Poliomyelitida (přenosná dětská obrna)

Shrnutí prohlášení 43. zasedání Nouzového výboru IHR (Emergency Committee under the International Health Regulations) k problematice mezinárodní šíření polioviru (říjen 2025)

https://www.who.int/news/item/11-11-2025-statement-of-the-forty-third-meeting-of-the-polio-ihr-emergency-committee

Dne 1. října 2025 se konalo 43. zasedání Nouzového výboru WHO (Emergency Committee under the International Health Regulations) k problematice mezinárodního šíření polioviru. Jednání proběhlo poprvé podle novelizovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR), které vstoupily v platnost 19. září 2025 pro 182 států. Tyto úpravy rozšiřují povinnost hlášení polioviru, zavádějí novou kategorii „pandemické nouze“ a posilují rovný přístup ke zdravotnickým produktům i uznávání očkovacích dokumentů v digitální i papírové podobě.

Výbor upozornil, že přenos divokého polioviru typu 1 (WPV1) zůstává omezen na Afghánistán a Pákistán, avšak přetrvává v pohraničních oblastech. Současně pokračuje výskyt cirkulujících z vakcín derivovaných poliovirů (cVDPV), zejména typu 2, v několika zemích Afriky a Blízkého východu.

Výbor vyzval všechny země s aktivním výskytem polioviru, aby udržely stav národní pohotovosti, zajistily očkování všech obyvatel před mezinárodní cestou a posílily surveillance poliomyelitidy. WHO zdůraznila, že přetrvávající problémy s přístupem k očkování, konflikty, nedostatečné financování a nízká proočkovanost ohrožují dosažení cílů eradikace – zastavení přenosu WPV1 do roku 2027 a cVDPV2 do roku 2029. Situace však není považována za pandemickou, a WHO prodloužila platnost dočasných doporučení na další tři měsíce.

 

Současná epidemiologická situace:

Divoký poliovirus (WPV1)

Globální přenos WPV1 zůstává omezen na dvě endemické země, avšak geografické rozšíření uvnitř těchto států pokračuje, zejména v přechodových pásmech a oblastech s nízkým proočkováním.

Epidemiologická situace v roce 2025: Přenos zůstává geograficky omezen na dvě endemické země – Afghánistán a Pákistán, především v tzv. jižním a centrálním přenosovém koridoru podél hranic obou zemí.

V Pákistánu je přenos nejintenzivnější v jihovýchodní provincii Khyber Pakhtunkhwa a v Karáčí. V Afghánistánu přetrvává aktivní přenos na jihu, zatímco na východě došlo k poklesu díky vyšší imunitě populace.

  • Od června do září 2025 bylo zaznamenáno 15 nových případů WPV1 (Afghánistán 2x, Pákistán 13x).
  • Celkem za rok 2025 (k 17. 9.) bylo hlášeno 28 případů (Afghánistán 4x, Pákistán 24x) – pokles oproti 99 případům v roce 2024.
  • V rámci environmentální surveillance bylo detekováno 443 pozitivních vzorků, většina v Pákistánu.

Očkovací kampaně:

Obě země realizují synchronizované vakcinační kampaně.

  • Afghánistán provádí očkování metodou „site-to-site“ (přesun očkovacích míst), protože door-to-door kampaně byly pozastaveny kvůli bezpečnosti. Tato strategie však nezajišťuje očkování všech dětí, zejména nejmladších.
  • Pákistán čelí přetrvávajícím problémům s přístupem k více než 250 000 dětem, zejména kvůli ozbrojeným konfliktům a nedůvěře veřejnosti.

Institucionální a politické faktory

Výbor ocenil silné zapojení pákistánské vlády, včetně přímé účasti premiéra a ministra zdravotnictví. Kvalita kampaní se ale mezi regiony liší; v některých oblastech (Khyber Pakhtunkhwa, Balúčistán, Karáčí) přetrvává nízká efektivita. Zásadní riziko pro šíření viru představuje přeshraniční pohyb obyvatel, zejména návraty migrantů z Pákistánu do Afghánistánu.

Cirkulující z vakcíny derivované polioviry (cVDPV)

K 17. září 2025 bylo hlášeno 143 případů cVDPV (136x typu 2, 5x typu 3, 2x typu 1). Bylo potvrzeno 141 pozitivních environmentálních vzorků. Ve srovnání s rokem 2024 (463 případů) jde o výrazný pokles, ale riziko výskytu i nadále přetrvává.

cVDPV1: V roce 2025 byly dosud hlášeny dva případy cVDPV1, jeden z Alžírska a jeden z Demokratické republiky Kongo (DR Kongo). Kromě toho byla na základě detekcí v rámci environmentální surveillance potvrzena ohniska cVDPV1 v Džibutsku a Izraeli (9x Džibutsko a 10x Izrael).

cVDPV3: Kamerun a Čad v roce 2025 hlásily společný výskyt cVDPV typu 2 a 3. Stejný výskyt cVDPV3 způsobil v obou zemích ohniska nákazy, s jedním případem cVDPV3 v Kamerunu (nástup parézy v květnu 2025) a dvěma v Čadu (v červnu a červenci 2025). Ohnisko cVDPV3 v Guineji, poprvé zjištěné v roce 2024, pokračovalo i v roce 2025. Guinea v letech 2024–2025 hlásila celkem šest případů cVDPV3.

cVDPV2: přetrvává v oblasti Čadského jezera (Nigérie, Čad) a v Africkém rohu (Etiopie, Jemen, Somálsko). Nejvíce případů v roce 2025 je hlášeno z Nigérie, Čadu (oblast Čadského jezera), Jemenu a Etiopie (Africký rohu). Demokratická republika Kongo a Somálsko, které dříve zažily intenzivní přenos cVDPV2, vykázaly v roce 2025 významný pokles intenzity přenosu. Přetrvávají však problémy se zajištěním kvality očkovacích kampaní, proto riziko přetrvává kvůli nízké proočkovanosti a těžko dostupným oblastem.

Od roku 2021 bylo podáno 2 miliardy dávek nOPV2, u níž je nižší riziko reverze k virulentní formě než u původní Sabin OPV2. Bylo dosud zaznamenáno 32 případů cVDPV2 v souvislosti s nOPV2. Nová vakcína však zůstává geneticky stabilnější než původní Sabin OPV2.

Doporučení:

Země s aktivní nákazou (WPV1, cVDPV1, cVDPV3) by měly:

  • Vyhlásit výskyt polioviru za mimořádnou událost na národní úrovni.
  • Očkovat všechny rezidenty a dlouhodobé návštěvníky před mezinárodní cestou.
  • Vyžadovat doklad o očkování při odjezdu ze země.
  • Zajistit očkování na hraničních přechodech a zlepšit enviromentální surveillance.

WPV1:

  • Afghánistán, poslední detekce 24. srpna 2025;
  • Pákistán, poslední detekce 7. srpna 2025

cVDPV1:

  • Alžírsko, poslední detekce 17. března 2025
  • Konžská demokratická republika, poslední detekce 25. června 2025
  • Džibutsko, poslední detekce 4. května 2025
  • Izrael, poslední detekce 9. července 2025

cVDPV3:

  • Kamerun, poslední detekce 30. května 2025
  •  Čad, poslední detekce 22. července 2025
  •  Guinea, poslední detekce 7. března 2025

 

Země s výskytem cVDPV2 by měly:

  • Provést rychlé šetření a reakci, požádat o vakcíny z globálních zásob nOPV2.
  • Zlepšit rutinní očkování (zejména druhá dávka IPV).
  • Posílit surveillance a spolupráci se sousedními státy.

 

  1. Alžírsko, poslední detekce 21. července 2025
  2. Angola, poslední detekce 17. července 2025
  3. Benin, poslední detekce 12. června 2025
  4. Burkina Faso, poslední detekce 30. března 2025
  5. Kamerun, poslední detekce 7. dubna 2025
  6. Středoafrická republika, poslední detekce 21. června 2025
  7. Čad, poslední detekce 5. srpna 2025
  8. Pobřeží slonoviny, poslední detekce 6. února 2025
  9. Konžská demokratická republika, poslední detekce 16. května 2025
  10. Džibutsko, poslední detekce 4. května 2025
  11. Etiopie, poslední detekce 5. června 2025
  12. Finsko, poslední detekce 19. listopadu 2024
  13. Německo, poslední detekce 28. července 2025
  14. Ghana, poslední detekce 20. srpna 2024
  15. Izrael, nejnovější detekce 11. února 2025
  16. Niger, nejnovější detekce 18. dubna 2025
  17. Nigérie, nejnovější detekce 24. července 2025
  18. okupované palestinské území (OPT), nejnovější detekce 5. března 2025
  19. Papua Nová Guinea, nejnovější detekce 11. července 2025
  20. Polsko, nejnovější detekce 21. ledna 2025
  21. Senegal, nejnovější detekce 5. března 2025
  22. Somálsko, nejnovější detekce 4. srpna 2025
  23. Jižní Súdán, nejnovější detekce 3. prosince 2024
  24. Španělsko, nejnovější detekce 16. září 2024
  25. Súdán, nejnovější detekce 16. dubna 2025
  26. Spojené království Velké Británie a Severní Irsko, nejnovější detekce 20. ledna 2025
  27. Tanzanie, nejnovější detekce 18. srpna 2025
  28. Jemen, poslední detekce, 27. července 2025

 

Země s nedávným výskytem WPV1 nebo cVDPV (v posledních 24 měsících) by měly:

  • Udržovat vysokou proočkovanost a kvalitní surveillance.
  • Očkovat přeshraniční a mobilní skupiny obyvatel.
  • Sdílet data o očkování a infekcích.

cVDPV, datum posledního výskytu v zemi:

  1. Egypt, cVDPV2, 1. srpna 2024
  2. Rovníková Guinea, cVDPV2, 26. března 2024
  3. Francie (Francouzská Guyana), cVDPV3, 6. srpna 2024
  4. Gambie, cVDPV2, 15. února 2024
  5. Guinea, cVDPV2, 12. června 2024
  6. Indonésie, cVDPV2, 10. července 2024
  7. Keňa, cVDPV2, 31. července 2024
  8. Libérie, cVDPV2, 8. června 2024
  9. Mali, cVDPV2, 2. ledna 2024
  10. Mauritánie, cVDPV2, 13. prosince 2023
  11. Mosambik, cVDPV1, 17. května 2024; cVDPV2 5. března 2024
  12. Sierra Leone, cVDPV2, 28. května 2024
  13. Konžská republika, cVDPV2, 7. prosince 2023
  14. Uganda, cVDPV2, 7. května 2024
  15. Zimbabwe, cVDPV2, 25. června 2024

 

Závěr:

Výbor konstatoval, že riziko mezinárodního šíření polioviru zůstává vysoké, zejména kvůli nedostatečnému očkování, konfliktům, humanitárním krizím a pohybu obyvatel mezi zeměmi. Doporučil proto všem státům s aktivní infekcí vyhlásit poliovirus za mimořádnou událost národního významu, očkovat všechny dlouhodobé cestovatele před odjezdem ze země, kontrolovat očkovací certifikáty při mezinárodním cestování a posílit surveillance.

Rok 2026 je označen jako klíčový pro přerušení přenosu WPV1, zejména v jižním Afghánistánu a Pákistánu. Je kladen důraz na monitoring, očkování mobilních populací a koordinaci mezi zeměmi.

Ve vysokopříjmových zemích (např. v Evropě) je potřeba udržet kvalitní surveillance, protože riziko importu poliomyelitidy stále zůstává.

WHO zároveň upozornila na významný finanční deficit (asi 30 %) programu globální eradikace dětské obrny (GPEI), který ohrožuje schopnost provádět účinné kampaně a sledování viru. Organizace vyzvala dárcovské země a vlády, aby posílily podporu programu.

Na základě doporučení výboru generální ředitel WHO rozhodl, že výskyt polioviru nadále představuje mimořádnou situaci mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví, ale nejde o pandemickou pohotovost. Platnost dočasných doporučení k omezení mezinárodního šíření polioviru byla prodloužena o další tři měsíce.

Shrnutí klíčových rizik

  • Pokračující přenos WPV1 v Afghánistánu a Pákistánu.
  • Šíření cVDPV2 v Africe a na Blízkém východě.
  • Nízká proočkovanost, především v konfliktních zónách (Jemen, Somálsko, severní Nigérie).
  • Slabé rutinní očkování a nedostatek zdrojů.
  • Pohyby obyvatel a přeshraniční migrace osob bez dostatečného očkování.

 

Volně zpracovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, listopad 2025