Aktuality

Dne 4.11.2025 se v Centru podpory veřejného zdraví (CPVZ) Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze konal první „Kulatý stůl v oblasti ochrany a podpory zdraví“. Pozvání přijala MUDr. Barbora Macková, MHA, hlavní hygienička ČR a ředitelka SZÚ, pracovníci oddělení podpory zdraví a zdravotní politiky všech krajských hygienických stanic (KHS) i zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ). Cílem je postupně zkoordinovat a metodicky sjednotit aktivity v oblasti primární prevence realizované systémem hygienické služby.

Účastníky přivítala MVDr. Anna Niklová, vedoucí CPVZ, SZÚ: „Cílem setkání je neformální diskuse o tom, jakým způsobem probíhají na vašich KHS aktivity v oblasti primární prevence a podpory zdraví, jaké jsou vaše největší problémy a výzvy. Našim záměrem je být pro vás metodickým vedením a partnery. V mnoha krajích již tato spolupráce dlouhodobě probíhá. Máme svá pracoviště, kromě Prahy, v Plzni, Jihlavě, Brně, Karviné a v Liberci. Jsem ráda, že dnes můžeme sdílet vzájemné zkušenosti, pojmenovat konkrétní překážky a začít hledat jejich řešení.“

Setkání předcházel průzkum MZ zaměřený na potřeby a problémy KHS v oblasti podpory zdraví a prevence. „Většina KHS uvedla, že tvorba a kontrola programů ochrany a podpory veřejného zdraví je sice v zákoně č. 258/2000 Sb., uvedena, ale není definováno, jakým způsobem by se měla v praxi realizovat. Proto je v jednotlivých krajích značná nejednotnost v aktivitách – některé KHS se prevenci věnují aktivně, některé pouze okrajově. Shoda je v nedostatečném personálním obsazení pracovníků v podpoře zdraví, chybí systemizovaná místa, chybí možnost čerpat finance na programy podpory zdraví. Překážkou se jeví i samotný charakter KHS jako správních úřadů a s tím související kontrolní plán, který na aktivity v prevenci zatím nevymezuje téměř žádnou časovou dotaci,“ uvedla za ministerstvo zdravotnictví Mgr. Hana Davidová.

Rozdílnost v možnostech KHS ukázaly některé příklady: MVDr. M. Pavelková, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých z KHS Moravskoslezského kraje ocenila velkou podporu vedení KHS, které jim, i v rámci kontrolního plánu, umožňuje realizovat aktivity v prevenci a finančně motivuje pracovníky v této činnosti. Dle sdělení MUDr. H. Bártové, ředitelky sekce ochrany a podpory zdraví KHS Karlovarského kraje, je jejich velkou podporou finanční pomoc Krajského úřadu Karlovarského kraje. Podobně i pro KHS Olomouckého kraje přispívá k realizaci programů podpory zdraví každoroční podpora ze strany Olomouckého kraje, jak uvedla MUDr. L. Pešáková, Ph.D, ředitelka KHS.

Bc. J. Böhmová z KHS Vysočina zmínila dobře fungující spolupráci s Krajem Vysočina, SZÚ, městy a obcemi, zejména v rámci Národní sítě Zdravých měst ČR. V kraji je dlouhodobě dobrá spolupráce s neziskovým sektorem. KHS Vysočina je členem Pracovní skupiny Zdravého Kraje Vysočina, která se zabývá aktualizací koncepčního dokumentu kraje Program zdraví pro Kraj Vysočina a podílí se na výběru priorit podporovaných krajem v oblasti podpory veřejného zdraví.

V dalších příspěvcích byly představeny konkrétní aktivity, které pracovníci SZÚ, CPVZ z dislokovaných pracovišť v Plzni (MUDr. L. Luhanová), Karviné (Bc. V. Andrikovičová), Liberci (D. Jansíková), Brně (Mgr. P. Nekvapilová) realizovali společně s místní KHS.

MUDr. L. Luhanová vyzdvihla dobrou spolupráci s KHS Plzeňského kraje (pořádají 2x ročně společné semináře k různým rizikovým faktorům životního stylu, zmínila zejména zájem obcí v kraji o aktivity v prevenci zdraví a dobrou spolupráci s Krajským úřadem). Kolegyně z Karviné prezentovala nabídku zdravotně-výchovných materiálů, evidence based medicine metodik, pomůcek, propojení pracovních týmů na akcích (Dny zdraví pro širokou veřejnost, akce ve školách aj.). Brněnské pracoviště prezentovalo společnou akci s KHS „Brno v růžové 2025“, jedná se o městskou kampaň zaměřenou na prevenci onkologických onemocnění, dále Letní den zdraví v Hodoníně nebo den otevřených dveří pracoviště CPVZ v Brně, kde měli kolegové z KHS možnost seznámit se s edukačními materiály, pomůckami či inspirovat se v realizaci vlastních aktivit.

Pracoviště v Liberci se společně s KHS Libereckého kraje podílí na regionální zdravotní politice, nových Akčních plánech do r. 2023 a společně se snaží co nejvíce prakticky realizovat podporu zdraví v kraji.

Za MZD dále vystoupila Mgr. M. Heřmánková, která se zaměřila na využití platformy NZIP jako jednotné a doporučované formy garantovaných informací o zdravém životním stylu a onemocněních. Cílem je využít tuto platformu a umožnit KHS prezentovat své aktivity, kurzy, programy primární prevence, které samy organizují nebo podporují ve spolupráci s jinými subjekty.

Setkání bylo otevřené a přítomnými hodnocené jako potřebné. Zástupci CPVZ nabídli pracovníkům KHS konkrétní pomoc formou možnosti poskytnutí evidence based medicine materiálů k podpoře zdraví, konkrétních pomůcek potřebných při realizaci interaktivních programů podpory zdraví a přímého zapojení pracovníků CPVZ do společných akcí. Na další Kulaté stoly budou přizváni i kolegové ze zdravotních ústavů, se kterými CPVZ dlouhodobě spolupracuje. Koordinace preventivních aktivit tak zahrne celý systém hygienické služby.

První „Kulatý stůl“ popsal hlavní překážky v systematické práci KHS v oblasti primární prevence onemocnění a podpory veřejného zdraví, ale i možnosti k jejich překonání.

„Bez skutečného, a nejen donekonečna slibovaného posílení, a dlouhodobé stabilizace systému veřejného zdraví v ČR stát ohrožuje svou schopnost reagovat na jakékoli závažnější zdravotní výzvy. Ačkoli jsem situaci politikům opakovaně a důrazně vysvětlovala, apelovala, snažila se dosáhnout zlepšení financování jak pro kolegy v SZÚ, tak v soustavě hygienických stanic a zdravotních ústavů, nakonec zůstalo za dosluhující vlády jen u slibů.  Peníze chybí i na aktivity primární prevence, které jsou základem, aby veřejné zdraví mohlo čelit výzvám jako je obezita, nemoci srdce nebo diabetes,“ uvedla mimo jiné na závěr hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.