Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě, 2026

Stručné hodnocení hrozeb (THREAT ASSESSMENT BRIEF)

Hodnocení rizika ECDC, 21. května 2026

Zdroj: ECDC – Threat assessment brief: Ebola disease outbreak caused by Bundibugyo virus – DRC and Uganda – 2026: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-brief-ebola-disease-outbreak-caused-bundibugyo-virus-democratic

 

Dne 15. května 2026 oznámilo Africké CDC výskyt epidemie onemocnění ebola v provincii Ituri v Demokratické republice Kongo (DRK). Laboratorní analýza provedená v Institut National de Recherche Biomédicale v DRK identifikovala virus Bundibugyo (BDBV). Onemocnění způsobené virem BDBV je vzácné, avšak může vyvolávat epidemie s vysokou smrtností. S ohledem na dostupné informace, komplikovaný kontext a nejistoty týkající se epidemiologických údajů vyhlásila WHO dne 17. května 2026 stav „Mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“ (Public Health Emergency of International Concern). Africa CDC dne 18. května 2026 vyhlásilo „Mimořádnou událost kontinentální bezpečnosti veřejného zdraví“.

Cílem tohoto dokumentu „Threat Assessment Brief“ je posoudit riziko pro osoby z EU/EHP žijící nebo cestující do postižených oblastí a celkové riziko onemocnění BDBV pro obecnou populaci v EU/EHP v souvislosti s probíhající epidemií v DRK. Dokument je určen orgánům ochrany veřejného zdraví v zemích EU/EHP a vychází z aktuálně dostupných důkazů. Z tohoto důvodu je zatížen značnou mírou nejistoty. Součástí jsou také doporučení, jak mohou orgány veřejného zdraví v EU/EHP posílit připravenost a schopnosti reakce.

 

Epidemiologická situace

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) k 20. květnu 2026 bylo hlášeno téměř 600 suspektních případů a z toho 139 úmrtí. V DRK bylo potvrzeno 51 případů v provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva importované případy byly potvrzeny v Kampale v Ugandě. K 18. květnu bylo mezi potvrzenými případy hlášeno nejméně pět úmrtí – čtyři v DRK a jedno v Ugandě.

Vzhledem k velmi nedávnému vyhlášení epidemie a nejistotám souvisejícím s epidemiologickými údaji je pravděpodobné, že epidemie je rozsáhlejší, než je v současnosti hlášeno, a to jak z hlediska počtu případů, tak geografického rozsahu.

Přenos BDBV vyžaduje přímý kontakt s krví nebo jinými tělesnými tekutinami živých či zemřelých nakažených osob nebo s povrchy a materiály kontaminovanými infekčními tekutinami. K přenosu může dojít také kontaktem s mrtvými či živými nakaženými zvířaty, včetně manipulace s tzv. bushmeatem nebo jeho konzumace, případně návštěvou jeskyní či dolů osídlených netopýry. V současnosti proti onemocnění BDBV neexistují žádné schválené vakcíny ani specifická léčba. Nejsou k dispozici žádné vědecké důkazy o tom, zda by očkování proti EBOV (Orthoebolavirus zairense) poskytovalo zkříženou ochranu proti BDBV, Neočekává se ani, že by monoklonální protilátky (mAb) vyvinuté proti EBOV chránily před BDBV.

 

Hodnocení rizika

Přestože epidemiologické informace zůstávají omezené a existují významné nejistoty, pravděpodobnost nákazy u osob z EU/EHP žijících nebo cestujících do postižených oblastí je hodnocena jako nízká, pokud dodržují doporučená preventivní opatření.

Přenos vyžaduje přímý kontakt s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělesnými tekutinami živých či zemřelých nakažených lidí nebo zvířat, což představuje pro běžné cestovatele či expatrioty z EU/EHP v postižených oblastech málo pravděpodobnou expozici. Vyššímu riziku jsou vystaveni pracovníci humanitárních, náboženských a dalších organizací, zejména zdravotničtí pracovníci v přímém kontaktu s pacienty a místními komunitami. Pokud však dodržují odpovídající opatření prevence a kontroly infekcí, je i u této skupiny pravděpodobnost nákazy nízká.

Nejpravděpodobnější cestou zavlečení viru do EU/EHP je cestování osob nakažených BDBV z postižených oblastí do Evropy. Během epidemie eboly v západní Africe v letech 2013–2016, která byla dosud největší a zahrnovala desítky tisíc případů včetně přenosu ve velkých městských centrech a nasazení stovek humanitárních a vojenských pracovníků z EU/EHP, bylo zaznamenáno pouze málo importovaných případů do Evropy, většinou evakuovaných za účelem léčby. Na základě této zkušenosti se očekává, že importované případy budou vzácné.

Pravděpodobnost sekundárního přenosu BDBV v EU/EHP a vzniku dlouhodobých řetězců přenosu je považována za velmi nízkou, protože případy budou zřejmě rychle identifikovány a izolovány a budou zavedena doporučená kontrolní opatření. Přestože infekce BDBV může způsobit závažné onemocnění jednotlivců, dopad na veřejné zdraví na populační úrovni v EU/EHP se očekává velmi nízký, protože by se vyskytl pouze velmi malý počet případů. Celkové současné riziko BDBV pro obecnou populaci v EU/EHP je proto hodnoceno jako velmi nízké.

 

Doporučení

Země EU/EHP by měly přezkoumat a aktualizovat standardní operační postupy pro izolaci a léčbu případů BDBV a také postupy pro trasování kontaktů a karanténu kontaktů případů podle potřeby.

Orgány veřejného zdraví v EU/EHP by měly:

• zvýšit informovanost cestovatelů do postižených oblastí, jejich obyvatel a navracejících se cestovatelů;
• zvýšit informovanost zdravotnických pracovníků o:
  1. možnosti výskytu BDBV u cestovatelů vracejících se z postižených oblastí;
  2. klinickém obrazu onemocnění a nutnosti zjišťovat cestovní anamnézu a kontakty osob vracejících se z postižených oblastí;
  3. dostupnosti protokolů pro testování suspektních případů;
  4. postupech prevence a kontroly infekcí (IPC) a správném managementu suspektních nebo potvrzených případů;
• posílit připravenost na rychlou detekci importovaných případů, jejich okamžitou izolaci a zavedení odpovídajících opatření prevence a kontroly infekcí;
• přezkoumat kapacity testování a diagnostické postupy pro BDBV. Referenční laboratoř EU pro veřejné zdraví zaměřená na emergentní, hlodavci přenášené a zoonotické virové patogeny (EURL-PH-ERZV) nabízí diagnostické služby zemím EU/EHP, které nemají vlastní diagnostickou kapacitu;
• minimalizovat expozici ve zdravotnických zařízeních prostřednictvím odpovídajících postupů, vyškoleného personálu a vybavení pro bezpečné zvládání případů BDBV;
• poskytovat všem navracejícím se cestovatelům jasné informace o symptomech, způsobu přenosu a postupu při rozvoji příznaků po příjezdu do EU/EHP. Cestovatelé, u nichž se do 21 dnů po návratu objeví příznaky kompatibilní s infekcí BDBV, by se měli izolovat, neprodleně vyhledat lékařskou péči a sdělit svou cestovní anamnézu a možné expozice.

Výstupní screening v postižených zemích, včetně kontroly příznaků a hodnocení expozice, je zásadní, protože přispívá ke snížení rizika identifikací symptomatických cestujících před nástupem do dopravy a k zabránění cestování symptomatických osob. Screening rovněž odrazuje nemocné osoby od cestování a posiluje důvěru veřejnosti a zainteresovaných stran. Nemůže však zcela zabránit exportu případů, protože absence příznaků při odjezdu nevylučuje pozdější rozvoj onemocnění.

Aktivity ECDC

ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) monitoruje epidemii prostřednictvím svých aktivit epidemiologické inteligence s cílem poskytovat epidemiologické aktualizace, situační přehled a hodnocení rizika pro EU/EHP.

ECDC vyslalo experta prostřednictvím EU Health Task Force ve spolupráci s DG ECHO, DG INTPA a GOARN do sídla Africa CDC v Addis Abebě za účelem podpory koordinace a operačního plánování.

ECDC dále jedná s Evropskou civilní ochranou a humanitárními operacemi (ECHO) a sítí GOARN o vyslání dalších expertů na podporu reakčních aktivit v DRK a Ugandě.

Evropská referenční laboratoř pro veřejné zdraví zaměřená na emergentní, hlodavci přenášené a zoonotické virové patogeny (EURL-PH-ERZV) poskytuje podporu národním referenčním laboratořím EU/EHP při diagnostice infekce BDBV, poradenství v oblasti biologické bezpečnosti při manipulaci a inaktivaci vzorků a rovněž nabízí diagnostické služby pro infekci BDBV.