Aktuality
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší – Odborná zpráva za rok 2025
02. listopadu 2026 | Autor: CZŽP, Oddělení hygieny ovzduší
Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2025 v sídlech České republiky. Sběr dat o kvalitě venkovního a v případě cílených studií i vnitřního ovzduší, jejich ukládání, zpracování a vyhodnocení je výsledkem spolupráce pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze, zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic.
Měřicí stanice provozované zdravotními ústavy, zapojené do monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší, jsou také součástí Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ISKO). Z této databáze jsou recipročně přebírána a zahrnuta do zpracování data z vybraných stanic Státní imisní sítě provozované ČHMÚ. Součástí systému je i pylový monitoring realizovaný ve spoluprací s ČARO (Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním, z. s.) v 11 městech České republiky. Předkládaná zpráva obsahuje výsledky za třicátý druhý rok monitorování. Je členěna tak, aby byla předložena vždy komplexní informace o každém sledovaném ukazateli. Obsahuje text a grafické výstupy souhrnně pro všechna monitorovaná sídla jako republikový přehled. Snahou autorů byla maximální přehlednost a snadná orientace ve výsledcích. Výsledky zahrnují kompletní rozsah sledovaných parametrů kvality ovzduší.
Hlavní zjištění:
V roce 2025 nepřekročily koncentrace sledovaných znečišťujících látek legislativní limity, kromě kadmia a benzo[a]pyrenu. Mezní hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací však byly ve většině měřených lokalit překročeny pro aerosolové částice (frakce PM10 a PM2,5) a oxid dusičitý.
Odhad počtu předčasně zemřelých v důsledku společné dlouhodobé expozice aerosolovým částicím a oxidu dusičitému v úrovni odpovídající střední roční hmotnostní koncentraci charakterizující městské obytné zóny kategorií 2 až 5 představuje 6 900 osob.
Atributivní riziko úmrtí na respirační onemocnění u osob starších 30 let v důsledku expozice ozónu za rok 2025 se pohybovalo mezi 0,35 až 4,2 % se střední hodnotou 1,75 %.
Teoretické zvýšení rizika nádorového onemocnění v důsledku expozice znečišťujícím látkám z venkovního ovzduší se již několik let výrazně nemění a pohybuje se pro jednotlivé karcinogenní látky mezi jedním případem na 100 milionů a jedním případem na 10 tisíc obyvatel. Celkově mohly hodnocené látky s karcinogenním působením zvýšit riziko vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici o 2 případy na 100 tisíc až o 3 případy na 10 tisíc obyvatel. Největší příspěvek dlouhodobě představuje expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům.
Měřené hodnoty a následně odhady dopadů znečištěného ovzduší na zdraví byly v roce 2025, tak jako již několik let, významně ovlivňovány aktuálními mikroklimatickými podmínkami (rychlé extrémní změny), pokračujícím teplotně nadprůměrným zimním obdobím (už od roku 2012) společně s doznívajícím dopadem energetické krize a útlumem některých velkých průmyslových celků.
Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách. Další spolupůsobící zdroje (energetické zdroje, domácí vytápění, malé a střední průmyslové podniky) mají lokální význam. Vyšší hustota dopravní sítě a intenzita dopravy nebo kombinace velkých průmyslových zdrojů a dálkového nebo i přeshraničního transportu mohou vést k dlouhodobě zvýšeným hodnotám, a to i u více látek.
Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-FrýdekMístek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva. S vyšší četností slunných až tropických dnů narůstá počet dnů a oblastí se zvýšenými koncentracemi přízemního ozonu.
Kompletní zprávu naleznete zde
Archiv zpráv za uplynulá léta je zde.