Aktuality

Na začátku července 2026 byla uvedena do provozu nová laboratoř Centra zdraví a životního prostředí SZÚ. Pracovníci Oddělení hygieny vody budou díky novým přístrojům schopni identifikovat a stanovovat mikroplasty v pitné vodě. Projekt navazuje na strategický dokument, který byl vydán v rámci EU a který se týká mikroplastů. Jedná se o Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ ze dne 12. 5. 2021.

Tento dokument již zmiňuje přímo mikroplasty a nikoliv pouze plasty či plastový odpad. Akční plán EU v bodě 2.1. stanovuje cíl, že do roku 2030 dojde ke snížení mikroplastů uvolněných do životního prostředí o 30 %. Akční plán EU také ve spojitosti s mikroplasty odkazuje na revidovanou směrnici 2020/2184 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, která má za cíl poskytovat lepší ochranu lidského zdraví, včetně ochrany před novými kontaminanty, ať už jsou prokazatelně toxické nebo zatím jen vzbuzující obavy odborníků a veřejnosti.

Tyto látky (mezi ně patří i mikroplasty) bude Evropská komise zařazovat na tzv. watch list resp. seznam sledovaných ukazatelů, který bude postupně aktualizován, resp. doplňován. První seznam byl vydán v lednu 2022 (Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/679 ze dne 19. ledna 2022, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanoví seznam sledovaných ukazatelů týkající se látek nebo sloučenin, které u vody určené k lidské spotřebě vzbuzují obavy). Protože směrnice 2020/2184 vysloveně uvádí mikroplasty jako jednoho z kandidátů, který má být na seznam zařazen, uspořádala Komise sérii pracovních workshopů, jejichž účelem bylo nalezení a doporučení vhodné metody.  Na základě diskusí a dotazníkových šetření bylo zjištěno, že pro stanovení druhu, velikosti a počtu částic mikroplastů se nejčastěji využívá metoda infračervené spektrometrie případně Ramannova spektrometrie, pro stanovení koncentrace mikroplastů ve vodě pak metoda plynové chromatografie s pyrolyzní jednotkou.

Předkládaný projekt koresponduje se strategickým cílem pro životní prostředí „Zajistit dostupnost vody a zlepšit její jakost“, který je součástí Státní politiky životního prostředí pro roky 2021–2030 z 18. 1. 2021.

I když se sledování mikroplastů v pitné vodě věnovala v posledních 10 letech řada výzkumných týmů v několika zemích světa a bylo publikováno několik desítek studií, ke stanovení mikroplastů byly použity různé a různě citlivé metody, takže získané výsledky, kterých stále není mnoho, jsou těžko porovnatelné. Komise plánuje unifikovat metodu stanovení mikroplastů v pitné vodě v rámci EU a zavést povinnost jejich monitorování, čímž by se získal potřebný objem validních dat potřebný pro spolehlivé hodnocení expozice a případné hodnocení zdravotních rizik.

Znalost velikostí a tvarů částic mikroplastů je užitečná zejména pro jejich odstraňování. Čím menší částice plastu chceme z vody odstraňovat, tím jemnější filtrační materiál musíme použít. Větší částice odstraní obvyklé pískové nebo tkaninové filtry stejným mechanismem, jakým se z vody odstraňuje zákal. K odstranění mikroplastů, které skrze pískové filtry procházejí, je třeba použít membránové filtry. Na úpravu pitné vody se v některých případech používá reverzní osmóza, jejíž membrány jsou tak jemné, že odstraní z vody i rozpuštěné minerály, což je většinou nežádoucí. Pro odstranění mikroplastů je proto vhodnější technologie ultrafiltrace.

V současné době se na úrovni orgánů Evropské unie pracuje na standardizovaných metodách stanovení mikroplastů. Z dostupných principů a možností se kompletní metoda pro stanovení mikroplastů skládá ze dvou částí, které se doplňují a díky nimž se získávají kompletní informace o chemickém složení, analytické koncentraci, počtu a tvaru částic. Všechny tyto parametry jsou důležité pro případné určování zdrojů znečištění, ale i pro návrh vhodných způsobů jejich odstraňování z vod a obecně z kontaminovaného životního prostředí.

První metodou je tandemová pyrolýza s plynovou chromatografií a hmotnostní detekcí, pomocí které získáme standardní chemicko-analytické informace o složení a koncentraci mikroplastů obsažených ve vzorku. Druhá metoda je založena na laserové infračervené (IČ) spektrální analýze ve spojení se zobrazovací technikou a poskytuje informaci o tvarech, velikosti, počtu a složení detekovaných částic a díky implementaci výkonné výpočetní techniky jsou tyto informace získávány z reprezentativního objemu vzorku. Výsledkem je statistická analýza výsledných dat měřeného vzorku.

Laboratoř byla vybudována v rámci projektu s názvem Vybudování laboratorních kapacit pro stanovení mikroplastů pitné vody pro účely monitorování vyžadovaného EU, státním zdravotním dozorem a státní správou, registrační číslo CZ.05.01.03/10/22_020/0002993, spolufinancovaného Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.