Aktuality

Jód je nezbytný stopový prvek, bez kterého nemůže správně fungovat štítná žláza. Světový den jódu připomíná, jak důležitý je jeho dostatečný příjem pro zdraví – zejména u těhotných a kojících žen.

Právě u těchto skupin se i v České republice opakovaně objevuje nedostatečný příjem jódu, přestože v obecné populaci je situace relativně dobrá.
(Zásluhu má jodizace soli, tedy přidávání jódu do kuchyňské soli při výrobě, díky čemuž většina obyvatel přijímá jód v dostatečném množství i bez speciálních doplňků).

Věděli jste, že…?

• • správná jodizace soli patří mezi nejúspěšnější preventivní opatření veřejného zdraví moderní doby?
  • těhotné a kojící ženy potřebují téměř dvojnásobek jódu oproti běžnému dospělému – a až 3 ze 4 mají jeho příjem nedostatečný?
  • nedostatek jódu v těhotenství může snížit IQ dítěte až o 15 bodů?

Proč jód potřebujeme

Jód je základní stavební složkou hormonů štítné žlázy, které:

• • řídí rychlost metabolismu
  • ovlivňují činnost nervové soustavy a svalů
  • jsou zásadní pro růst a vývoj mozku plodu a malých dětí

Kolik je „tak akorát“

Doporučený denní příjem jódu se liší podle věku a životní fáze:

• • dospělí: cca 150 µg/den
  • těhotné ženy: cca 220–250 µg/den
  • kojící ženy: cca 250–290 µg/den
  • děti: podle věku přibližně 90–130 µg/den

Co si pod tím představit v praxi?

U zdravého dospělého člověka se běžná potřeba jódu obvykle pokryje pestrou stravou a standardním příjmem jodizované kuchyňské soli.
 To odpovídá zhruba 5 g soli denně (asi 1 čajová lžička), což je zároveň horní hranice doporučeného denního příjmu soli. Přečtěte si více informací o vyrovnaném příjmu soli.

Pozor ale – ne každá sůl je jodizovaná. Některé mořské, himálajské nebo „gurmánské“ soli mohou obsahovat jódu jen velmi málo.

Dalšími přirozenými zdroji jódu jsou:

• • mořské ryby a plody moře (např. porce tresky pokryje většinu denní potřeby)
  • mléko a mléčné výrobky
  • vejce
  • mořské řasy (s velmi vysokým obsahem jódu)

Cílem není jíst více soli, ale používat tu správnou a mít pestrý jídelníček. U běžné populace není nutné jód cíleně doplňovat, pokud je strava vyvážená.

Kdo by měl příjem jódu hlídat obzvlášť

• • těhotné a kojící ženy
  • ženy plánující těhotenství
  • osoby s alternativními způsoby stravování (např. vegani)
  • lidé, kteří výrazně omezují sůl nebo používají nejodizované druhy

U těhotných žen může nedostatek jódu negativně ovlivnit vývoj mozku plodu, u dětí růst, vývoj srdce i kostí. I mírný, dlouhodobý nedostatek může mít významné dopady – například na učení a soustředění.

Během těhotenství a kojení se potřeba jódu téměř zdvojnásobuje. V některých případech je proto vhodné jeho příjem řešit s lékařem a případně doplnit cíleně.

Jód s rozumem

Stejně jako jeho nedostatek, i nadbytek jódu může zatížit štítnou žlázu. Opatrnost je na místě zejména při kombinaci různých doplňků stravy.

Vysoký obsah jódu mají také některé minerální vody, např. Vincentka – již dva doušky (50 ml) pokryjí doporučený denní příjem.

Mnohé přípravky pro těhotné ženy už jód obsahují (často spolu s folátem). Proto je důležité číst složení a hlídat celkový denní příjem.

Prohlédněte si další doporučení pro těhotné a kojící:

Záleží mi na tobě, proto kojím, nekouřím a nepiju

Kojení je nejlepší pro maminku i miminko

Nejím za dva, ale pro dva

 

Zdroje:

https://www.who.int/data/nutrition/nlis/info/iodine-deficiency

https://www.who.int/tools/elena/interventions/salt-iodization

https://ods.od.nih.gov/factsheets/Iodine-Consumer/

https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2021-6-2/jod-a-zdravi-v-cesku-129032

https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/11/Finale_jod_krivky_2015.pdf

https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/11/Finale_jod_krivky_2015.pdf