Aktuality

ONLINE ● 20. 4. 2026, 10:00 ● 🇨🇿  idnes.cz ● Kamila Jušková ● Odkaz

Tropické horečky rekordně přibývá. Nebezpeční komáři jsou už i v Chorvatsku

Vysoká horečka, bolest hlavy, svalů a kloubů, nevolnost či vyrážka. Takové projevy nemusí znamenat chřipku, ale mnohem nebezpečnější nákazu: tropické horečky dengue a chikungunya. Zpozornět by měli hlavně cestovatelé, kteří si nechtěný „suvenýr“ mohou přivézt z exotické dovolené. Ale nejen ti.

Státní zdravotní ústav a hygienici varují zejména před nárůstem případů horečky dengue. Za celý loňský rok lékaři zachytili 111, o rok dříve pak 119 případů. Letos se nákaza rozšiřuje výrazně rychleji – k 13. dubnu byla nákaza zjištěna už u 61 lidí, což je podstatně více než loni touto dobou. Pro srovnání, za celý rok 2018 bylo „jen“ 36 případů.

Infekční onemocnění je způsobeno virem dengue, který přenášejí komáři tygrovaní z rodu Aedes. Dengue se nejčastěji vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, včetně Střední a Jižní Ameriky, Afriky, některých částí Asie a tichomořských ostrovů. Každý rok se jí nakazí až 400 milionů lidí, z toho přibližně 100 milionů onemocní a 40 tisíc zemře, a to zejména děti.

Zatímco ve větších letoviscích provozovatelé vykuřují vnitřní i vnější prostory proti komárům, domorodé ostrovy to nedělají. Důvod je prostý, nemají s těmito nákazami takové problémy, tak tomu nepřikládají váhu.

Nejvíce nebezpečné jsou aktuálně v tomto ohledu Maledivy, odkud letos přivezlo nákazu 39 Čechů. Následovala Indonésie s osmi případy, Srí Lanka s pěti případy a Thajsko, kde se nakazili zatím čtyři lidé. Často k infekci dochází na ostrovech, kde to nikdo nečeká. Konkrétně v případě Malediv se v posledních letech jezdí i na odlehlé ostrovy obydlené domorodým obyvatelstvem, kam dříve turisté nesměli a kde je jiný charakter údržby.

„Zatímco ve větších letoviscích provozovatelé vykuřují vnitřní i vnější prostory proti komárům, domorodé ostrovy to nedělají. Důvod je prostý, nemají s těmito nákazami takové problémy, tak tomu nepřikládají váhu,“ vysvětluje Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR.

Se změnou klimatu a oteplováním přibývá oblastí s výskytem přenašeče viru i na evropském území, kde vznikají podmínky pro síření tohoto onemocnění. „Riziko přenosu nákazy v Evropě je u nás stále nízké, ale evropské úřady nevylučují, že se to s rozšiřováním invazních komárů do budoucna může měnit,“ říká epidemiolog Roman Prymula.

Komáři tygrovaní se už vyskytují například i v přímořských letoviscích v Chorvatsku.

„Menší část případů (nákazy dengue) může přejít do těžké formy s krvácivými projevy, poruchou oběhu, známkami šoku nebo selháváním orgánů,“ říká vakcinolog Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty UK. Klíčová je pro cestovatele podle odborníků prevence. Základem je ochrana před poštípáním komáry: repelenty a dlouhý oděv, klimatizace nebo sítě, vyhýbání se místům s množstvím stojaté vody. Je také možné se očkovat.

Roste také počet nákaz horečkou chikungunya. Od začátku roku si ji do Česka přivezlo 13 lidí, z toho devět se nakazilo na Seychelách, další na Kubě či Srí Lance. „Vysoký výskyt horečky chikungunya je v posledním období kromě Seychel na ostrově Mayotte, ve francouzské Guayaně a sousedním Surinamu i v zemích střední Ameriky,“ říká epidemioložka Hana Orlíková ze SZÚ.

Chikungunya je přenášena komáry tygrovanými, rozšířena je v tropických a subtropických oblastech Afriky, Asie a Ameriky. Onemocnění se projevuje náhlým nástupem vysoké horečky, která je často doprovázena silnými bolestmi kloubů. Mezi další příznaky patří bolesti hlavy, svalů a vyrážka na tvářích a trupu.

Chikungunya je zákeřnější v tom, že až u 40 procent postižených se může vyvinout chronická artritida, která připomíná revmatoidní artritidu a může trvat měsíce i roky. U novorozenců se může zvrhnout v meningoencefalitidu, tedy v závažný zánět mozkových plen.

Epidemie byly zaznamenány v různých regionech včetně Indie, jihovýchodní Asie a Karibiku. Vakcína byla schválena teprve před třemi lety. Očkování je možné od 12 let. Pokud už se někdo nakazí, neexistují účinná antivirotika, léčí se jen symptomy.

Spalničky na postupu

Cestovatele do exotičtějších zemí ohrožují i další nemoci. „Z hlediska aktuálních mezinárodních upozornění je velmi důležité myslet na spalničky, protože počty případů rostou v mnoha zemích,“ zdůrazňuje Prymula. Všichni cestovatelé by podle něj měli mít v pořádku MMR, což je kombinovaná vakcína na spalničky, příušnice a zarděnky. U tropických a subtropických cest zůstává častým rizikem hepatitida A, často se doporučuje i očkování na břišní tyfus. Podle lokality a délky pobytu také vzteklina, žlutá zimnice, japonská encefalitida, případně meningokokové infekce.

„U některých oblastí je nutné řešit i malárii chemoprofylaxí, protože proti ní běžná cestovatelská vakcinace k dispozici není,“ doplňuje Prymula. Chemoprofylaxe je preventivní podávání léků k zabránění vzniku infekčního onemocnění u rizikových osob nebo po vystavení se nákaze. Zmíněné preventivní léky mají ale množství vedlejších účinků.

„Antimalarika významně zasahují játra. Často hrozí větší nebezpečí od léků samotných než od nemoci, před níž mají chránit,“ tvrdí Papež. Podle něj je třeba si předem zjistit maximum informací.

Cestovní kanceláře jsou mnohdy schopné dodat větší podrobnosti u jednotlivých lokalit než hygienické stanice. „Třeba v Tanzanii je zcela odlišná situace, když jste u moře, anebo vysoko v horách, kde je šance nakazit se malárií mnohem nižší,“ vysvětluje Papež. Komáři rodu Anopheles, které parazitické prvoky Plasmodia přenášejí, jsou totiž schopni se rozmnožovat jen do nadmořské výšky 440 metrů.

Dbát na rady

Lidé v rizikových oblastech by měli být opatrní na to, jakou vodou si čistí zuby, jakou pijí, jak se oblékají. Záleží na tom, jak moc v daných lokalitách prší. „Když jedete do národního parku, tak se doporučuje vhodné oblečení a zakrytá kůže. Lidé ale často rady neposlouchají,“ tvrdí Papež. „Mnohdy si ublíží i tím, že sami sebe nejsou schopni pozorovat.“

Řada nemocí má totiž delší inkubační dobu a projeví se až po návratu z dovolené. Lidé si pak sami příznaky interpretují třeba jako chřipku a nejdou k lékaři. „Před každou cestou do zahraničí je ideální poradit se v dostatečném předstihu v některém z očkovacích center. Do každé destinace či oblasti je totiž vhodný trochu jiný mix očkování,“ dodává doktorka Orlíková.