Hepatitida C

V souvislosti s dotazy ze strany veřejnosti uvádíme aktuální počty VHC 2026* do 17. 9., zdroj: ISIN

• Celkem hlášeno 1486 případů; VHC je nejvíce hlášena z věkových skupin: 35-44 let (463x), 25-34 let (435x), 45-54 let (308x).
• Onemocnění je registrováno převážně u mužů; z 1486 případů hlášených v letošním roce do 17. 9. bylo 1139 mužů a 347 žen.
• Podle dat v ISIN lze konstatovat, že během roku 2026 bylo do 17. 9. nejvíce případů hlášeno z následujících krajů: Ústecký 326 případů, Jihomoravský 226x, Středočeský 204 případů, Praha 138x, Plzeňský 108x; počty VHC často souvisí s pobytem ve vězeňském zařízení a tedy s přítomností věznice v daném kraji. Nejméně případů bylo v tomto období hlášeno ze Zlínského kraje – 17x.
• V letošním roce byla dosud hlášeno 6 úmrtí, a to u mužů ve věku 30, 35, 35, 44, 45 a 48 let.
• VHC je hlášena zejména u následujících osob: intravenózní uživatelé drog včetně osob žijících v sociálně vyloučených komunitách, u lidí bez domova, u lidí ve výkonu trestu, u tetovaných (často přímo ve vězeňském zařízení). U mnoha osob s VHC je evidována častá kombinace několika předchozích možností.
• Případy VHC jsou hlášeny v průběhu celého roku 2026, pravidelně každý měsíc přesáhly počty VHC stovku hlášených případů, viz tabulka.

 

Komentář k aktuální situaci

• Nárůst počtu případů akutní a chronické hepatitidy C pozorujeme v posledních letech; výjimkou byl pokles hlášených případů VHC během opatření v pandemii covid-19 – tabulka a graf; trend je stoupající (narůstající drogově závislí + IUD a zlepšená dg)
• V letošním roce jsme nezaznamenali žádnou mimořádnou událost, která by vedla k nárůstu počtu případů.
• Počty případů narůstají mimo jiné díky lepší a dostupnější diagnostice; obecně lze říci, že se zlepšila a rozšířila síť diagnostikujících zdravotnických zařízení, včetně plasmacenter, a nevládních organizací, která také mohou odebírat krev. A jejich součástí je samozřejmě skríning dárců krve, plasmy, orgánů, ale i příjemců, vyšetření v rámci předoperačního vyšetření atd.
• Rovněž jsou již běžně k dispozici rychlé diagnostické sety schopné detekovat anti-HCV i z odběru kapilární krve z prstu…
• Jedním z důvodů nárůstu může být zlepšené elektronické hlášení; díky postupné elektronizaci hlášení infekčních nemocí včetně VHC, která je jednou z pilotních infekcí projektu SCOPE- IS, se do hlášení zapojují nejen lékaři primární péče, ale i nemocnice a laboratoře a do systému se tak dostávají i případy, které dříve mohly z hlášení z různých důvodů vypadnout.
• Od zahájení rutinního testování krevních dárců na přítomnost infekce HCV (v roce 1992) je hlavní cestou šíření infekce sdílení injekčního instrumentaria a věcí osobní potřeby (filtry, lžičky, kontejnery) při injekční aplikaci drog. Odhadem lze říci, že v ČR je cca 40 000 IUD.
• Odhadovaný počet chronických infekcí VHC je cca 50 000 (Hepatologická společnost).
• V neposlední řadě narůstá počet lidí, kteří mají tetování; otázkou je, kde se nechávají tetovat, zda jejich tatér dodržuje všechna pravidla bezpečného tetování…

Tabulka: Hlášené počty případů VHC podle měsíců, ČR, 2018-2026* (zdroj: ISIN)

Graf: Hlášené počty případů, ČR, 2008-2026* (zdroj: ISIN)

Jak se žloutenka typu C přenáší? Jak se vyhnout nakažení?
Virus hepatitidy C je extrémně odolný a dokáže přežít mimo člověka velice dlouho dobu: více než 60 dní ve stopách krve v použité stříkačce, tři týdny v ampulce s vodou, dva týdny na površích, které byly kontaminovány infikovanou krví. Infekce virem hepatitidy C patří mezi krví přenosné infekce. Hlavními cestami šíření HCV infekce jsou:
• injekční aplikace drog (po roce 1992)
• přenos krevními deriváty (před rokem 1992)
• vertikální přenos z HCV pozitivní matky na novorozence (perinatální přenos)
• iatrogenní přenos
• tetování a piercing neprováděné za aseptických podmínek (zejména amatérsky)
• pravidelné dialyzační léčení (PDL)
• profesionální riziko expozice HCV (zdravotníci, sociální pracovníci, policisté, celníci…)
• sexuální kontakt s osobou HCV pozitivní (častější mezi muži, kteří mají styk s muži a při HCV/HIV koinfekci)
• rodinný kontakt s osobou HCV pozitivní
• přenos orgánovým štěpem před rokem 1992.

Prevence přenosu HCV
HCV pozitivní osoba musí být poučena, jak zabránit přenosu HCV na další osoby, zejména:
• HCV pozitivní osoba nesmí darovat krev, orgány, tkáně či sperma.
• HCV pozitivní osoba by si měla řádně ošetřit každou otevřenou ránu tak, aby nedošlo k jakékoliv expozici jiné osoby infikovanou krví.
• HCV pozitivní injekční uživatelé drog by měli být zařazeni do programu kontrolované výměny injekčního instrumentaria a všech dalších potřeb, pokud nejsou indikováni k odvykací léčbě.
• HCV pozitivní osoba by měla být poučena, že riziko přenosu HCV při sexuálním styku je malé a infekce sama o sobě není indikací k používání bariérové antikoncepce v dlouhodobém monogamním vztahu. Doporučení použití bariérové antikoncepce při náhodném sexu není tím dotčeno. Metody bezpečnějšího sexu jsou dostatečnou prevencí přenosu.
• HCV pozitivní osoba by měla bránit i náhodnému použití svého zubního kartáčku, holicích potřeb apod. další osobou.
V současné době není k dispozici účinná vakcína proti hepatitidě C a mezi nejúčinnější preventivní opatření ke snížení rizika expozice HCV patří osvěta, programy zaměřené na injekční uživatele drog a zavádění kontroly infekce ve zdravotnictví. Opatření jsou stejná, jako u virové hepatitidy B. Nespecifická prevence spočívá především v ochraně před kontaktem s krví a tělesnými sekrety infikovaných. Rizikem je nejen intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, společné používání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých, ale i společné používání hygienických potřeb.

Jak se žloutenka typu C projevuje? Může být člověk nakažený a bez příznaků, nebo je přenašeč?
Inkubační doba obvykle trvá 14 až 180 dní. Akutní onemocnění probíhá obvykle mírně až bezpříznakově, a proto ve většině případů uniká pozornosti. Infikovaní lidé často nevědí o své nemoci desítky let. Pokud se vyskytnou klinické příznaky, jsou velice mírné, patří k nim nechutenství, neurčité žaludeční či střevní potíže a nevolnost; žloutenka se objeví maximálně u 20-25 % nemocných a proto je akutní infekce zjištěna velice zřídka. Ve většině případů je tak hepatitida C diagnostikována až ve stadiu chronickém, do něhož přejde více než 80 % infikovaných jedinců. Chronická hepatitida C bývá často diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách, při odběrech krve, dárcovství plasmy apod. Až u 30 % osob s chronickou infekcí se může vyvinout těžké postižení jater, u menšího počtu může končit cirhózou až rakovinou jater.

Jak se VHC léčí?
Infekci virem hepatitidy C lze vyléčit, zejména pokud je detekována, a léčena vhodnými kombinacemi antivirotik. Léky s různým mechanismem účinku se kombinují, ideálně do jedné tablety, účinnost je vysoká (téměř 100 %), nežádoucí účinky minimální. Doba léčby je v současnosti maximálně 12 týdnů a nyní dokáže vyléčit více než 90 % osob s infekcí HCV. I po úspěšné léčbě je při rizikovém chování možné se nakazit opakovaně.

Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, 18.9.2026