Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě, 2026

Ebola – virus Bundibugyo – Demokratická republika Kongo a Uganda, 2026

Podle materiálu ECDC volně zpracovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ; Zdroj: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/communicable-disease-threats-report-18-24-july-2026-week-30

 Nejnovější epidemiologické informace (za 30. KT, 18. – 24. července 2026)

 

Demokratická republika Kongo

K 23. červenci 2026 Demokratická republika Kongo (DRK) hlásila celkem 2 905 potvrzených případů, včetně 1269 úmrtí (z údajů do 22. července). Hospitalizováno v izolaci je celkem 722 pacientů. Jedná se o nárůst o 97 nových potvrzených případů a 62 úmrtí od 29. kalendářního týdne.

Celkem 97 nových případů bylo hlášeno z Ituri (73 případů) a Severního Kivu (18 případů) a z provincie Haut-Uele (3 případy). Z osob s pozitivním testem na virus Bundibugyo se 519 uzdravilo. V provinciích Ituri, Severní Kivu a Tshopo je sledováno celkem 74,5 % identifikovaných kontaktů s případy.

Celkově je v současné době postiženo 46 ze 140 zdravotních zón v pěti provinciích.

• Provincie Ituri zůstává nejvíce postižena s 2 595 případy, včetně 1077 úmrtí, hlášenými z 28 z 36 zdravotních zón.
• V Severním Kivu bylo hlášeno 275 případů, včetně 172 úmrtí, v 11 z 34 zdravotních zón.
• V Jižním Kivu byly hlášeny tři případy, včetně jednoho úmrtí, v jedné z 34 zdravotních zón.
• V Haut-Uele bylo hlášeno 27 případů (včetně 15 úmrtí) ve čtyřech ze 13 zdravotních zón
• V provincii Tshopo bylo zaznamenáno pět případů (včetně čtyř úmrtí) ve třech z 23 zdravotních zón.

 

Uganda

K 17. červenci 2026 ministerstvo zdravotnictví v Ugandě nahlásilo celkem 20 potvrzených případů, včetně dvou úmrtí. Poslední potvrzený případ byl hlášen 21. června a od té doby nebyly hlášeny žádné nové případy. Sedmnáct osob se uzdravilo. Celkem bylo identifikováno 831 kontaktů a 821 z těchto osob dokončilo 21denní sledování. Z potvrzených případů mělo 15 osob v cestovní anamnéze Demokratickou republiku Kongo a pět onemocnění bylo identifikováno v rámci vyhledávání kontaktů. Uganda odložila tradiční velkou náboženskou událost Den mučedníků (Martyrs‘ Day), která se každoročně koná 3. června, a zároveň pozastavila přeshraniční dopravní aktivity.

Dne 16. července byl z Národního referenčního izolačního centra Mulago propuštěn poslední pacient s ebolou, který zde podstupoval léčbu. Ugandské Ministerstvo zdravotnictví současně oznámilo zahájení 42denního odpočítávání, po jehož uplynutí bude možné epidemii oficiálně prohlásit za ukončenou.

Souhrn

Dne 15. května 2026 oznámilo CDC Afrika vypuknutí epidemie onemocnění způsobeného virem ebola v provincii Ituri v DRK. Laboratorní analýza provedená v Institut National de Recherche Biomédicale v DRK identifikovala jako původce virus Bundibugyo. V DRK byly hlášeny klastry úmrtí v komunitách, včetně úmrtí zdravotnických pracovníků.

Ministerstvo zdravotnictví DRK uvedlo, že indexovým případem byla zdravotní sestra (věk není znám), která zemřela ve zdravotnickém zařízení ve městě Bunia, hlavním městě provincie Ituri. Onemocnění se projevovalo horečkou, krvácením, zvracením a celkovou slabostí. Vzhledem k počtu případů a geografickému rozsahu šíření se však předpokládá, že epidemie začala již o několik týdnů dříve.

Dne 18. května 2026 měl americký zdravotnický pracovník působící v postižených oblastech pozitivní test na virus Bundibugyo a byl spolu se šesti vysoce rizikovými kontakty převezen do Německa (US CDC Update on Ebola Outbreak, 18 May 2026, Serge News and Updates, 18 May 2026).

Lékař se následně plně uzdravil a byl propuštěn z nemocnice Charité v Berlíně, kde byl léčen. Další kontakt americké národnosti byl převezen do České republiky.

Dne 24. června oznámilo francouzské Ministerstvo zdravotnictví první pozitivní případ onemocnění ebolou u lékaře, který se vrátil z humanitární mise v jedné z oblastí DRK postižených probíhající epidemií.

Dne 10. července 2026 oznámilo CDC v USA, že americký občan pracující pro humanitární organizaci v DRK měl pozitivní test na virus Bundibugyo. Pacient byl 13. července 2026 letecky transportován do Německa, kde je v současnosti léčen. Jedná se o druhého amerického občana nakaženého během této epidemie v DRK, který podstupuje léčbu v Německu.

Dne 21. července oznámilo Ministerstvo zdravotnictví Spojeného království, že osoba ze Spojeného království, která v DRK ošetřovala pacienty s ebolou, byla evakuována a je preventivně izolována v londýnské nemocnici. Dotyčný nevykazoval žádné příznaky onemocnění a byl preventivně přijat do izolace.

Byly zveřejněny výsledky genomové sekvenace virů z DRK i Ugandy. Předběžná analýza ukazuje, že se jedná o genetické sekvence odlišné od sekvencí z předchozích epidemií.

Informace o přenosu nákazy a o postižených skupinách obyvatel jsou zatím omezené, zejména kvůli složité bezpečnostní situaci a humanitárním problémům v postižených oblastech. Podle WHO je v sousedních státech sdílející pozemní hranice s DRK vysoké riziko dalšího šíření nákazy vzhledem k intenzivní mobilitě obyvatelstva, obchodním a cestovním vazbám a současným nejistotám ohledně přenosu. Je rovněž možné, že skutečný rozsah epidemie je větší, než bylo dosud zjištěno.

Další obavy vyplývají z toho, že epidemii způsobuje virus Bundibugyo, nikoli častěji se vyskytující Orthoebolavirus zairense. Na rozdíl od infekce způsobené virem Orthoebolavirus zairense nejsou v současnosti pro onemocnění vyvolané virem Bundibugyo k dispozici registrované vakcíny ani specifická léčba.

S ohledem na dostupné informace, komplikovanou situaci v postižených oblastech a přetrvávající epidemiologické nejistoty vyhlásila WHO dne 17. května 2026 stav mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu (Public Health Emergency of International Concern, PHEIC).

Následující den, 18. května 2026, vyhlásilo CDC Afrika tuto epidemii za mimořádnou událost kontinentální bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví (Public Health Emergency of Continental Security).

Dne 5. června zahájily WHO a CDC Afrika společný celoafrický plán připravenosti a reakce s cílem podpořit africké státy při zvládání probíhající epidemie.

Jedná se již o 17. epidemii onemocnění ebola, která byla v DRK zaznamenána. Předchozí epidemie proběhla v roce 2025 v provincii Kasai a byla způsobena virem Orthoebolavirus zairense.

V samotné provincii Ituri bylo onemocnění ebola vyvolané virem Orthoebolavirus zairense naposledy zaznamenáno během epidemie v letech 2018–2020. Tato epidemie byla vyhlášena 1. srpna 2018 po potvrzení laboratorně ověřených případů v provincii Severní Kivu. Epidemiologické šetření následně identifikovalo případy v provinciích Ituri a Severní Kivu s počátkem příznaků již od května 2018. Nákaza se následně rozšířila také do provincie Jižní Kivu.

Od 1. srpna 2018 do 25. června 2020, kdy byla epidemie prohlášena za ukončenou, bylo hlášeno celkem 3 470 případů, z toho 3 317 laboratorně potvrzených a 153 pravděpodobných případů. WHO tehdy rovněž vyhlásila stav mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC).

Virus Bundibugyo byl poprvé identifikován během epidemie v roce 2007 v ugandském provincii Bundibugyo. Dosud poslední epidemie vyvolaná tímto virem proběhla v roce 2012 v Demokratické republice Kongo.

Dne 1. června 2026 Uganda oznámila případ osoby, která před onemocněním cestovala do Spojených arabských emirátů (SAE) a přicestovala tam 24. května. Podle WHO nebyl do 8. června v SAE zaznamenán žádný případ onemocnění ebolou. Ve spolupráci s WHO, orgány SAE a mezinárodními partnery byla zavedena opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně hodnocení rizika, vyhledávání a sledování kontaktů a posílení připravenosti na hraničních přechodech.

Cestovní omezení: Řada států zavedla zpřísněná kontrolní a screeningová opatření s cílem snížit riziko mezinárodního šíření nákazy. Výstupní zdravotní screening byl zaveden v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Jižním Súdánu.

V DRK byla aktivována kontrolní stanoviště na vstupních místech (Points of Entry, PoE) i na kontrolních bodech (Points of Control, PoC) v klíčových lokalitách, včetně letišť, silničních kontrolních stanovišť a významných dopravních uzlů, například Nizi a Irumu (provincie Ituri), Mudzibala (Bunia) nebo Dele a Chai (Rwampara).

Letiště Bunia v provincii Ituri bylo 23. května dočasně uzavřeno a 2. června znovu otevřeno po zavedení zdravotního screeningu cestujících. Podle mediálních zpráv byly od 6. června opět dočasně pozastaveny v rámci opatření přijatých v reakci na epidemii eboly komerční lety do Bunie a z Bunie.

Ugandské Ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení z 15. června 2026 uvedlo, že široká veřejnost, cestující, náborové agentury, cestovní kanceláře ani další subjekty odjíždějící z Ugandy nepotřebují potvrzení o nepřítomnosti eboly („Ebola-Free Certificate“). Toto potvrzení není požadováno ani při podávání žádostí o víza do žádné ze zemí.

Vyšetření na virus ebola je doporučeno pouze u osob s klinickými příznaky odpovídajícími onemocnění ebolou nebo u osob identifikovaných jako kontakty potvrzených případů, a to na základě klinického a epidemiologického posouzení provedeného příslušnými zdravotnickými orgány.

Zdravotní screening a epidemiologickou bdělost posílilo na pozemních hraničních přechodech s Demokratickou republikou Kongo (DRK) také Rwandské ministerstvo zdravotnictví. Zpřísněná vstupní kontrolní opatření byla zavedena také na Mezinárodním letišti Kigali pro cestující přilétající do Rwandy.

Několik dalších zemí rovněž zavedlo vstupní omezení a zdravotní screening cestujících přijíždějících ze zemí s vysokým rizikem, včetně Spojených států amerických, Kanady, Tuniska, Thajska, Mauricia a Baham.

Dne 24. června vydalo Ministerstvo zdravotnictví DRK v rámci reakce na probíhající epidemii nařízení, kterým byla zavedena tato opatření:

• osoby, které byly v kontaktu s potvrzenými nebo pravděpodobnými případy, podléhají 21dennímu aktivnímu sebemonitorování a omezení vnitrostátního i mezinárodního cestování;
• zdravotničtí pracovníci a členové týmů zapojených do zvládání epidemie, kteří se vracejí z postižených oblastí, podléhají obdobným pravidlům, přičemž aktivní monitorování není výslovně stanoveno a vnitrostátní cestování jim zůstává umožněno;
• každá osoba, která pobývala v postižené provincii, nesmí po dobu 21 dnů vycestovat do zahraničí (nařízení neupravuje povinnosti osob s potvrzeným onemocněním);
• všichni cestující odjíždějící do zahraničí jsou povinni vyplnit závazný zdravotní formulář vydávaný zdravotnickými orgány na hraničních přechodech.

 

Hodnocení ECDC: Vzhledem k nedostatku epidemiologických údajů a omezenému sledování kontaktů je pravděpodobné, že skutečný rozsah epidemie je větší, než odpovídá dosud hlášenému počtu případů a postižených oblastí.

Na základě všech dostupných informací a přetrvávajících nejistot je pravděpodobnost nákazy u osob z EU/EHP, které žijí nebo cestují do postižených oblastí, hodnocena jako nízká. Vzhledem k velmi nízké pravděpodobnosti zavlečení nákazy do Evropy a jejího následného přenosu je riziko infekce pro obyvatele zemí EU/EHP hodnoceno jako velmi nízké.

Celkové riziko přenosu viru Bundibugyo prostřednictvím látek lidského původu (Substances of Human Origin, SoHO) v zemích EU/EHP je v současnosti rovněž hodnoceno jako velmi nízké. Toto hodnocení bude aktualizováno podle nově dostupných informací.

Výstupní zdravotní screening v postižených zemích, zahrnující kontrolu příznaků a posouzení možné expozice, představuje důležitý nástroj snižování rizika, protože umožňuje identifikovat symptomatické cestující ještě před nástupem do letadla a zabránit jejich cestování během období, kdy mají příznaky onemocnění. Současně odrazuje osoby s příznaky od cestování a posiluje důvěru veřejnosti i zainteresovaných institucí. Nemůže však zcela zabránit importu onemocnění, protože nepřítomnost příznaků při odjezdu nevylučuje jejich rozvoj v následujících dnech.

ECDC se domnívá, že zdravotní screening osob vracejících se z postižených oblastí (DRK a Ugandy) by nebyl účinným opatřením k zabránění zavlečení nákazy do Evropy. Tento závěr vychází ze zkušeností získaných během rozsáhlé epidemie onemocnění virem ebola (EVD) v západní Africe v letech 2013–2016, kdy byly zaznamenány desetitisíce případů, přenos probíhal ve velkých městských aglomeracích a do postižených oblastí byly vyslány stovky humanitárních pracovníků a příslušníků ozbrojených sil ze zemí EU/EHP.

Screening příchozích cestujících je časově i personálně náročný a nedokáže spolehlivě identifikovat osoby v inkubační době infekce. Přednost by proto měla být věnována poskytování jasných informací cestujícím o příznacích onemocnění, způsobech přenosu a doporučeném postupu v případě, že se příznaky objeví po příjezdu do zemí EU/EHP.

Podrobné hodnocení situace je uvedeno ve zprávě ECDC Threat Assessment Brief, zveřejněné dne 21. května 2026, která se zabývá epidemií onemocnění ebola způsobeného virem Bundibugyo v Demokratické republice Kongo a Ugandě.

 

Přijatá opatření: ECDC nadále monitoruje vývoj epidemie prostřednictvím systému epidemiologické bdělosti s cílem poskytovat aktuální epidemiologické informace, přehled o situaci a hodnocení rizik pro země EU/EHP.

Od 19. května 2026 vysílá Pracovní skupina EU pro zdravotnictví (EU Health Task Force) ve spolupráci s DG ECHO, DG INTPA a sítí GOARN (Global Outbreak Alert and Response Network) odborníky ECDC do Addis Abeby (Etiopie), kde sídlí CDC Afrika, a do Kampaly (Uganda).

ECDC zároveň úzce spolupracuje s klíčovými partnery, zejména s CDC Afrika, Evropskou komisí a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), aby prostřednictvím EU Health Task Force poskytovalo další podporu při zvládání této epidemie.

ECDC průběžně přehodnocuje epidemiologickou situaci podle nově dostupných informací a na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňuje aktualizované epidemiologické údaje, vědecká hodnocení rizik a odborná doporučení týkající se epidemie onemocnění ebola v Demokratické republice Kongo a Ugandě.