Aktuality

Odbornice z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění (NRL CH) Ing. Lucie Mrázková, Ph.D., RNDr. Helena Jiřincová a Mgr. Iva Vlčková zastupovaly SZÚ 20. – 22. 5. ve Vídni na Výročním setkání odborníků na virologii a epidemiologii EU/EEA Respiratory Viruses Network (ERVI‑net), pořádané Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).  RNDr. Helena Jiřincová jako členka Disease Network Coordination Committee (DNCC) pro respirační viry se podílela přímo na odborné přípravě tohoto setkání. 

Odborníci konstatovali, že evropské země čelí obdobným výzvám v oblasti respiračních virů, zejména RSV, chřipky a SARS‑CoV‑2, a že úspěšná reakce závisí na kvalitní, harmonizované a včasné surveillance. Prezentace jednotlivých zemí pak ukázaly výrazné rozdíly v úrovni implementace SARI surveillance, dostupnosti klinických metadat, kapacitách sekvenace i v možnostech národních imunizačních programů.

Země, které mají zavedené elektronické zdravotní záznamy, národní imunizační registry a robustní laboratorní infrastrukturu, dokáží rychleji identifikovat změny v epidemiologii virů, hodnotit účinnost intervencí a reagovat na nové hrozby. Naopak státy s omezenými zdroji nebo fragmentovanými datovými systémy narážejí na zpoždění v hlášení, neúplná metadata a nižší schopnost detekovat nové varianty.

Opakovaně zaznívala potřeba:

• posílit molekulární surveillance a sdílení sekvenačních dat včetně kvalitních metadat
• harmonizovat SARI případové definice a metodiky sběru dat
• rozvíjet EHR (electronic health record)-based systémy a automatizovaná hlášení
• zlepšit připravenost na zoonotické infekce, zejména H5N1 a H9N2
• posílit spolupráci mezi humánní a veterinární sférou v duchu One Health
• zajistit udržitelné financování sekvenace, laboratorních kapacit a imunizačních programů

Setkání zároveň ukázalo, že evropské státy sdílejí společný cíl: vytvořit integrovaný, interoperabilní a datově kvalitní systém surveillance, který umožní včasné odhalování hrozeb, přesné hodnocení závažnosti onemocnění a efektivní plánování veřejného zdraví. Zásadním krokem k integraci evropského systému je vznik konsorcia EURL-PH-RESVIR s rozpočtem přesahujícím 15 milionů EUR, které bude zajišťovat standardizaci metod, distribuci referenčních materiálů a školení odborníků.

V rámci modernizace laboratorní diagnostiky bylo zdůrazněno, že NRL nesmí spoléhat pouze na certifikované kity. Je nezbytné udržovat expertizu pro vývoj a implementaci in-house metod, jejichž transfer mezi institucemi je nyní legislativně flexibilnější v zájmu bezpečnosti veřejného zdraví. Cílem je zajistit včasnou reakci na přeshraniční hrozby nebo jiné mimořádné a neočekávané události.

Shrnutí hlavních bodů setkání:

Dozor nad respiračními viry a nové metodiky

Dozor nad RSV

V souvislosti se zaváděním očkování těhotných žen a používáním dlouhodobě působících monoklonálních protilátek nabývá laboratorní potvrzení případů RSV zásadního významu. Genotypizace virů je klíčová pro včasnou detekci mutací, které by mohly vést k úniku viru před imunitní ochranou zprostředkovanou vakcínami nebo monoklonálními protilátkami.

Optimalizace rozsahu dozoru („right sizing“)

Připravují se nové metodické pokyny pro surveillance respiračních virů, které budou publikovány modulárně, aby bylo možné jejich pružnější aktualizace. Významným tématem je koncept tzv. „right sizing“, tedy optimalizace rozsahu sezónního dozoru. Cílem je zajistit efektivní detekci nových variant a mutací na úrovni EU bez nutnosti plošného a stejně intenzivního sledování ve všech členských státech.

 

Zoonotická chřipka a závažná respirační onemocnění

Význam sérologických metod

V diagnostice zoonotické chřipky má zásadní význam sérologie, zejména v situacích, kdy od expozice uplynula příliš dlouhá doba pro spolehlivé PCR testování nebo kdy je třeba vyloučit environmentální kontaminaci vzorků. Diskutovány byly především metody HAI a Luminex. Laboratorní síť se zaměří na sdílení standardizovaných protokolů a referenčních materiálů, včetně inaktivovaných virů a pozitivních sér.

Rozšíření sledování SARI

Probíhá snaha rozšířit surveillance těžkých akutních respiračních infekcí (SARI) i na další respirační viry, zejména rhino-enteroviry, a neomezovat monitoring pouze na virus chřipky.

 

Evropské referenční laboratoře pro respirační viry (EURL-PH-RESVIR)

Vznik nového konsorcia

Bylo ustanoveno nové evropské konsorcium referenčních laboratoří pro respirační viry EURL-PH-RESVIR, tvořené institucemi z Nizozemsko, Francie, Německo, Portugalsko, Řecko a Dánsko. Na činnost konsorcia byl na období šesti let vyčleněn rozpočet přesahující 15 milionů EUR.

Hlavní úkoly EURL

Mezi hlavní úkoly evropských referenčních laboratoří budou patřit:

• poskytování referenční a konfirmační diagnostiky a distribuce referenčních materiálů,
• vývoj a validace nových laboratorních metod,
• genotypová a fenotypová charakterizace respiračních virů,
• sledování genetické diverzity virových kmenů a mutací souvisejících s imunitním únikem či rezistencí k antivirotikům,
• organizace školení a externího hodnocení kvality (EQA),
• poskytování vědeckého poradenství pro ECDC a Evropská komise,
• podpora při řešení epidemiologických situací a hodnocení laboratorní připravenosti na pandemie.

Setkání ERVI net opětovně prokázalo, že je klíčovou platformou pro budování interoperabilního systému, který umožní včasnou identifikaci hrozeb a efektivní plánování opatření na ochranu veřejného zdraví v celém regionu EU/EEA.