Aktuality

Autor: Ivana Lesková reportérka MF DNES, rubrika: Z domova

Epidemie žloutenky A, která se v Česku šíří už třetím rokem, měla postupně vyhasínat. Jenže opět sílí.

Ve většině krajů onemocnělo v září víc lidí než v srpnu. Počet 117 případů je nejvyšší za poslední tři měsíce. Od začátku roku se léčilo už 1 600 pacientů a sedm zemřelo. Od jara 2024 se nakazilo 5 500 lidí, nepřežilo jich nejméně 49. Desítkám dalších zachránili život lékaři transplantačních center.

Současná epidemie je největší za poslední čtyři desetiletí. V prvním roce postihla hlavně Ostravu, odkud se nemoc špinavých rukou šířila dál. Loni na tom byla nejhůř Praha a Středočeský kraj, letos Brno.

Zatímco o prázdninách se z některých regionů žloutenka A vytratila, v září se opět vrátila do všech krajů.

„Nejvíc případů hlásily minulý měsíc Jihomoravský kraj (34), Praha (20) a Ústecký kraj (13). Tyto regiony jich mají zatím nejvíc i za letošní rok: Jihomoravský kraj 502, Praha 342 a Ústecký kraj 160,“ popsala epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.

Vzestup nákaz potvrzuje i ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek: „V srpnu jsme evidovali 17 nemocných, v září dvojnásobek. Nejvíce v Brně a okolí. Navzdory veškerým opatřením je to společně s Prahou nejvíce postižený region.“

V Česku letos skončilo v péči lékařů 963 mužů a 637 žen, nejčastěji dospělí. Virus se ale nevyhýbá ani dětem. „Onemocnělo asi 200 nejmenších dětí ve věku od narození do devíti let,“ podotýká Fabiánová.

Loni onemocnělo 3 255 lidí, do konce září přes 1 777. Na podzim bylo nakažených nejvíc – v říjnu 599 a v listopadu 505. Odborníci doufají, že letos jich bude méně. „Vycházíme z toho, že loni v září jsme zaznamenali 428 případů. Letos ve stejném měsíci 117, což je necelá třetina,“ líčí epidemioložka.

Upozorňuje ale, že infekce stále ohrožuje velkou část populace, která nemá protilátky, a přetrvává riziko vzniku lokálních ohnisek nákazy.

„Mezi klíčová preventivní opatření patří dodržování základních hygienických návyků, hlavně časté mytí rukou, konzumace bezpečné pitné vody a hygienicky nezávadných potravin. Ale nejlepší ochranou je očkování proti žloutence A,“ radí Fabiánová.

V Česku jsou podle ní dostupné bezpečné vakcíny pro děti i dospělé. První injekce poskytne základní ochranu. K získání dlouhodobé ochrany je ale nutné přeočkování za 6 až 18 měsíců po první dávce.

Očkování doporučuje i Petr Husa, přednosta infekční kliniky Fakultní nemocnice Brno, kde od loňska zemřelo sedm lidí. „Po nákaze žloutenkou A jim selhala játra nebo zemřeli na závažné infekční komplikace,“ říká infektolog.

Z letošních sedmi zemřelých byli tři lidé z Brna, dva z Prahy, jeden ze Vsetína a jeden z Ostravy, muži od 41 do 82 let. Někteří z nich žili na ulici nebo byli závislí na alkoholu.

„Pacienti se žloutenkou se u nás střídají od loňského září. Teď jich léčíme sedm. Většina je z běžných rodin, žádní bezdomovci. Netušíme, kde se nakazili. Nemají mezi sebou žádné vztahy. Kdyby se naočkovali, neonemocněli by. Bohužel největší zájem o vakcíny byl koncem loňského roku, když přechodně došly. Teď je jich dost, ale zájem alespoň u nás opadl,“ líčí přednosta Husa.

Nová čísla z ministerstva zdravotnictví ukazují opak. Zatímco v roce 2023 lékaři použili jen necelých 65 tisíc vakcín proti žloutence A včetně kombinovaných proti žloutenkám A i B, v roce 2024 po vypuknutí epidemie aplikovali téměř 100 tisíc vakcín, loni téměř 270 tisíc a letos do včerejška přes 312 tisíc prvních i druhých dávek. Většina zájemců zaplatila za každou dávku asi 1 500 až 2 200 korun, podle typu vakcíny. Téměř devíti tisícům lidí, kteří byli v přímém kontaktu s nemocným, ale zaplatilo očkování ministerstvo zdravotnictví s cílem zabránit propuknutí infekce.

Virus hepatitidy A je největším rizikem pro lidi s nemocemi jater. Lékaři odhadují, že játra má poškozená až čtvrtina Čechů ve vyšším věku, ale většina o tom neví. Právě jim by očkování pomohlo nejvíc.

Mnozí lidé s akutním selháním jater po nákaze žloutenkou A skončili v péči dvou transplantačních center v Praze či Brně. Někteří zemřeli, ale většinu se podařilo zachránit.

Nejvíce jich leželo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

„Od začátku epidemie jsme na naší jednotce intenzivní péče léčili téměř osmdesát pacientů z celé země s akutním selháním jater po nákaze žloutenkou A. Pomocí moderních dialyzačních postupů jsme většinu z nich zachránili,“ líčí Pavel Taimr, vedoucí transplantační hepatolog IKEM. „Játra jsme nakonec museli transplantovat dvěma pacientům. Také přežili,“ dodává.

● Je to onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A. Po prodělání obvykle vzniká celoživotní imunita. ● Projevuje se únavou, nechutenstvím, nevolností, bolestmi břicha a zvýšenou teplotou. Může se objevit zežloutnutí kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice. U dětí může mít bezpříznakový průběh. ● Do organismu se virus dostává hlavně špinavýma rukama, kontaminovanou vodou či potravinami. ● Prevencí je mytí rukou, vždy po použití toalety a před jídlem. Spolehlivou ochranou je očkování.