jen když nelze dosáhnout příjmu potravou a podle doporučení lékaře.

Je vůbec reálné doplnit všechny potřebné látky jen ze stravy?

Teoreticky ano a bylo by to tak nejlepší. Výživově bohatá strava ze skutečných potravin může zajistit úplně všechny výživové potřeby. Prakticky to ale mnoho lidí nezvládá, třeba protože jí malé porce, dodržuje nesmyslné diety, má zánětlivé onemocnění střev, kdy je využití živin ze střeva omezené, nebo má nedostatečný příjem energie. Nejvhodnější přístup není konkrétní jedna dieta, ale skutečné jídlo – vejce, maso, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy, semínka, ryby, zakysané mléčné výrobky.

Než začneme užívat výživové doplňky, doporučujete si nejdřív nechat změřit případný deficit minerálů či vitaminů z krve?

Ano, ideálně je lepší si nechat stav živin změřit. Nejlepší je zásadně cílené testování, například na vitamin D, hemoglobin, vitamin B12, homocystein a další, než házet do sebe hromady produktů naslepo. Obecně pak doporučuji případné užívání doplňků konzultovat s lékařem, a to zejména pokud jde o rizikové skupiny, jako jsou těhotné ženy, ženy s těžkou menstruací, vegani, senioři.

 

Autor: Kamila Bendová spolupracovnice MF DNES