Hepatitida A

V roce 2024 dosáhl počet potvrzených onemocnění virovou hepatitidou A (VHA) v České republice celkem 636 případů https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/01/Tabulka_leden-prosinec_2024.pdf. Případy byly zaznamenány ve všech krajích ČR. Během ledna 2025 bylo hlášeno již 123 případů onemocnění.

Poslední zvýšené výskyty virové hepatitidy A v ČR byly zaznamenány na konci 90.let a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. V populaci proto postupně narůstá počet vnímavých jedinců; tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech, viz. graf:

Virová hepatitida A, dříve nazývaná infekční žloutenka, je infekční onemocnění vyvolané virem hepatitidy A. Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, dlouhodobě ve zmraženém stavu. Zničen je např. až po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě 60 °C, po působení dezinfekčních prostředků (chlorových preparátů, kyseliny peroctové aj.).

Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14 – 50 dní, nejčastěji 30 dní.

Příznaky: U většiny případů je průběh onemocnění v dospělosti závažnější než v dětském věku. Příznaky bývají přítomny již koncem inkubační doby. Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové (tj. zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek), žaludeční a střevní (nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří). Vzácněji dochází k projevům kloubním (bolestem, otokům), kožním (svědění, někdy i vyrážce), nervovým (bolestem hlavy, zánětlivým postižením jednoho i více nervů). Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka”. Současně s ní má nemocný tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Někdy výše uvedené necharakteristické příznaky chřipkové, žaludeční a střevní nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka.

Pokud se „žloutenka” nevyvine, mluvíme o formě anikterické, která je obzvláště závažná pro riziko šíření infekce na kontakty pacienta v jeho okolí. Osoby s touto formou infekce bývají často aktivně vyhledány při vyšetřování kontaktních osob nemocných s hepatitidou A. Téměř u všech nemocných v akutní fázi (ve stadiu s rozvinutými příznaky onemocnění) jsou zvětšená játra, citlivá na pohmat, někdy i zvětšená slezina či mízní uzliny.

Nekomplikovaná virová hepatitida A trvá 2 – 4 týdny, rekonvalescence několik týdnů. Izolace na infekčním oddělení je povinná a její délka závisí na závažnosti klinického průběhu. Všeobecně platí, že onemocnění dětí probíhají lehčeji než onemocnění dospělých. Důležité je, že virová hepatitida A nepřechází do chronicity (nemá trvalé následky). Asi u 10 % pacientů však dochází ke komplikovaným průběhům, onemocnění i rekonvalescence pak trvají několik měsíců. Zcela výjimečně může dojít k tzv. fulminantnímu průběhu, velmi prudce probíhajícímu, vedoucímu k jaternímu selhání a smrti. Smrtnost je nízká (0,1–0,3 %), ale může být vyšší (1,8 %) u dospělých nad 50 let nebo osob se základním chronickým onemocněním jater.

Léčba je pouze symptomatická, kam patří zejména režimová opatření, omezení fyzické aktivity (klid na lůžku v akutním stádiu), alkoholová abstinence a dietní opatření v souladu s doporučením ošetřujícího lékaře. Po onemocnění dochází k celoživotní imunitě, tj. ochraně před opakovaným onemocněním.

Zdrojem onemocnění je infikovaný (nakažený) člověk, nakažlivost je nejvyšší ke konci inkubační doby a několik dní po objevení se klinických příznaků. V krvi infikovaného je virus přítomen krátce, jen několik dní před začátkem a vzácně několik dní po začátku klinického onemocnění. Prodloužené vylučování virů, až 6 měsíců, bývá u dětí a chronicky nemocných.

Z toho vyplývají i nejčastější cesty přenosu virové hepatitidy typu A:

Přenos stolicí infikovaného člověka hraje nejzávažnější roli, ať už se jedná o přenos přímý od osoby k osobě, např. špinavýma rukama, ale i nepřímý, znečištěnou (kontaminovanou) vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty (kliky, madla, držadla atd).

Umýváte si řádně ruce?

• Jak si správně mýt ruce
• Hygiena rukou – 8 jazykových mutací

V případě kontaminované vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné mohou být i např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody. Přenos krví je vzácný.

Výskyt: Virová hepatitida A se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým hygienickým standardem. Postihuje především děti a mladé dospělé. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým výskytem, nicméně například roce 1979 se nakazilo více než 40 000 lidí po konzumaci zmražených dovezených jahod. Klesající nemocnost virovou hepatitidou A v populaci má za následek narůstající procento osob bez ochranných protilátek vysoce vnímavých k nákaze hepatitidou A, především děti a mladí dospělí.

V ČR je tradičně nemocnost nejvyšší u předškolních a školních dětí, ale koncem 90. let byla zaznamenána zvýšená nemocnost ve věkových skupinách 15 – 19letých a 20 – 24letých. Přispěl k tomu zejména vzrůstající počet dospívajících a mladých dospělých s rizikovým chováním, především závislých na drogách. K přenosu nákazy nejen v této populaci dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek.

Vzrostl také počet onemocnění, která si cestovatelé přivážejí ze zahraničí, zvláště z exotických zemí s nižším hygienickým standardem, ale ani pobyt v prvotřídních hotelích v zemích s vysokým výskytem virové hepatitidy A není zárukou ochrany před touto infekcí.

Prevence:

Protože vnímavost k této infekci je všeobecná a specifická léčba neexistuje, jsou preventivní opatření obzvláště důležitá. Jedinou spolehlivou ochranou je očkování.

Preventivní opatření zahrnují

• očkování, tj. vytváření odolnosti organismu proti nákaze,
• zvyšování a dodržování osobní hygieny (samozřejmostí je časté mytí rukou,  a hlavně vždy po použití toalety a před každým jídlem),
• zdravotní výchovu,
• zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami,
• výběr a kontrolu dárců krve.

 

Očkování proti virové hepatitidě A 

V České republice jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky (vakcíny) pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky. Vakcíny se aplikují do ramenního svalu.

Očkování proti virové hepatitidě typu A nepatří mezi očkování hrazená státem, ale na očkování lze čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny.

Za mimořádné epidemiologické situace může být vyhlášeno očkování jako mimořádné, státem hrazené.

Na trhu je též dostupná kombinovaná vakcína, která umožňuje současné očkování proti hepatitidě A a B.

Očkování je doporučováno

• osobám cestujícím do oblastí s výskytem této infekce,
• pracovníkům, kteří přicházejí do styku s lidským biologickým materiálem, zvl. fekáliemi (např. zaměstnanci kanalizací),
• osobám s chronickým onemocněním jater,
• s vrozenou poruchou krevní srážlivosti (hemofilikům),
• uživatelům drog,
• homosexuálům,
• osobám v kontaktu s nemocným hepatitidou A,
• osobám pracujícím v potravinářství,
• dětem od 1 roku života,
• a komukoliv, kdo chce získat ochranu před onemocněním.

Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumaci syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu (nebezpečné jsou obzvláště ústřice), všeobecně pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů. Nedoporučuje se používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: “převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být”.

Opatření u nemocných a kontaktů:

• V případě onemocnění nebo podezření na onemocnění virovou hepatitidou A je nařízena izolace pacienta.
• Osoby podezřelé z nákazy se podrobují karanténním opatřením, lékařský dohled nebo zvýšený zdravotnický dozor.
• U osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí lékařský dohled pod nejdelší inkubační dobu, tedy v délce 50 dnů od posledního kontaktu.
• U osob v přímém kontaktu s VHA je v rámci prevence a postexpoziční profylaxe onemocnění doporučeno očkování. Jedná se o  aplikaci vakcíny těm, kteří přišli do styku s infekcí, kterou dosud neprodělali nebo proti které nejsou očkováni. Posteexpoziční profylaxe má zabránit rozvoji onemocnění. Očkování je spolehlivé, pokud je provedeno nejpozději do 14 dnů po expozici.

Leták Virová hepatitida A

Leták VHA romsky

 

Zdroj:

• https://www.ecdc.europa.eu/en/hepatitis-A/facts
• David L. Heymann, et al. Control of Communicable Diseases Manual, 20th Edition. Washington, APHA Press, 2015. 729 s. ISBN: 978-0-87553-018-5
• David L. Heymann, et al. Control of Communicable Diseases Manual, 21th Edition.Washington, APHA Press, 2022. 750 s. ISBN:  9780875533230
• BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-807262-644-1.

 

Aktualizace únor 2025