Aktuality

Takzvanou nemocí špinavých rukou se letos za první 4 měsíce roku nakazilo už 450 lidí. 6 z nich infekci hepatitidou A (VHA) podlehlo. Onemocnění, známé také pod názvem infekční žloutenka, se kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými, a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. K přenosu dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. Je důležité otevřít diskusi o možnostech úhrady očkování proti žloutence A, upozorňuje hlavní hygienička. Hygienické stanice varují, že žloutenka může mnoha lidem překazit i plány na prázdniny a dovolené.

Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje.

„Když srovnáme čísla za celý loňský a jen čtyři měsíce letošního roku, je zřejmé, že vidíme prudký nárůst případů. Onemocnění hepatitidou typu A se týkají krajů napříč republikou. Nejvíce hlásí kraje Středočeský – 87, Moravskoslezský – 83 a Praha – 73 případy. V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců, tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali, nebo nejsou očkovaní. Mají tak větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit. Šíření VHA bylo kromě dětské populace zaznamenáno také v populaci dospívajících a mladých dospělých a dále osob s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a lidmi bez domova. K přenosu nákazy dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. Vzhledem k dlouhé inkubační době, často bezpříznakovému průběhu, množícímu se nedodržování nařízených protiepidemických opatření i základních hygienických návyků, má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ vysvětluje příčiny hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

„Na území Prahy je téměř 1/3 onemocnění hlášena u osob bez domova, z nichž většina jsou zároveň uživatelé drog. U těchto osob je velmi složité nastavit dodržování protiepidemických opatření a zejména vyhledávání kontaktů je problematické, ve většině případů se nám nepodaří kontakty dohledat. Proto jsme dodali očkovací látku do center Naděje a Armády spásy, kde pracovníci aktivně nabízejí klientům tuto ochranu zdarma. Tato centra zároveň spolupracují při dohledávání kontaktů,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Martina Marešová a doplňuje, že v Praze probíhá také očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu právě s osobami žijícími na ulici a uživateli drog, pomáhají jim se zajištěním přechodného ubytování, či řeší jejich zdravotní problémy.

Co se týká často dotazované číselné hranice pro stav epidemie, není stanovena. Ze zkušeností ale víme, že i jeden potvrzený případ může následně znamenat velký problém. U žloutenky typu A většina případů, zejména u dětí, probíhá bez příznaků, a lidé jsou infekční už zhruba od poloviny inkubační doby. Nakažených je tak s největší pravděpodobností mnohem více a tedy každý případ je pro epidemiology varováním.

„Inkubační doba virové hepatitidy A, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14 – 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla 1 až 2 týdny před začátkem samotného onemocnění. Nakažlivost pak trvá 1 až 2 týdny po začátku onemocnění. Šíření VHA je nejčastější stolicí infikovaného člověka. Jedná se jak o přenos přímý, od osoby k osobě, například špinavýma rukama, tak i nepřímý, znečištěnou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty, například hovoříme o klikách dveří, madlech, držadlech, zkrátka o často lidmi dotýkaných místech,“ popisuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D. 

U většiny případů je průběh onemocnění v dospělosti závažnější než v dětském věku, kdy obvykle probíhá bez příznaků, a proto se snadno šíří. Asi u 10 % pacientů však dochází ke komplikovaným průběhům; onemocnění i rekonvalescence pak trvají i několik měsíců. Zcela výjimečně může dojít k tzv. fulminantnímu, velmi prudkému průběhu, vedoucímu k jaternímu selhání a smrti. Smrtnost je celkově nízká (0,1–0,3 %), ale může být vyšší (1,8 %) u dospělých nad 50 let, nebo osob se základním chronickým onemocněním jater.

Negativní trend prudkého šíření VHA se v České republice rozhodně nezastaví ze dne na den. Proto je třeba, aby lidé o riziku věděli, aby znovu začali důsledně dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Očkování v ČR není povinné ani hrazené, nicméně mnoho zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá a tato investice, která představuje zhruba sedmnáct set korun do jedné vakcíny, se rozhodně vyplatí.

„Krajské hygienické stanice mohou na základě vyhodnocení situace ve svém regionu nařídit v rámci šetření mimořádné očkování. Tento nástroj již využívají, a pokud se takové očkování koná, pak je vakcína lidem hrazená,“ připomíná nástroj prevence v zasažených lokalitách hlavní hygienička.

V České republice jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky pro děti a dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

Jaká jsou protiepidemická opatření při výskytu VHA? Základním opatřením je izolace nemocného, zpravidla na infekčním oddělení. Při nahlášení onemocnění provedou zaměstnanci hygienické služby s nemocným epidemiologické šetření, ve kterém se zaměřují na to, kde  a jak mohlo dojít k přenosu nákazy. Dále se vyhledávají kontakty, které mohl  pacient nakazit. Kontaktům se vydává tzv. lékařský dohled, v rámci kterého jsou po dobu maximální inkubační doby (50 dní) sledováni a vyšetřováni. Pokud od posledního kontaktu s nemocným  neuplyne doba delší než 14 dní, nabízí se také očkování, které ještě může onemocnění zabránit, ev. zmírnit jeho průběh. Pro představu, na základě epidemiologického šetření a trasování kontaktů bylo pracovníky epidemiologie z hygienických stanic zaznamenáno celkem 6 375 kontaktů v celé ČR jen za loňský rok.

„V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti, např. návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění. Tato opatření se netýkají dětí, které jsou řádné očkované. U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat. Z naší praxe víme o mnohých smutných příbězích, kdy jsme nemohli pustit děti na tábory, protože v jejich třídě se vyskytla žloutenka,“ varuje před rizikem, že infekce zkazí plány na prázdniny a dovolené MUDr. Martina Marešová.

Šíření žloutenky typu A se ale netýká jen ČR, podobný vývoj hlásí i další evropské státy, jako například Slovensko nebo Maďarsko. Hlášené případy VHA jsou aktuálně i z Irska nebo Velké Británie. Je proto mimořádně důležité zejména na začátku cestovatelské sezóny dbát na prevenci!

„Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumace syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu a nebezpečné jsou obzvláště ústřice. Všeobecně je dobré se vyhýbat pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů. Zejména v zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být,“ připomíná doktorka Fabiánová.

Opakujeme, že za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě. Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru. Kromě očkování je nezbytnou součástí prevence také zvyšování a dodržování osobní hygieny a osvěta zaměřená na způsoby přenosu.

„V souvislosti s přípravou nového systému vstupu vakcín na trh vidím vzhledem k aktuální epidemiologické situaci jako důležitou diskusi o možnostech úhrady očkování proti žloutence A. Již je diskutována v rámci odborných kruhů a zahájíme ji na úrovni MZ a zdravotních pojišťoven,“ nastínila vhodné řešení do budoucna hlavní hygienička.

Přílohou tiskové zprávy je tabulka s aktuálními čísly za loňský a letošní rok, zvuk k tiskové zprávě a zde je ke stažení preventivní leták.