Aktuality

Mateřské mléko je nejlepší výživou pro dítě a zároveň cenným biologickým materiálem pro lidský biomonitoring. Více než 30 let sledování v České republice pomáhá zachytit změny v expozici populace chemickým látkám a hodnotit, zda přijatá opatření skutečně fungují. 

Když se řekne mateřské mléko, většina z nás si vybaví přirozenou výživu dítěte. Obsahuje živiny ve složení odpovídajícím potřebám dítěte, protilátky i řadu biologicky aktivních látek, které podporují jeho růst a vývoj. Málokdo však ví, že poskytuje odborníkům také jedinečné informace o tom, jaké chemické látky se během života dostávají do lidského organismu a jak se jejich množství v průběhu let mění. Právě proto je již více než třicet let součástí programu národního lidského biomonitoringu, který koordinuje Státní zdravotní ústav. 

Mateřské mléko není jen výživa 

Mateřské mléko není důležité jen pro dítě, ale také pro vědu a ochranu veřejného zdraví. Některé perzistentní chemické látky se v prostředí rozkládají velmi pomalu, mohou se hromadit v organismu a přecházet do mateřského mléka. To z něj činí vhodný biomarker pro sledování dlouhodobé expozice populace, zejména perzistentním organickým látkám (Jedná se o škodlivé chemické látky, které se v přírodě rozkládají jen velmi pomalu a hromadí se proto v životním prostředí. Díky svým vlastnostem se také hromadí v potravním řetězci i v lidském organismu.) 

Biomonitoring mateřského mléka neslouží k hodnocení „kvality“ mléka ani ke zpochybňování kojení. Jeho cílem je sledovat chemickou zátěž, které může být člověk vystaven v průběhu života, a podporovat opatření ke snižování této expozice. 

Přítomnost měřitelných, často stopových množství chemických látek v mateřském mléce není důvodem kojení omezovat nebo ukončovat. Přínosy kojení pro dítě i matku jsou nesporné a dobře doložené; odborná doporučení proto kojení jednoznačně podporují. 

Proč sledujeme chemické látky v organismu 

Lidský biomonitoring znamená sledování chemických látek nebo jejich metabolitů (produktů přeměny látek přímo v lidském organismu), například v krvi, moči nebo mateřském mléce. Nestačí měřit pouze látky ve vzduchu, vodě nebo potravinách, protože skutečná expozice závisí na tom, kolik látky se opravdu dostane do těla a jak se v něm chová. Biomonitoring proto poskytuje přesnější obraz o skutečné míře expozice populace a pomáhá hodnotit účinnost preventivních a regulačních opatření. Pro ochranu veřejného zdraví je významným nástrojem, který umožňuje zachytit jak dlouhodobé trendy, tak nově se objevující chemické zátěže. 

Proč právě mateřské mléko 

Příběh sledování cizorodých látek v mateřském mléce se začal psát už v polovině minulého století. Zásadním milníkem bylo vydání knihy Rachel Carson Silent Spring (Tiché jaro) v roce 1962, která upozornila na environmentální dopady tehdy masově používaných pesticidů, zejména DDT, a na jejich schopnost hromadit se v potravním řetězci i v lidském organismu. V následujících desetiletích začaly studie z různých zemí potvrzovat přítomnost průmyslových chemických látek, pesticidů a dalších kontaminantů také v mateřském mléce. Právě mateřské mléko se ukázalo jako vhodný a mezinárodně uznávaný biomarker pro sledování dlouhodobé expozice perzistentním organickým polutantům (POPs).  

Více než 30 let biomonitoringu v České republice 

Biomonitoring mateřského mléka je v České republice součástí Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, který byl zahájen v roce 1994. Odborným garantem je Státní zdravotní ústav v Praze, Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, které zajišťuje koordinaci projektu, laboratorní analýzy i odborné vyhodnocení výsledků. Na praktické realizaci se podílejí také regionální pracoviště Centra podpory veřejného zdraví (CPVZ) v Brně, Jihlavě, Karviné, Liberci a Plzni. 

Díky pravidelnému sledování mohou odborníci porovnávat výsledky mezi jednotlivými obdobími a hodnotit, zda opatření na ochranu životního prostředí skutečně vedou ke snižování expozice obyvatel chemickým látkám. Dlouhodobé časové řady představují jednu z největších předností českého biomonitoringu. Umožňují sledovat změny v čase a včas zachytit proměny chemické zátěže související s novými látkami a způsoby jejich použití. 

Časová osa 

Rok	Co biomonitoring přinesl
1994	Zahájení biomonitoringu mateřského mléka v ČR a stanovení prvních referenčních hodnot pro PCB (polychlorované bifenyly) a pro pesticidy DDT a HCB (hexachlorbenzen).
2000 – 2010	Mezinárodní přehledy WHO/UNEP potvrdily význam mateřského mléka jako biologické matrice pro sledování POPs.
2013	Odborné shrnutí rozvoje lidského biomonitoringu v českém i mezinárodním kontextu.
2023	Publikace přehledu výsledků českého biomonitoringu od roku 1994.
2024 – 2029	Zapojení do evropského Partnerství pro hodnocení rizik chemických látek (PARC) a další rozvoj sledování nových látek.

Co biomonitoring ukázal 

První výsledky ukázaly, že v mateřském mléce českých žen byly běžně přítomny polychlorované bifenyly (PCB), chlorované pesticidy včetně DDT a produktů jeho rozkladu. Nebylo to překvapivé, protože tyto látky se v Československu i v Evropě používaly po několik desetiletí, jsou velmi odolné a v prostředí mizí jen velmi pomalu. Mateřské mléko se díky svému přirozenému obsahu tuku ukázalo jako jedinečný ukazatel dlouhodobé zátěže populace těmito látkami. 

Přibližně po deseti letech biomonitoringu se začaly objevovat první jednoznačně pozitivní trendy. Koncentrace PCB i chlorovaných pesticidů postupně klesaly a ukázalo se, že zákaz výroby PCB, omezení používání chlorovaných pesticidů i přísnější pravidla pro průmyslové emise měly skutečný dopad. Po dvou desetiletích bylo možné konstatovat, že koncentrace většiny historických perzistentních organických polutantů výrazně poklesly. Je to jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že prevence a regulace fungují a jejich účinek lze změřit přímo v lidském organismu. 

Dnes se pozornost odborníků vedle historických perzistentních organických polutantů (POPs) obrací také k novým nebo nově sledovaným skupinám chemických látek, například k per- a polyfluorovaným alkylovým látkám (PFAS) a bromovaným zpomalovačům hoření (BFR). PFAS nepředstavují jednu konkrétní látku, ale rozsáhlou skupinu syntetických chemických látek, které jsou velmi odolné vůči rozkladu, a proto se jim často říká „věčné chemikálie“. Bromované zpomalovače hoření jsou látky přidávané například do plastů, elektroniky nebo textilií ke snížení jejich hořlavosti.

Přehled vývoje 

• 90. léta: dědictví minulosti. První výsledky potvrdily přítomnost PCB, chlorovaných pesticidů v mateřském mléce českých žen. 

• První desetiletí nového století: začíná být vidět změna. Koncentrace PCB a chlorovaných pesticidů postupně klesaly v návaznosti na regulační opatření. 

• Po dvaceti letech: důkaz, že opatření fungují. Hodnoty většiny historických látek byly výrazně nižší než na začátku biomonitoringu. 

• Dnes: staré látky ustupují, přicházejí nové. Do popředí se dostávají PFAS a BFR. 

Česká a mezinárodní souvislost 

Český biomonitoring mateřského mléka není izolovanou aktivitou. Dlouhodobě spolupracuje na aktivitách WHO (Světové zdravotnické organizace) a UNEP (Program OSN pro životní prostředí), které využívají mateřské mléko jako jeden z nejvhodnějších biologických materiálů pro celosvětové sledování perzistentních organických polutantů; naposledy se Státní zdravotní ústav zúčastnil studie WHO/UNEP v roce 2026. Významný rámec tvoří také Stockholmská úmluva, jejímž cílem je ochrana zdraví a životního prostředí před těmito látkami. Evropské projekty HBM4EU a PARC pak pomáhají harmonizovat biomonitoring napříč Evropou a posilují srovnatelnost dat. Díky tomu mají česká data mezinárodní hodnotu a přispívají k ochraně veřejného zdraví i mimo hranice České republiky.  

Jak biomonitoring probíhá 

Do studie jsou zařazovány především prvorodičky, protože jejich výsledky nejsou ovlivněny předchozím kojením a lépe odrážejí dlouhodobou expozici organismu. Účastnice po porodu vyplní krátký dotazník a mezi 21. a 60. dnem po porodu odeberou přibližně 80 ml mateřského mléka. Vzorek uchovají v mrazničce a po předchozí domluvě jej převezmou pracovníci Státního zdravotního ústavu. Každá účastnice může bezplatně získat výsledky analýzy svého vzorku a veškeré údaje jsou zpracovávány v souladu s platnou legislativou o ochraně osobních údajů. 

Každý vzorek pomáhá 

Hlavní síla biomonitoringu spočívá ve vyhodnocení souboru vzorků a v dlouhodobém sledování. Tisíce vzorků odebraných během více než třiceti let vytvářejí jedinečný obraz o tom, jak se mění chemická zátěž obyvatel České republiky. Výsledky biomonitoringu pomáhají odborníkům hodnotit účinnost opatření na ochranu životního prostředí, sledovat výskyt nových chemických látek a připravovat podklady pro rozhodování v oblasti ochrany veřejného zdraví. Každá maminka, která se do biomonitoringu zapojí, tak přispívá do dlouhodobého projektu, jehož přínos dalece přesahuje jednu generaci. Její účast pomáhá vytvářet zdravější prostředí pro dnešní děti i pro ty, které se teprve narodí. 

 

Poděkování 

Rádi bychom vyjádřili upřímné poděkování nemocnicím a zdravotnickým zařízením, která se v letech 2025 a 2026 s velkou ochotou zapojila do biomonitoringu: v Praze Fakultní nemocnici Motol a Homolka, Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze – Podolí; v Jihomoravském kraji Nemocnici Kyjov a Nemocnici Břeclav; v Libereckém kraji Krajské nemocnici Liberec a Nemocnici Jablonec nad Nisou; v Kraji Vysočina Nemocnici Jihlava a Nemocnici Havlíčkův Brod; v Moravskoslezském kraji Moravskoslezské nemocnici Karviná–Ráj, Moravskoslezské nemocnici Havířov, Nemocnici AGEL Ostrava–Vítkovice a Moravskoslezské nemocnici Třinec; v Plzeňském kraji Mulačově nemocnici v Plzni. 

 

Největší poděkování patří všem maminkám, které se do biomonitoringu zapojily. Velmi si vážíme jejich důvěry, času i ochoty poskytnout vzorek mateřského mléka pro účely biomonitoringu a ochrany veřejného zdraví. Právě díky jejich spolupráci můžeme již více než třicet let sledovat změny v chemické zátěži české populace a získávat poznatky, které pomáhají chránit zdraví současných i budoucích generací. Každá účastnice se tak stává součástí jedinečného programu, jehož význam dalece přesahuje jednu generaci. 

 

Podrobné informace můžete čerpat zde: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/biologicky-monitoring/ 

 

Použitá literatura 

1. ČERNÁ, M., KRSKOVÁ, A., GRAFNETTEROVÁ, A. P. et al. Lidský biomonitoring v České republice. Přehled výsledků získaných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva od roku 1994. Hygiena. 2023, 68(1), 19–33. DOI: 10.21101/hygiena.a1827. 
2. ČERNÁ, M. et al. Humánní biomonitoring a jeho vývoj z národního i mezinárodního hlediska. Hygiena. 2013, 58(1), 29–32. 
3. Státní zdravotní ústav. Lidský biomonitoring [online]. Praha: SZÚ. Dostupné z: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/biologicky-monitoring/ 
4. Carson R. Silent Spring. Boston: Houghton Mifflin; 1962.  
5. Státní zdravotní ústav. Ochrana osobních dat v programu lidského biomonitoringu [online]. Praha: SZÚ. Dostupné z: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/biologicky-monitoring/ochrana_dat/ 
6. UNEP; WHO. Results of the 2016–2019 Human Milk Survey on Persistent Organic Pollutants [online]. 2024. Dostupné z: https://www.unep.org/resources/report/results-2016-2019-human-milk-survey-persistent-organic-pollutants 
7. World Health Organization. Food safety: Persistent organic pollutants (POPs) [online]. 2020. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/food-safety-persistent-organic-pollutants-%28pops%29 
8. Malisch R, Fürst P, Šebková K, eds. Persistent Organic Pollutants in Human Milk. Cham: Springer Nature; 2023. DOI: 10.1007/978-3-031-34087-1.
9. WHO. Persistent Organic Pollutants (POPs) in Human Milk. WHO European Environment and Health Information System. Dostupné z: https://iris.who.int/bitstreams/5710c3d4-7a65-40f7-af71-1a78cba2dcac/download 
10. UNEP. Global Chemicals Monitoring Programme (GCMP). Dostupné z: https://www.unep.org/topics/chemicals-and-pollution-action/chemicals-management/pollution-and-health/persistent-1 
11. European Partnership for the Assessment of Risks from Chemicals (PARC). PFAS in breast milk and infant health [online]. Dostupné z: https://www.eu-parc.eu/projects/pfas-breast-milk-and-infant-health 
12. World Health Organization. Breastfeeding [online]. Dostupné z: https://www.who.int/health-topics/breastfeeding

Zdroj obrázku: Petra Nekvapilová, 2026: pracovní podklad při oslovování prvorodiček v rámci biomonitoringu, znění letáku odsouhlaseno organizátorem biomonitoringu.