Projekty

Změna klimatu a globalizace mohou významně ovlivnit vznik a šíření nemocí přenášených vektory (VBD). Změna klimatu může vést ke změnám v biotopech vektorů s následnou změnou dynamiky těchto vektorů a původců nemocí, které přenášejí. Současně ve světě se zvýšenou globalizací přenos a rychlé šíření vektorů a patogenů představuje výzvu i pro naši připravenost. Předpokládá se, že tyto výzvy neustanou, proto je nutné udržovat vysokou úroveň připravenosti na VBD.

Tento projekt si klade za cíl usnadnit optimalizaci kapacity dostupné na evropské úrovni, pokud jde o hodnocení rizik v souvislosti s VBD, včetně onemocnění borreliózy, krymsko-konžské hemoragické horečky (CCHF), Q horečky (Coxiella burnetii), klíšťové encefalitidy (TBE), a západonilské horečky.

Dlouhodobá připravenost proti velkému počtu patogenů a přenašečů, které by mohly potenciálně vniknout do EU, nebo pokud se v EU již vyskytují, změnit své současné rozšíření, je velmi náročná na zdroje. Schopnost členských států generovat znalosti na podporu osob s rozhodovací pravomocí při řešení VBD se v rámci Unie liší. Na druhou stranu, výzvy, které tito agens představují, jsou společné. Optimalizací způsobu využívání zdrojů k získávání těchto znalostí by prospěly členským státům i EU.

Pro práci na činnostech v rámci výzvy EUBA-EFSA-2025-BIOHAW-04-04-Lot4 se devět institucí ze šesti členských států geografické oblasti východní EU, konkrétně z Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska, a dále z Rakouska, spojilo jako konsorcium VERA – EAST.

Ve srovnání se současnou roztříštěnou situací ve východních zemích EU, kde se činnosti v oblasti posuzování rizik často provádějí paralelně s využitím různých metodik a zdrojů dat, projekt VERA – EAST podstatně zlepší optimalizaci zdrojů pro posuzování rizik VBD, jelikož zavádí koordinovaný a strukturovaný přístup ke společnému plánování, což umožní efektivnější využití technických, lidských a finančních zdrojů a zároveň posílí regionální kapacity.

Mezi cíle projektu a klíčové aktivity patří:

– budování kapacit, školení a přenos znalostí

– vývoj společných protokolů pro entomologická, epidemiologická a environmentální data

– vývoj a validace modelů posuzování rizik (např. pro šíření, expozici a dopad)

– vytvoření udržitelných výstupů z posuzování rizik (metodiky, datové soubory, analýzy scénářů), které budou znovu použitelné napříč zeměmi

– strukturovaná spolupráce, která umožní všem účastníkům rychleji a konzistentněji reagovat na vznikající hrozby VBD

– koordinované procesy stanovování priorit, které zajistí, že zdroje budou zaměřeny na nejrelevantnější VBD

 

Koordinátor projektu:

Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (Austrian Agency for Health and Food Safety – AGES)