N

Výskyt: Onemocnění způsobené virem Nipah (NiV) je nově poznaná zoonóza (onemocnění přenosné ze zvířat na člověka); poprvé byl virus zachycen v Malaysii a Singapuru, v roce 1998/1999, během epidemie na farmě chovající vepře.

Virus Nipah infikuje širokou škálu zvířat (kromě vepřů byl popsán také u koní, koz, ovcí, koček a psů) a způsobuje závažná onemocnění a úmrtí u lidí, což z něj činí problém veřejného zdraví.

Virus Nipah byl v roce 2001 identifikován také v Bangladéši ; od té doby se v zemi vyskytují téměř každoroční ohniska nákazy. Nemoc byla pravidelně detekována také ve východní Indii.

Ohroženy mohou být i další regiony, protože virus byl nalezen v řadě dalších zemí, včetně Kambodže, Ghany, Indonésie, Madagaskaru, Filipín a Thajska, zejména v souvislosti s chovem věpřů na farmách, kteří mohou být virem Nipah postiženi.

Příznaky a průběh onemocnění: U lidí  onemocnění může probíhat asymptomaticky (subklinické infekce) nebo jako akutní respirační onemocnění (horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, zvracení, bolest v krku); u některých jedinců se může vyvinout atypická pneumonie a dechová nedostatečnost. Pokud se onemocnění virem Nipah manifestuje jako encefalitida (ospalost, poruchy vědomí, závratě a další neurologické příznaky), mají případy s klinickými projevy 40% až 75% smrtnost.

Většina lidí, kteří přežijí akutní encefalitidu, se plně uzdraví, ale některých byly hlášeny dlouhodobé neurologické následky; přibližně 20 % pacientů má záchvaty a změny osobnosti. U malého počtu uzdravených osob může následně dojít k relapsu nebo se u nich rozvine encefalitida s opožděným nástupem.

U infikovaných vepřů se nemusí projevovat žádné příznaky; u některých se rozvine akutní horečnaté onemocnění, ztížené dýchání a neurologické příznaky, jako je třes, záškuby a svalové křeče. Úmrtnost je obecně nízká, s výjimkou mladých selat.

Původce: Patogen, který způsobuje onemocnění virem Nipah, je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, rodu Henipavirus, blízce příbuzný viru Hendra, který způsobuje akutní respirační infekce u koní a lidí.

Přirozeným rezervoárem viru jsou kaloni (fruit bats, ‘flying foxes,’ z čeledi Pteropodidae, zejména patřící do rodu Pteropus). Virus je přítomen v moči netopýrů a pravděpodobně i v netopýřím trusu, slinách a porodních tekutinách. U kaloňů přítomnost viru Nipah nezpůsobuje onemocnění. Předpokládá se, že geografické rozšíření Henipavirů se překrývá s rozšířením kaloňů rodu Pteropus; hypotézu podpořily nálezy infekce Henipaviry u netopýrů rodu Pteropus z Austrálie, Bangladéše, Kambodže, Číny, Indie, Indonésie, Madagaskaru, Malajsie, Papuy-Nové Guineje, Thajska a Východního Timoru.

U afrických kaloňů z čeledi Pteropodidae byly nalezeny protilátky proti virům Nipah a Hendra, což naznačuje, že by tyto viry mohly být přítomny v geografickém rozšíření netopýrů čeledi Pteropodidae v Africe.

Inkubační doba: 4 – 18 dní (až 45 dní).

Přenos: přímým kontaktem s nemocnými zvířaty, lidmi nebo prostřednictvím živočišných tkání nebo potravin, které jsou kontaminovány výkaly nebo slinami infikovaných kaloňů, případně vepřů (například ovoce, čerstvá ovocná šťáva apod.).

Během první epidemie nákazy v Malajsii, která postihla i Singapur, byla většina lidských infekcí způsobena přímým kontaktem s nemocnými prasaty nebo jejich kontaminovanými tkáněmi. Předpokládá se, že k přenosu došlo nechráněným kontaktem se sekrety prasat nebo nechráněným kontaktem s tkání nemocného zvířete.

V následných ohniscích v Bangladéši a Indii byla nejpravděpodobnějším zdrojem infekce konzumace ovoce nebo ovocných výrobků (například syrové šťávy z datlovníku) kontaminovaných močí nebo slinami infikovaných kaloňů.

V současné době neexistují žádné studie o perzistenci viru v tělesných tekutinách nebo prostředí, včetně ovoce.

Přenos viru Nipah z člověka na člověka byl hlášen také mezi rodinami a pečovateli infikovaných pacientů (dodržovat bariérová opatření!).

Během pozdějších ohnisek v Bangladéši a Indii se virus Nipah šířil přímo z člověka na člověka blízkým kontaktem se sekrety a exkrementy lidí. V roce 2001 byl v Siliguri v Indii hlášen také přenos viru ve zdravotnickém zařízení, kde se 75 % případů vyskytlo mezi nemocničním personálem nebo návštěvníky. V letech 2001 až 2008 byla přibližně polovina hlášených případů v Bangladéši způsobena přenosem z člověka na člověka prostřednictvím poskytování péče nakaženým pacientům.

Očkování: Není k dispozici.

Terapie: Specifická léčba infekce virem NiV není.

NiV je jedním z patogenů na seznamu epidemických hrozeb Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci plánu výzkumu a vývoje, které vyžadují naléhavá výzkumná a vývojová opatření, včetně vývoje vakcín pro zvířata a lidi.

 

Zdroj:

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/nipah-virusWHO

https://www.woah.org/en/disease/nipah-virus/

https://www.who.int/health-topics/nipah-virus-infection#tab=tab_1

https://www.gov.uk/guidance/nipah-virus-epidemiology-outbreaks-and-guidance

 

Aktualizovano 26.01.2026